Ambulance by měly převzít lehčí covid pacienty, aby nezahltili nemocnice. Chybí hlavně sestry, říká Běhounek

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Běhounek

Měli by v přetížených nemocnicích pomáhat lékaři a sestry z ambulancí? Stačí současná opatření snížit tempo šíření nákazy? Jak jinak postupovat v boji s covidem-19? Vladimír Kroc se ptal bývalého hejtmana, poslance a lékaře Jiřího Běhounka z ČSSD.

Hejtmani a pražský primátor mohou ode dneška nařídit pracovní povinnost lékařům s výjimkou těch, kteří mají registrované pacienty. Je to vhodné řešení?

Čtěte také

Je to řekněme jeden z dalších kroků, které se snaží situaci nastavit. Ze zkušeností před rokem vím, že mnohem lepší je se s mediky a s těmi, kdo by šli pomáhat, zkusit domluvit. Jak jsem zaregistroval v médiích, Karlovarský kraj zkusil oslovit 111 lidí a ozvalo se nebo nastoupit bylo ochotno dvacet, tedy ani pětina. Takže na sílu to nevidím jako úplně nejšťastnější. Určitě by bylo lepší, kdyby se v ambulantním sektoru začali věnovat i lehčím covid pacientům, aby se nedostali do nemocnic, protože limitujícím faktorem péče jsou především sesterská povolání, která se musí o pacienty postarat. Lékaři oproti nim projdou dvakrát třikrát vizitu – čímž nemyslím, že je to málo a na ARO je to samozřejmě jiné – a ani sestry z terénu ty nemocniční tolik nenahradí. Po určité době již ty nemocniční postupy tolik zažité nemají a nevím, jestli by si je stačily dostatečně rychle doplnit, protože to samozřejmě vyžaduje nějaký trénink. Zaregistroval jsem, že český Červený kříž má vyškoleny 3 tisíce odborníků-dobrovolníků, kteří by mohli tuto činnost zahájit. Určitě by byla možnost diskutovat o využití i prostor mimo nemocnice se zdravotnickým personálem, ale tam zase skutečně nemohou ležet ti těžcí pacienti.

Když se mluví o ambulantních lékařích, nevím, jestli to platí i o těch praktických lékařích?

Ne, co já jsem zaregistroval, tak gynekologové, zubaři s registrací, praktičtí lékaři a dětští lékaři, těch by se to netýkalo. Ti by se naopak podle mého soudu – a asi i podle soudu ministerstva zdravotnictví – měli využít pro péči o pacienty ze začátku. Třeba čtvrtý pátý den, kdyby byla léčba ivermektinem nebo jinou látkou nasazena. Tak, aby se nedostali do nemocnic.  

Čtěte také

Vy jste se teď zmínil o tom neregistrovaném léku, o kterém je teď velká debata. Jak se na to díváte?

Jestliže se tvrdí, že se používá již od listopadu ve fakultní brněnské nemocnici u svaté Anny, pan docent Terek z Košic na to sestavil nějaký algoritmus, a ten preparát se používá již 40 let proti jiným onemocněním a říká se, že brání replikaci toho viru, pak bychom i tuhle věc zkusit měli. Jednoznačně ale – co jsem diskutoval s kolegy odborníky, epidemiology a dalšími – by se měl podávat v období řekněme mezi třetím a sedmým dnem, kdy může zabránit tomu dalšímu množení viru a zhoršení zdravotního stavu.

Co Jiří Běhounek soudí o nynější 250milionové investici vlády do vývoje české vakcíny? Proč jsme podle něj s očkování pozadu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová