Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Děkuji, díky za pozvání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Připomínám i náš email dvacetminut@rozhlas.cz, kam můžete vážení posluchači posílat své dotazy. Tak mi přesnou podobu návrhu ještě neznáme. Politici ještě sami ji nemají úplně dopilovanou, ale podívejme se na ten známý princip. Já ho zopakuji. Lidé mladší 35 let budou moci od roku 2013 dobrovolně převézt 3 % ze svého sociálního pojištění na individuální účty u penzijních společností, ale budou muset přidat další 2 % ze svého. DPH se pak až na výjimky sjednotí na 20 %, aby se vyrovnal propad státního sociálního účtu. Je logické takto spojovat důchodovou reformu a DPH?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Důchodová reforma potřebuje nějaké peníze. Potřebuje mít peníze na to, aby s ta důchodová reforma zaplatila a teď jde o to, jak ji zaplatíte. Jedna možnost je zvýšit daně, druhá možnost je někde ušetřit, snížit třeba výdaje. Já, když se podívám na všechny výjimky, kdybychom vymazali ze zákona, to jsou výjimky třeba stravenky, tak podle mě ušetříme zhruba stejnou částku, co ta vláda vybere na zvýšení daní. Takže podle mě lepší cesta by byla, nejít přes zvýšení daní, ale je tít přes snížení výdajů, vyškrtnutí všech výjimek ze zákona.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pojďme na konkrétní čísla kolik podle vás skutečně činí ten propad státního sociálního počtu po vyvedení těch tří procent v případě, že by všichni mladí do 35 na to slyšeli?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Já si myslím, že zhruba kolem 40 miliard korun budete potřebovat ročně ušetřit, abyste to dorovnala ten důchodový účet. Pak bude strašně záviset na tom, jak se bude vyvíjet míra nezaměstnanosti, kolik lidí bude nezaměstnaných, protože když jste nezaměstnaný, tak neplatíte do toho fondu peníze, takže zhruba těch 40 miliard je třeba někde najít.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A 40 miliard ročně by se dalo najít zrušením výjimek?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Ano, přesně tak, když se podíváte třeba přímo na webové stránky ministerstva financí, tak tam je studie Martina Jareše. Můžete si ho vygooglovat. Ten vyčísluje, že zhruba 120 miliard korun je schovaných ve všech úlevách, půlka z těch úlev, z těch 120 miliard je, že máme sníženou DPH, a druhá půlka je, že v zákonech máme propašované prostě výjimky, odpustky, a něco takového, takže já říkám pojďme radši přes ty výjimky, zrušme to a vyděláme si na tu důchodovou reformu také.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli mohu já to vnímat i tak, že my vláda chce zbytečně tahat peníze z kapsy pro to, že mi pod důchodovou reformu vnucuje nutnost zvýšení DPH, když to není pravda?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
To jste řekla dost drsně. Ale já prostě stále trvám na tom, že se to dá udělat i přes výdaje. Nejsem politik, politik se teď musí kompromisně dohodnout. Já zase nechci tady házet bahno na vládu. Je to vláda, která se staví čelem k penzijní reformě, je třeba tady to podporovat. Podle mě by měla být daleko drsnější vůči výdajům a doopravdy podle mě dá se ušetřit mnoho peněz tím, že ty daně nebudeme zvyšovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Je tam také princip dobrovolnosti. Myslíte si, že pětatřicátníci a mladší lidé opravdu té možnosti budou chtít využít?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Nejsem mluvčí všech pětatřicátníků, ale já jsem ročník 1977, takže mi bude také 35 a přesně v tom roce, kdy má ta důchodová reforma naběhnout a já bych do toho nešel. Já si myslím, že ta vláda by měla postupovat trošku jinak, ta filosofie té důchodové reformy by měla být jiná a měla by být daleko svobodnější. Takže já bych snížil sociální pojištění všem, nejen k těm, kteří se rozhodnou takto spořit, ale všem a zavedl bych povinnou maturitu z finanční gramotnosti, aby prostě si nikdo nemohl dělat z občanů dobrý den, ani banky, ani fondy, prostě nikdo ani politici a pak by to bylo na každém z nich, kam by ty penízky investoval. Někdo třeba do fondů, druhý jen na termínovaný vklad, třetí do akciových fondů. Nechal bych to prostě čistě na nich. Nenutil bych je směřovat to prostě jen do nějakých penzijních fondů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Když se na to, podívejme se na to z pohledu naší generace, protože já jsem na tom zhruba podobně jako vy. Já si myslím, že naše generace už jakous takou si finanční gramotnost získala, alespoň sledováním dění kolem toho co se dá a nedá vytunelovat, co se kde dá a nebo nedá uspořit, získat, investovat. Myslíte si, že celý tento plán důchodové reformy může prostě zkrachovat na tom, že do toho lidé naší generace nepůjdou?