Aleš Michl, ekonom

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Hezký den a díky za pozvání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Není vůbec zač. Opravdu to nemá cenu spořit 500, či tisíc korun měsíčně na penzijní připojištění?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak k tomu mám dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou. Tak jakou chcete první?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Špatnou.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak ta špatná je, že doopravdy ta vidina nějakého zisku je doopravdy velmi malá a já si myslím, že jelikož stárneme, tak i vidina nějakého státního důchodu, nějakého dobrého státního důchodu je taky velmi malá. Čili já si myslím, že ta hlavní poselství je, že to nebude ani penzijní připojištění, ani státní důchod, který se nás na stará kolena postará.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě zbývá nějaká dobrá zpráva.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak a ta dobrá zpráva je, že v současnosti, to je v uvozovkách samozřejmě dobrá zpráva, nic lepšího ode mě nemůžete čekat, v současnosti je zhruba poměr důchodců k dětem 1:1. A za 30 let ten poměr bude 2:1 a nás bude asi třetina populace, nás myslím nás dvou, starších občanů přes 65 let, nás bude, čili my budeme poměrně silná lobbistická skupina. A bude strašně zajímavé, co my vůbec budeme mít v hlavách, co se nám bude honit v hlavách a jaké budeme mít zájmy. Takže ta dobrá zpráva je, že nás bude hodně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, ta data, která uvádíte, tak bezesporu berete z údajů Českého statistického úřadu, který tak nějak extrapoluje do budoucnosti tu křivku, jako kdyby do ní nebylo zasahováno, kdyby prostě ten demografický vývoj jel tak, jak je teď naznačen. Ale, jsou tady přece nástroje vládní, jako třeba prorodinná politika, podpora toho, aby se rodilo více dětí, aby nakonec jaksi ten vývoj toho, že senioři budou přibývat rychlejším tempem než děti, byl zvrácen, ne?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak já na to vůbec nevěřím. Já třeba, když jsem se rozhodoval, jestli budeme mít dítě, tak jsem vůbec neznal nějakou rodinnou politiku a bylo mi to úplně jedno. Ale máte pravdu v tom, že v současnosti máme malou porodnost. My máme asi porodnost kolem 1,4 dítěte na matku a potřebovali bysme 2 děti a jednu ruku na matku, nebo 2,1 dítěte na matku k tomu, abysme neměli problém s penzemi a nebo abysme prostě dále rostli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a když k tomu vezmeme, protože my se za chvíli dostaneme i k samotné penzijní reformě, nebo vůbec k jejím základům, tak jak byly položeny a jak by měly pokračovat dál, tak když k tomu vezmeme fakt, že ministr práce a sociálních věcí Drábek mluví o tom, že porodné by mělo být jen pro, řekněme, chudé rodiny nebo pro chudé matky, či chudé rodiče, k tomu rodičovský příspěvek už se blíží také k tomu, že by měl být jenom pro sociálně slabší, tak přes to všechno jsou toto kroky, které by měly vůbec někoho, řekněme, nebo měly by působit jako nějaký podpůrný krok v tom, že si založí rodinu a bude mít 2,1 dítě?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Já si myslím, že to není podpůrný krok. To nejlepší, co by bylo, je prostě vymýtit z našeho myšlení to, že stát je ten, který se o nás na stará kolena postará. Dříve to totiž byly děti, pak ale nastoupil sociální stát a my se spoléháme na tu státní penzi. A podle mě nuceně dříve či později, to ze svých mozků budeme muset vytlouct.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, vy jste to říkal už začátku, ale možná je dobré to zdůraznit a nějak vyargumentovat. To je přece úplně změna nějakého paradigmatu, že se státní penze o nás obrazně řečeno nepostará poté, co vstoupíme do důchodového věku?