Oko za oko? Evropa může být chytřejší. Místo cel můžeme cílit na americký digitální a finanční sektor, říká prezident Svazu obchodu

Evropské i asijské burzy začaly nový týden výraznými ztrátami. Vy jste tento týden pracovně v Bruselu. Je nálada unijních představitelů stejně pesimistická jako reakce akciových trhů?

Není. Nálada je naopak po dlouhé době velmi bojovná. Je to dáno tím, že Evropa splnila domácí úkol. Poslední tři týdny běžely konzultace jak s členskými státy, tak s podnikatelskými svazy o tom, jak by mohla Evropa reagovat, která cla by zasáhla spíše Američany nebo jestli máme nějaké jiné kreativní necelní varianty, které bychom mohli použít.

Čtěte také

Trumpova cla vejdou do učebnic ekonomie. Ale jen jako příklad zcela pomýlené teorie, hodnotí Jiří Rusnok

Teď bude záležet na tom, jestli členské státy dají tomuto postupu zelenou. Komise je připravená. Spoustě lidí to vlastně připomíná situaci kolem Brexitu, kdy se podařilo, aby Evropa zůstala sjednocená. Všichni chtějí bojovat za to, aby reakce byla rychlá a důrazná. Může být kreativní, nemusí to být jenom cla, ale rozhodně nemůžeme být těmi, kteří se jenom stáhnou jako spráskaní psi a budou čekat, co dalšího páníček udělá.

Domníváte se rovněž jako jiní pozorovatelé, že zavedení cel je od Donalda Trumpa především tvrdou vyjednávací taktikou? Může to být výkop k dalšímu jednání?

Podle mě už nikdo dneska nemá iluze o tom, že Donald Trump má dlouhodobý promyšlený plán. Vidíme, že je to chaos. To, co dělá, je samozřejmě velmi cílené na jeho voličskou základnu. Zároveň platí to, že Donald Trump se bojí jenom síly, není to racionální vyjednavač, a proto možná ani nechce jednat s Evropou, protože během jeho prvního volebního období to byla právě EU a tehdejší šéf komise Jean-Claude Juncker, se kterým Donald Trump prohrál.

Desetiprocentní cla na dovoz všeho do Spojených států platí od soboty. Ta další, která Donald Trump označuje za reciproční a která mají být pro EU ve výši 20 procent, mají platit od pozítří. Neměla by jednání být přece jenom intenzivnější?

Čtěte také

Polední publicistika: Cla představená americkým prezidentem. Jak dolehnou na české firmy? A jak odpoví EU?

K tomu je bohužel potřeba dvou stran, a ta americká nemá zájem jednat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se několikrát pokusila o to setkat se s Donaldem Trumpem. Nikdy se to ale nepovedlo.

To, že do Washingtonu letěl Maroš Ševčovič jako komisař pro obchod, je samozřejmě dobře. Na druhé straně mluvil jenom se svými protějšky, a neviděl se s klíčovými lidmi z Bílého domu. Panují tedy obrovské pochybnosti, jestli vůbec někdo na americké straně poslouchá to, co jim říkáme.

Neměli by se v této situaci spíše více zapojit politici typu francouzského prezidenta Macrona, italské premiérky Meloniové nebo třeba vítěze německých voleb Merze?

Donald Trump by si samozřejmě velmi přál rozdělit Evropu. Velmi dobře si pamatuje, jak ho v prvním volebním období dokázal Jean-Claude Juncker přimět k tomu, aby ustoupil. Právě proto se teď bojí jednat s EU napřímo. Snaží se dostat na svou stranu italskou premiérku Meloniovou, která patří mezi zastánkyně postupu nedělat nic a vyčkat, jak se to vyvine. Francie a nový německý kancléř jsou oproti tomu daleko tvrdší a důraznější. Nakonec ale stejně platí to, že Evropa musí jednat společně. Nemůžeme připustit, aby nás Donald Trump rozdělil.

Čtěte také

Jak by měla Evropa reagovat na reciproční cla Donalda Trumpa? Poslechněte si debatu u kulatého stolu

Jak složité bude domluvit se v této situaci na jednotné reakci EU na americká cla?

Mnohem větší smysl než hledat to, jaké cla může vůči Americe nastavit Evropa, by bylo podívat se na alternativní řešení. Evropa má obrovskou výhodu v tom, že je velmi atraktivním trhem pro americké IT společnosti, pro provozovatele sociálních sítí a pro americké finanční instituce.

A jak IT firmy, tak finanční instituce jsou velkým sponzorem Republikánské strany. A už vidíme, že Elon Musk, který obchodní válku hodně roztleskával, najednou začíná říkat, že by možná Evropa s Amerikou měly být jednotnou bezcelní zónou, protože začíná vnímat to, že evropská reakce může být asymetrická. Můžeme jít po těch, kteří dělají velký byznys v Evropě, a zrovna jeho by to osobně hodně bolelo.

Jak konkrétně by taková odpověď EU, která by zasáhla IT firmy nebo finanční sektor, mohla vypadat?

V tuto chvíli běží s Applem a s Metou řízení o porušování evropské digitální legislativy. Komise v tuto chvíli přemýšlí, jak vysokou pokutu udělí. Může to být až šest procent celosvětového obratu dané firmy. Probíhá také řízení s Muskovým X kvůli tomu, že nenaplňuje evropské požadavky na moderaci debaty na jeho sociální síti.

Čtěte také

iROZHLAS

Odvetná cla ať míří na republikány, navrhuje liberální institut. ‚Hrajme zbrojařskou kartu,‘ říká Telička

Evropa má tedy nástroj, který může být velmi dobře zacílený na ty, kteří dneska podporují Donalda Trumpa. Nemusejí to být plošná cla, můžeme být mnohem chytřejší a cílit na konkrétní věci. Stejně jako se to stalo v prvním funkčním období Donalda Trumpa, kdy měla Evropa připravená cla na pomerančový džus.

Šlo tenkrát o několik málo volebních okrsků na Floridě, kterou Donald Trump zoufale potřeboval. Díky chytrému zacílení na velmi úzkou oblast se podařilo dostat celou debatu s Donaldem Trumpem zpátky na koleje...

Nebylo by lepší postupovat podobně jako Čína, která zavedla reciproční cla vůči Americe ve stejné výši, jako jsou americká cla vůči Číně? A proč v této situaci tlačí Svaz obchodu na zpřísnění pravidel pro čínské e-shopy? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.