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Ano, může. Ale alternativa toho je, že budeme stále spoléhat jen na ten jeden pilíř, na stát. Když se podíváte třeba na Řecko, na Irsko, na další státy, tak ty byly na pokraji bankrotu, nikde není napsáno, že za 5, za 10 let na pokraji bankrotu nebudeme my, pokud budeme stále nezodpovědný k veřejným financím, čili i dát může zkrachovat nejen fondy. Čili filosofie jakoby přepnout na něco dalšího a nespoléhá se na ten stát, tak to je naprosto správná. Jenom bych prostě ty občany nevázal k tomu, že musí spořit přes penzijní fondy. Nechal bych to čistě na nich. Oni mají svůj vlastní mozek a podle mého nepotřebují mít stát pořád za zadnicí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ale teď tady máme alternativu, že to spoření bude nějakým způsobem více či méně směřováno přes státní dluhopisy. Tím pádem to pravděpodobně nebude ani nějak extra investičně výhodné, chápu to správně?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Vy když si třeba teď začnete spořit s fondem, který investuje jenom do státních dluhopisů, tak nejenže nediverzifikujete riziko, vy si ho nerozkládáte, protože vy spoléháte na státní důchod a pak ještě na fond, který drží státní dluhopisy, takže vesměs vaše riziko je pořád bankrot státu. Tak nejenže si nerozkládáte to riziko, ale hlavně nic moc nevyděláte. Podle mých příštích 20 letech netrumfnete inflaci.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže opět nic mě nenutí do toho systému vůbec se pokoušet vstoupit.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Ano, samozřejmě, samozřejmě, že ne, ale kdyby ten politik vám snížil daně daleko více a řekl: Tady ušetříte třeba 5 6 % bodů, ale zároveň vám řekl, vaše důchody už nebudou tak nějak vysoké. My vám garantujeme třeba jen životní minimum. Třeba dnešním třicátníkům by stát natvrdo řekl: garantujeme vám jen životní minimum. Tady vám snižujeme daně, je čistě na vás, jestli začnete pravidelně spořit nebo ne a nemusíte jen do dluhopisových fondů, ale můžete i do akciových, podle toho, jak prostě každý vnímá své riziko.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já ještě ocituji opozici, úřadujícího předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, řekl: "Za krajně problematické pokládáme jakékoliv vyvádění prostředků ze státního průběžného systému do privátních fondů, kde není garantován výnos ani jistota, že fondy neznehodnotí nějaká budoucí finanční krize." Když lidé sledují taková vyjádření, politiků tak logicky dostávají pochyby o tom, jestli mají vůbec dlouhodobě zaručenou nějakou stabilitu. Teď říkáme, že není prakticky zaručena ani nějaká výnosnost. Navíc příklad Maďarska. Mně to všechno stále vrací k myšlence, že celý ten plán vlády nebude úspěšný prostě proto, že lidé do toho nepůjdou, co s tím pak ta vláda bude dělat?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Pak jsou podle mě tři možnosti, první možnost je dál prodlužovat věk odchodu do důchodu, druhá možnost je ještě více zvýšit zdanění. Takže nejen to DPH, ale i odvody na sociální pojištění a třetí možnost je snížit důchody. Čili jít cestou nějakého minimálního důchodu, jak jsem tady naznačoval. Říci prostě natvrdo, důchody budou daleko menší, než jsou teď a je na vás, jak si budete spořit, takže jedna z těch tří špatných možností podle mě stejně dříve či později nastane.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak důležité je podle vás celou tu věc probrat s opozicí?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Podle mě to je důležité se dohodnout. Na druhou stranu, jak znám politiky, tak i když by zde byla nějaká dohoda, tak nikde není napsáno, že za 4 roky ta dohoda nebude prohlášena neplatnou a ten systém se nezmění. Podle mě se to stalo na Slovensku, kde doopravdy nejdřív liberální Dzurindova vláda spustila penzijní reformu, pak přišel Robert Fico a tu penzijní reformu zase pokřivil směrem spíše k větší roli státu. Takže podle mě ti politici jsou strašně neřízená střela v našem regionu. A je to podle mě strašně špatně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zeptám se úplně jednoduše, jakou životnost, že by v případě ta penzijní reforma prošla ke spokojenosti ekonomických ministrů a dejme tomu celé vlády, jakou živnost jí dáváte?