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Ten problém je vlastně takový, nebo ono, ono, i když se nad tou demografickou projekci podíváte selským rozumem,tak vás to musí ťuknout. Stát teď má dluhy, a teď si vemte, že počet pracujících bude klesat a počet důchodců bude růst. Čili, nebude už koho zdaňovat, nebo bude stále méně lidí, které zdanit, takže my jim buď napaříme strašně velké daně, čili my dva až budeme v důchodu, tak našim dětem můžeme třeba zdvojnásobit zdanění, ale nevím, co si o nás budou myslet, a nebo prostě budeme mít nižší důchod. Čili prostě ta demografická projekce není moc dobrá a nám nezbývá nic jiného než prostě si říct,stát tady není od toho, aby nám stál neustále za zadnicí a musíme si spořit sami a musíme si vymyslet nějaký produkt, který nám k tomu státnímu důchodu může pomoci v penzi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl je dnes jejich hostem. Tak ještě jinak to vezměme. Ministr Drábek v tom rozhovoru pro časopis Týden také řekl, že 500 nebo tisíc korun, o tom není potřeba se bavit, to bude na dovolenou a říkal, to by bylo potřeba spořit si nějakých 3 tisíce měsíčně. To už by šlo?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak, my máme velký problém v tom, že my vlastně nemáme de facto penzijní fondy, my máme podle zákona, ale normálně to penzijní fondy žádné nejsou. Oni jsou nucené každý rok být v zisku, a jsou nucené strašně moc peněz investovat do státních dluhopisů, které prostě nesou strašně málo peněz. A podle mě ty penzijní fondy tak jak je máme teď zadefinované, nejsou schopny přebít inflaci, nebo tak vám, tak nějak vám vyrovnají inflaci. Proto prostě je třeba s nimi spořit buď strašně moc peněz a nebo se na to úplně vykašlat. Čili, já bych šel cestou buď změny zákona a nebo bych si našel ještě nějaký jiný produkt. Pro mě třeba jsou zajímavější ty dividendové akcie, které mi nesou každý rok dividendy, čili, já bych si, já bych si prostě třeba radši vzal to větší riziko, nakoupil bych si třeba nebo pravidelně bych investoval do nějakých akciových fondů, než třeba spořil s penzijními fondy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ještě jinak. Má vůbec někdo, kdo bere, řekněme, nějaký normální, řekněme, průměrnému platu se blížící plat, řekněme, pracovně 25 tisíc měsíčně, šanci si reálně naspořit nebo prostě v průběhu svého produktivního života udělat něco, co by mu zařídilo v důchodu tolik peněz, aby se nějak fatálně nepropadl z příjmem?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak jasně, že ano. Celá ta moje argumentace vlastně směřuje k těmto lidem. Já nemířím teď na milionáře nebo milionářky nebo na lovkyně milionářů nebo na lovce milionářek. Jo, ty, ty, ty prostě budou mít vždycky skvělý důchod. Ale mířím prostě na normální běžné lidi s průměrným příjmem a prostě se ptám jako, na stát bych se nespoléhal, co mi vydělá víc? Když se podívám na to penzijní připojištění, tak prostě tam je strašně malá výnosnost, když se podívám na stavební spoření, tak tam si myslím, že dříve či později stát bude zase šetřit a zase udělá nějakou podpásovku na občany a buď ho zase zdaní a nebo zase bude snižovat státní podpory ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy to považujete za podpásovku?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak, když vám někdo zdaní podporu 50 % z roku na rok a při uzavření smlouvy vám to neřekne, tak si myslím, že to je podpásovka na občany.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mohl to, mohl to, pardon, mohl to stát, nebo respektive ten, kdo s vámi tu smlouvu uzavíral před možná mnoha lety vědět, že se dostane do takových problémů ten stát?