Ambulance by měly převzít lehčí covid pacienty, aby nezahltili nemocnice. Chybí hlavně sestry, říká Běhounek
Měli by v přetížených nemocnicích pomáhat lékaři a sestry z ambulancí? Stačí současná opatření snížit tempo šíření nákazy? Jak jinak postupovat v boji s covidem-19? Vladimír Kroc se ptal bývalého hejtmana, poslance a lékaře Jiřího Běhounka z ČSSD.
Hejtmani a pražský primátor mohou ode dneška nařídit pracovní povinnost lékařům s výjimkou těch, kteří mají registrované pacienty. Je to vhodné řešení?
Čtěte také
Je to řekněme jeden z dalších kroků, které se snaží situaci nastavit. Ze zkušeností před rokem vím, že mnohem lepší je se s mediky a s těmi, kdo by šli pomáhat, zkusit domluvit. Jak jsem zaregistroval v médiích, Karlovarský kraj zkusil oslovit 111 lidí a ozvalo se nebo nastoupit bylo ochotno dvacet, tedy ani pětina. Takže na sílu to nevidím jako úplně nejšťastnější. Určitě by bylo lepší, kdyby se v ambulantním sektoru začali věnovat i lehčím covid pacientům, aby se nedostali do nemocnic, protože limitujícím faktorem péče jsou především sesterská povolání, která se musí o pacienty postarat. Lékaři oproti nim projdou dvakrát třikrát vizitu – čímž nemyslím, že je to málo a na ARO je to samozřejmě jiné – a ani sestry z terénu ty nemocniční tolik nenahradí. Po určité době již ty nemocniční postupy tolik zažité nemají a nevím, jestli by si je stačily dostatečně rychle doplnit, protože to samozřejmě vyžaduje nějaký trénink. Zaregistroval jsem, že český Červený kříž má vyškoleny 3 tisíce odborníků-dobrovolníků, kteří by mohli tuto činnost zahájit. Určitě by byla možnost diskutovat o využití i prostor mimo nemocnice se zdravotnickým personálem, ale tam zase skutečně nemohou ležet ti těžcí pacienti.
Když se mluví o ambulantních lékařích, nevím, jestli to platí i o těch praktických lékařích?
Ne, co já jsem zaregistroval, tak gynekologové, zubaři s registrací, praktičtí lékaři a dětští lékaři, těch by se to netýkalo. Ti by se naopak podle mého soudu – a asi i podle soudu ministerstva zdravotnictví – měli využít pro péči o pacienty ze začátku. Třeba čtvrtý pátý den, kdyby byla léčba ivermektinem nebo jinou látkou nasazena. Tak, aby se nedostali do nemocnic.
Čtěte také
Vy jste se teď zmínil o tom neregistrovaném léku, o kterém je teď velká debata. Jak se na to díváte?
Jestliže se tvrdí, že se používá již od listopadu ve fakultní brněnské nemocnici u svaté Anny, pan docent Terek z Košic na to sestavil nějaký algoritmus, a ten preparát se používá již 40 let proti jiným onemocněním a říká se, že brání replikaci toho viru, pak bychom i tuhle věc zkusit měli. Jednoznačně ale – co jsem diskutoval s kolegy odborníky, epidemiology a dalšími – by se měl podávat v období řekněme mezi třetím a sedmým dnem, kdy může zabránit tomu dalšímu množení viru a zhoršení zdravotního stavu.
Co Jiří Běhounek soudí o nynější 250milionové investici vlády do vývoje české vakcíny? Proč jsme podle něj s očkování pozadu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rychetský: Babišova vláda nevnímá veřejné mínění. Jejich opojení mocí překračuje přijatelné meze
-
‚Ústupky musí přijít z Moskvy.‘ Kallasová označila ruské požadavky za záminku k pokračování války
-
Reznikov: Když Rusko přestane bojovat, skončí válka. Když přestane bojovat Ukrajina, skončí Ukrajina
-
Koncesionářské poplatky by se měly podle Klempíře řešit až po zavedení Evropského aktu o svobodě médií