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Myslíte v měsících nebo letech? Já si myslím, že tady ta reforma neprojde. Já si na to nesázím. Já si myslím, že by neměla dlouhou životnost a myslím si, že se půjde jinou cestou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zdražování, to je slovo, které teď většině lidí zní v uších v souvislosti s důchodovou reformou. Jak velké mohou být dopady 20% daně z přidané hodnoty? Poslouchejte dál Dvacet minut Radiožurnálu. Tak teď dejme trošku stranou tu možnost, že reforma neprojde a pojďme se bavit o tom, co by kdyby. Tedy odhady zvýšení finanční zátěže na jednoho člověka, po tom 20% DPH nebo na jednu domácnost se zatím liší podle zdrojů až o stokoruny. Dokázal vy byste nějak nastínit rozpětí zvýšení měsících výdajů jednoho člověka po 20 % DPH?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Já bych řekl asi tak 250 korun na jednoho člověka v průměru, takže pětistovka na rodinu, možná trošku více.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A v té nižší 10% sazbě DPH mají zůstat jen některé základní potraviny, mléko, brambory, chléb, nezpracované ryby, nezpracovaná zelenina, dětská mléčná výživa, potraviny pro lidi s metabolickými problémy. Když se ale v České televizi zeptali ministra financí, proč platit nižší daň u mléka, ale vyšší daň u jogurtů a mléčných výrobků a proč je zvýhodněna zelenina před ovocem, tak jim odpověděl: Také tomu nerozumím. Ministr financí tomu nerozumí. Vy ano?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Já také tomu nerozumím. Myslím si, že je to prostě jen takové typické pro nás, že na všechno máme výjimky, ze všechno si prostě něco vylobbujeme, proč tady ta položka má být proč ne, takže prostě já jsem pro to, aby byla jednotná DPH, ale nikoliv ve výši 20 %, ale třeba jen ve výši 15 %, aby se celkově ty daně nezvyšovaly.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Co všechno by zdražilo při 20 % DPH, je to hodně dlouhý seznam?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Je to hodně dlouhý seznam, hlavně citlivých věcí typu potravin, léky, ovoce, takže prostě pro důchodce je to daleko citlivější dopad než třeba pro mě. Ale stále říkám. Máme tu možnost jít přes výdaje než přes ty příjmy. Já bych to pořád takhle nediskutoval a zkusil ještě zatlačit na ty politiky, že tady je také možnost jít přes vyrovnaný rozpočet přes výdaje.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Opravdu je tu ta možnost? Vy osobně tomu věříte?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Ano, věřím tomu daleko víc než jak jste se mě ptala na tu životnost té reformy, tak na tady to věřím 100%, že taková možnost tu je. Vy, když se podíváte na úspěšné reformy veřejných financí, protože jestli my jsme stejná generace, tak my máme strašně moc i příznivců v tom, že chceme vyrovnaný rozpočet, chceme tady jednou mít vyrovnaný rozpočet. Podle mě není možné donekonečna hospodařit jen s minusy. A ten většina těch reforem, která byla úspěšná, že se vyrovnaly rozpočty, tak šla přes ty výdaje. Nezvyšovalo se lidem daně, protože, když zvýšíte lidem daně, tak budou buď méně utrácet a zase obchodníci budou mít menší tržby, zpomalíte ekonomiku. Takže přes prostě jedině úspory se dá podle mě dělat dobré reformy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mimochodem úspory a zvyšování daní, národní ekonomická rada vlády, kde vy také spolupracujete, radí mimo jiné vládě, jak zvýšit konkurenceschopnost České republiky, co takové zdražení zboží a služeb v případě 20% DPH může provést s konkurenceschopností naší země?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Tak podle toho, jak bude velké to zdražení služeb, tedy jde o to, aby prostě nějaké velké zvýšení daní, které tady nevyvolalo mzdový nátlak odborů, když odborář uvidí, že se tady zvyšují daně, že se tady zvyšuje základní zboží, tak prostě dokážu si představit, že odborář Škody Auto půjde za představenstvem a bude požadovat větší a větší plat a to je právě velký problém, protože když ty odboráři začnou požadovat nadměrný růst platů, tak prostě polská továrna bude mít lepší podmínky než třeba česká továrna. Když se někdo bude rozhodovat mezi Polskem a Českou republikou, tak si může vzít polskou a nám tady zůstanou lidé nezaměstnaní a v Polsku naopak ta práce přibude.