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Ne, ne, ano, máte pravdu, že tehdy se to nečekalo. Na druhou stranu, já když bych si teď kupoval nějaký produkt, tak bych chtěl mít nějakou vizi toho produktu příští deseti, patnáctileté, co můžu čekat. Vždycky bude období pádu a růstu. Ten produkt mi vždycky třeba může kolísat a výnosnost v čase, ale nechci zažít nějakou podpásovku od státu, že ten, když nemá na své výdaje, tak mi bude zdanit můj produkt, čili, já bych radši ten stát neměl za tou zadnicí a vzal bych si nějaký produkt, který není vázaný na tu státní, na tu státní dotaci. U něho vidím jasné riziko, třeba u akciových fondů vím, že riziko je tam velké, ale ze 70 % akcie rostou, ze 30 % akcie klesají. Čili můžou růst, můžou klesnout, ale zase na druhou stranu, stát mi tam nepřijde a nezamotá mi s tou cenou akcií. Je to čistě jenom trh.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud se nenajde nějaká další banka, Lehman Brothers a neudělá úplně něco jiného.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak, určitě to je zase další věc je, pokud ten produkt zakládat u nějaké renomované společnosti, které věřím a která má tradici. Čili prostě, ať každý posluchač, kterému já bych mu poradil ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nechci být šťouravý, ale Lehman Brothers měly docela dobrou tradici.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
... máte pravdu, byly starší než Aurora. Na druhou stranu prostě je to na každého posluchače, ať si, ať si, ať si představí nebo firmu, které věří, nebo banku, které věří, zajde na tu pobočku, udělá si obrázek, hodinu si promluví s tamním nejlepším bankovním expertem na investice, zeptá se na zabezpečení na důchod a pokud si padnou do oka, pokud se mu ten produkt bude líbit, tak tudy vede cesta.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Kromě toho, že vy jako ekonom Aleš Michl jste prostě toho názoru, že by bylo lepší nespoléhat se úplně na stát, tak přesto všechno se tady chystá něco, čemu se říká penzijní reforma, na fóru Zlaté koruny premiér Petr Nečas nedávno říkal, že pokud nebude penzijní reforma zrealizována, tak dnešní čtyřicátníci a mladší budou jaksi v důchodovém věku na hranici chudoby. Tak, když budou reformy zrealizovány a bude penze, penzijní reforma nějakým způsobem provedena, tak co nastane?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak, když provedeme penzijní reformu tak, jak ji navrhla komise kolem Vladimíra Bezděka, tak ten systém stabilizujeme a zabráníme jeho bankrotu. Ale nezabezpečíme větší důchody.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to není úplně dobrá zpráva.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Je to, je to, je to dobrá zpráva to, že nezbankrotujeme. Ale není to dobrá zpráva pro všechny občany, kteří si budou myslet, že lusknutím prstu důchodová reforma jim přinese větší penzi. Bohužel nepřinese. Přinese jim nějakou penzi. Já očekávám, že prostě v příštích 30, 40 letech ten stát půjde formou, cestou nějaké, nějakého minimálního důchodu, bude vám garantovat, jaký minimální důchod bude, budete mít a bude prostě záležet na vás, jak si od mládí, nebo od středního věku, jak si budete spořit, jakému produktu vy, vy, vy budete věřit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je mi teď jasné, že ta další otázka by patřila spíš sociologovi a vy jste ekonom, pane Michle, ale přesto, protože se tady bavíme o tom, že po mnoha desítkách let, kdy lidé spoléhali a možná ještě i já spoléhám tak trochu na jaksi státní to, že se stát postará o nějakou penzi, tak je potřeba možná změnit nějakým způsobem pohled. Co ti lidé, kteří to nedokážou a přesto si neušetřili, přesto nemají 2,2 dítěte, aby se o ně postaraly na stáří?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