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli odchod zahraničních investorů do zahraničí je první velký dopad?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Lákadlo odejít, přestěhovat továrnu. Takhle bych to asi řekl, protože ten investor samozřejmě nereaguje jen na ty mzdové náklady má tady spoustu dalších faktorů, ale jakmile ty mzdové náklady tady vyskočí více než v regionu nebo nekopírují produktivitu práce, tak ten investor prostě ho to láká nebo motivuje si shánět místo pro tu svoji továrnu někde jinde. Já, když jsem to měřil, tak trvá zhruba půl roku přestěhovat tu továrnu. Není to vůbec těžká věc. Doopravdy do půl roku to tady můžete sbalit a postavit to někde v Rumunsku.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mimochodem jedna reakce odborů, důvod zvýšení DPH je, že někdo si tady přeje vyvedení obrovského množství v řádech desítek miliard korun penzijním společnostem. Řekl předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. Rozumíte tomu názoru?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Je to odborářský názor. Já si myslím, že to není pravda. Pro mě je třeba úspora v soukromé společnosti i bezpečnější než moje úspora nebo moje jedna koruna zaplacená na daních státu, je podle mě více ohrožena nebo riziková než jedna koruny úspory v soukromé společnosti. Takže já si radši spořím přes nějaký akciový fond, než abych spoléhal na stát. Takže já si nemyslím, že by tu bylo nějaké vyvedení. Ale samozřejmě je to o důvěře. Ne každá společnost může být poctivá, takže závisí prostě na každém občanovi, aby si zvážil, jestli té společnosti věří nebo ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dejme hypotézu, pokud by vše prošlo tak jak nám to teď politici lajnují, skutečně zajistí tato reforma lidem vyšší důchody?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Podle mě tato reforma může osvojit to, že nějaké důchody vůbec budou, takže já bych si nevsadil na to, že tato reforma o jednu korunu zvýší nějaký budoucí důchodový nárok. Podle mě, když to srovnáme, co mají teď důchodci versus průměrná mzda současná, tak ten poměr bude horší. V budoucnu naše generace, třicátníci, čtyřicátníci, ten poměr bude horší. Takže tato reforma byť je to malinká reforma podle mě. Byť má špatnou filosofii, tak podle mě zajistí aspoň nějaké důchody.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ale rozhodně nedorovná ani inflaci, jestli tomu správně rozumím?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Ten argument byl, pokud by se spořilo přes fondy, které by investovaly do státních dluhopisů, tak podle mě tyto fondy těžko vyrovnají inflaci. Když se podíváme na Slovensko, tak tam za poslední tři roky jsou reálné výnosy, čili po odečtení inflace těchto fondů jsou nulové. Ty lidi nevydělali vůbec nic.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Máme tady jeden z dotazů od našeho hosta. Budu to zjednodušovat. Jde o to, co vy byste radil. Jak se tedy zajistit na penzi? Mít děti, co přinutí moje děti, aby mě podporovaly. Pomůže to mít děti? Co mám dělat?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Jak mít děti, to vám asi nebudu radit, ale jednoznačně je to číslo jedna.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ani ne tak jak, ale spíš zda.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Zda ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kolik, kolik je ideální počet dětí pro zajištění na důchod?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Potřebujeme dvě děti a jednu ruku, 2,1 dítěte na jednu matku, k tomu, abychom neměli problémy. Takže teď máme asi 1,3 a potřebujeme dvě děti a jednu ruku, takže dvě děti nejméně, to bych prosil. A druhá věc je, vzít si hypotéku na nemovitost, na nějakou střední malou nemovitost, kvalitní nemovitost, protože ve stáří se třeba můžete někam přestěhovat, můžete jí prodat, takže to je druhá možnost a třetí možnost je, stát nestát, reforma nereforma, prostě vzít si z toho platu pětistovku, tisícovku a posílat jí pravidelně na nějaké spoření, buď do fondu akciového nebo třeba jen na nějaký vkladový účet, jak kdo chce, to jsou takové tři cesty, kam bych šel.