No, no, o ty lidi samozřejmě, pokud budou tedy odvádět daně a budou pracovat, tak bude postaráno, ale budou mít minimální důchod a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A bude to něco, jaksi v tom vašem systému, s čím se bude dát žít?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Ne, určitě ne. Podle mě stoprocentně se s tím nebude dát žít. Čili, prostě teď je ten správný čas, prostě zajít si za tím bankéřem, kterým věřím a poradit se, co dál. Já prostě, já vidím takové tři cesty kam jít. První jsou děti. To je podle mě nejlepší investice, druhá je mít hypotéku na nemovitost a to proto, že ve stáří, když tak můžete prodat tu nemovitost, kdyby náhodou prostě jste potřeboval větší příjem a ta třetí je prostě ty akciové fondy nebo dividendové akcie. Neříkám všechno do akcií, chraň bůh, ale říkám, že každý Čech by měl mít podle mě tak 10 % majetku v akciích. Nechat to tam 30 let, v instituci, které věřím, ve fondu, kterému věřím a pak si myslím, že to je to přilepšení na důchod.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ekonom Raiffeisenbak Aleš Michl. Zůstaňme ještě, prosím, u dětí, protože minimálně z těch ohlášených plánů této vlády a konkrétně ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka je zřejmé, že v té budoucí reformě penzijního systému České republiky chce vláda zohlednit fakt, že někdo má a někdo nemá děti. Respektive, pokud jsem to dobře vnímal celý ten plán, ve chvíli, kdy někdo nebude mít děti a tedy v minulém jaksi produktivním věku neinvestoval do výchovy dětí, tak by měl pravděpodobně brát o něco méně, jaksi té státní podpory v důchodu. Je to správné?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Asi to nějakou logiku má. Ten problém je, že /nesrozumitelné/ nejdřív ten penzijní systém musíme reformovat a pak se bavme o tom, jestli přidáme někomu,kdo má víc dětí nebo ne. Protože, když s tím nic neuděláme, tak tady ta debata je celá na nic, čistě proto, že pokud ten systém nereformujeme, tak buď zbankrotujeme a nebo ty důchody budou 1 koruna. Čili vy můžete dávat padesátník tomu, kdo nemá děti a 1 korunu měsíčně tomu, kdo má děti, jo. Takže teď jsem to trošku přehnal, ale nejdřív ta reforma a pak se bavme o tom, jestli někoho zvýhodnit nebo ne. Klidně. Přesto, klidně, mně to vůbec nevadí, ale jakoby hlavně ta reforma, aby byla.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď mimochodem, pane Michle, opravdu nevěříte tomu, že vláda nebo stát může učinit cosi motivačního pro to, aby se rodilo víc dětí?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
To je, ten, ten, ta největší motivace je, když prostě nebude těm lidem nebude pořád za zadnicí. Když prostě nebude tady velký sociální stát, nebudou tady vysoké daně a nebudou, nebudeme, nebudou politici všem slibovat velké důchody, zdvojnásobení důchodů, neustálý růst důchodu. To je jediný motivační prostředek, na který věřím. Já na žádnou jinou rodinnou politiku já moc nevěřím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A z jakého důvodu, a to je myslím celkem demograficky či sociologicky prokázaný fakt, mají, řekněme, bohatší lidé méně dětí než chudší?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Nevím, nevím, jestli mají méně času, to je fakt pro sociology, já bych jim do toho, do toho jejich chlívečku bych jim teď nerad, nerad sahal, já se budu držet svého kopyta.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V současné době, a protože jsme začínali naší debatu ohledně penzijního připojištění, kde funguje jakási státní podpora, tak jaký je váš názor na to, protože víme, jak se stát chystá zachovat u stavebního spoření a u své podpory, jakým způsobem se stát, který je zadlužen, bude chovat k této podpoře u penzijního připojištění?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak, já když vidím politiky, tak slyším od nich, že chtějí zastavit zadlužování. Pokud to myslí vážně, a pokud se jim to někdy povede, podle mě v tomto volebním období se jim to nepovede, ale pokud i ta další generace politiků bude chtít zastavovat zadlužení, tak bude tyto podpory škrtat. Podle mě bude škrtat, dříve či později se budou dále škrtat nebo znevýhodňovat tyto produkty. A je to dobře, protože na bankovním trhu je spousta produktů, které chtějí spolu soupeřit s těmito věcmi, ale prostě jsou znevýhodněni tím, že stát, úředník si prostě vytipoval nějaký produkt a ten dotuje a jiný nedotuje. Takže je to dobře, že se ty podmínky srovnají. Čili, já už teď bych přemýšlel o tom, o tom produktu, když bych si ho vzal jako v situaci, kdyby ta podpora nebyla, jestli je pro mě atraktivní a nebo není.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy, myslet do budoucnosti, protože s největší pravděpodobností podle vaše názoru stát tu podporu ukončí.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Ano, ano, třeba když, kdybych si, kdybych si třeba bral teď produkt na příštích 30 let, tak bych se teď zamyslel nad tím, jestli třeba za 5 let nějaký politik zase nepřijde, nebude chtít rychle nějaké peníze a ten produkt mi třeba nezdaní nebo to rychle nevyškrtne, nevyškrtne z možnosti odpočtu a něco podobného.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vám ještě jednou ocituji z toho rozhovoru pro časopis Týden, kde také pan ministr práce a sociálních věcí popsal svoji představu toho, jak by se lidé měli zaopatřit na stáří, předpokládám z kontextu, že mluvil o svém vlastním přístupu. Říkal: "Koupit velkou nemovitost, při odchodu do důchodu ji prodat, koupit menší nemovitost, z toho přebytku peněz nějaký čas žít, když peníze dojdou, vyměnit tu větší nemovitost za byt, zase nějaký čas žít a pak už jsme jaksi na konci, peníze nejsou potřeba a tak dále." Očekával byste takový plán od někoho, kdo by měl mít vhled do sociálních potřeb řekněme 10 milionů Čechů?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Tak já bych takové čachry s nemovitostmi nedělal, ale i jsem říkal já, že ta hypotéka na ten nový byt je, dává prostě hlavu a patu a pak každý má svou hlavu a ať si prostě rozhodne, jestli ten byt si velký nechá, pronajme ho, jde do menšího klidně. Jo, ale já bych takhle, takhle bych se občanům nepletl do života, ale číslo dvě, investice číslo dvě pro mě ta nemovitost ano, to s tím souhlasím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, hypotéka, to je prostě jiný název pro zadlužení a fakt, že bude celá společnost zadlužena na relativně vysoké částky, je pro vás jako ekonoma v pořádku?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Pokud ta hypotéka má, má, má z pohledu občana nějakou nízkou, rozumnou úrokovou sazbu, pokud se nezadlužujeme při 8, 9 % ale v současnosti ta hypotéka se dá sehnat i do 5 %, tak si myslím, že má hlavu a patu. A je to právě nějaká forma, já to beru, forma investice na zabezpečení na stáří. Musíme si uvědomit, že tady bude taky nějaká inflace, čili, i to mi pomáhá a pomůže pak se splácením té hypotéky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl je dnes jejich hostem. U toho, jakým způsobem se stát, či státní úředník, či zákonodárci chovají k již uzavřeným smlouvám o tom, s jakou ochotou či s jakou obtížností je chtějí měnit ve chvíli, kdy se ten stavy ukáže jako neudržitelný, vypovídá také celý ten problém kolem fotovoltaické elektrické energie, respektive kolem špatně nastavených výkupních cen. Včera někdy odpoledne i dnes se ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a dnes premiér Petr Nečas, myslím poprvé vyjádřili k tomu, jak by vláda chtěla tento problém řešit. Je tady ten návrh, se kterým přišel Miroslav Kalousek, to znamená použít peníze za prodej emisních povolenek a tím jaksi dorovnávat tu zvýšenou cenu elektrické energie a potom také nějaké zhruba 3040% zdanění výnosů už stávajících smluv na fotovoltaiku. Je to dobrý postup nebo ne?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Je to taková, je to takové, je to taková nouzovka, jo, já, já prostě já jsem spíš pro trh a celý ten, celá ta kauza vlastně ukazuje, jak špatně to vždycky dopadne, když nějaký politik, nebo nějaká hrstka, banda politiků si vybere nějaký sektor ekonomiky a ten začne podporovat z našich daní ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte dolní, dolní komoru, Poslaneckou sněmovnu?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
... myslím a myslel jsem to doopravdy se vší, se vší úctou, nemyslel jsem to tak nějak negativně. Ale většinou to dopadne špatně, pokud si prostě část poslanců prostě vytipuje sektor a z našich daní prostě ten sektor subvencuje. Je to strašně špatně a pak ty, pak ty prostě, pak ty řešení následné jsou jednak drahé a jednak to jsou strašně nouzové, nouzové řešení a dříve či později zase nám bude hrozit nějaká arbitráž, protože někdo to zase zažaluje. Čili, to největší poučení prostě politik tady není od toho, aby se mi motal, motal, motal prostě do trhu a nebo si myslel, že ekologií se dojde nebo že budu podporovat ekologii tím, že ji budu dotovat. To je strašně špatně. Prostě s ekonomickým růstem přijde poptávka lidí po ekologických výrobcích a oni si sami řeknou, že, že, že je chtějí. Uvidíte sami, že třeba, třeba Škodovka přijde s elektromobilem, ne proto, že bude podporovaném státem, ale proto, nebo až tehdy, si lidé prostě o ni řeknou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No dobře. Na druhou stranu, nějaká chyba se někdy v roce 2005 stala, ten zákon byl prostě nastaven tak, že nepočítal s náhle klesajícími jaksi náklady na výrobu a zavádění vůbec těch elektráren a fotovoltaických panelů, ale to, co já jsem popisoval, je prostě řekněme, řešení toho stavu, který prudce skokově z roku na rok o nějakých 10, 12 % nebo 20 v případě firem zvyšoval cenu elektrické energie. Tak proto jsem se ptal na to, jestli to řešení je dobré. Prostě zdanění byť je to určitá retroaktivita.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Ano, zdanění ale hrozí nějaké mezinárodní arbitráže a nebo povolenky a hrozí to, že prostě vy peníze, které jste měl použít na něco jiného třeba se to mohlo použít na důchodovou reformu, vy použijete prostě na, na jako prostě jenom na zalepení tohoto problému.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, vy byste to, pan Michle, nechal?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Já bych to, já bych to, já bych to, ne, no, na prvním místě, já bych k tomu nikdy nedospěl k takové situaci. Teď ale ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už jsme tam dospěli.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
... po bitvě je každý generálem, tak já bych to prostě nechal a nechal a prostě, zní to drsně, ale podle mě každé, každé řešení je strašně nákladné pro mě a vyúsťuje prostě v šílené další věci, co se, co se může stát. Takže já prostě bych si teď spíš podal ty, kdo pro to hlasovali a ty, kdo prostě nebyli schopni přijmout novelu toho zákona během, během toho, kdy, kdy se nám, kdy nám padla vláda po evropským předsednictví. Takže prostě ty politiky já bych si teď vytipoval a ty bych prostě příště nezvolil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A my všichni ostatní bysme kromě toho, že bysme je nezvolili, ještě platili o 12 % vyšší cenu za elektriku?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Máte pravdu, ale nebylo by to kvůli mě, bylo by to kvůli nim. Teď jste se na mě podíval strašně přísně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě, že to neviděli naši posluchači. Tak, takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl byl jejich hostem. Díky za vaše komentáře a mějte se hezky, na shledanou.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank:
Děkuji za pozvání, hezký den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Přeji vám dobrý večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí NEWTON Media, s.r.o. a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.