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ty děti mám proto, abych počítala s tím, že oni budou přímo ze svých peněz mně jako důchodce aktivně podporovat anebo proto, abych saturovala společnost novými potomky?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Oboje dvoje. Dříve to bývaly děti, kdo se o vás staral na stará kolena a pak to byl strýček sociální stát, čili vybudovali jsme si velký sociální stát a za to platíme velké daně. Když já říkám, pojďme radši platit menší daně, ale ty děti se o nás pak musí postarat. Takže ony budou platit ty daně potom za nás a budou se muset postarat i o mně. Já doufám.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A budou na to naše děti už mít? Myslíte si, že naše děti na tom budou finančně líp než tahle generace, která dohání to, aby si vůbec dokázala vydělat na svoje vlastní bydlení hypotékou a aby se nějakým způsobem postavila do života?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Já si myslím, pokud nebudeme lidi dusit pořád daněmi a pokud vyrovnáme státní rozpočet, tak uděláme prostě ten stát už nemůže dát těm lidem nic víc, pak už to bude jen na našich mozcích.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pokud nebudeme dusit lidi daněmi. Žijeme v realitě, tohle není pohádkový pořad na dobrou noc, takže budeme pravděpodobně nějakým způsobem více či méně dusit lidi daněmi stále, že?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Já pořád věřím v tom, že třeba ty další volby už budou lidé volit trošku tvrději a budou volit doopravdy podle toho, kdo chce vyrovnat rozpočet a kdo nechce zvyšovat daně?

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A vy jste to na našich politicích poznal, kdo opravdu chce?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Teď jsem to nepoznal, ale myslím si, že v příštích volbách už lidé budou bystřejší.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ještě ta myšlenka s hypotékou. "Já si teď budu brát hypotéku, abych byl zajištěn na stáří? Takže budu celý život dejme tomu nebo velkou část života aktivního, produktivního věku splácet byt třeba 4+1, abych ho pak ve stáří prodal a odstěhoval se do garsonky, abych měl na důchod?"

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Je to krajní možnost, ale je to jedna z možností. Mně jde spíš o to, abyste vy měla nějakou filosofii, co ve stáří můžete udělat, neříkám, že všichni mají udělat toto, ale je to jedna z možností, co udělat. Někdo se spolehne na děti, druhý půjde do garsonky, třetímu vynese třeba nějaký akciový fond.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ale ta hypotéka je zkrátka výhodná z hlediska nastavení úroků na půjčku? Je to tak, že jakoby levněji vám nikdo nepůjčí peníze než na hypotéku, tak to máme vnímat?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Podle mě je to kvalitní nástroj, jak si koupit nemovitost, pokud nemáte dost peněz. Takže když jste milionář, milionářka nebo lovkyně milionářů, tak máte na to půjčit si, ale když nemáte na nemovitost, tak podle mě hypotéka je fantastický nástroj k tomu, jak si tu nemovitost pořídit a jedna z možností, jak se zajistit na stáří.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak když jsem milionář pravděpodobně neřeším státní zajištění důchodem. Ale pokud tedy to všechno bude fungovat, stále mi to zní, že jako důchodce, i když se zajistím, budu mít nemovitost, dejme tomu dvě děti, které teoreticky můžou a také nemůžou mít na to, aby mě živily, tak stále mi z toho nevychází, bych se měl mít nějak extra dobře, pořád to vypadá jako velmi klesající tendence pro toho důchodce?

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Pořád ale spoléhat na to, že ten člověk nebude na sobě makat a když mu ten stát nebude tolik kecat do života, tak prostě pak už to bude jenom na něm, jak se vypracuje a kolik si vydělá. Ten stát mu prostě bude garantovat nějaké životní minimum nebo nějaký menší důchod, a bude to prostě na něm.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu analytik a spolupracovník NERV Aleš Michl, díky za váš čas a na slyšenou.

Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, spolupracovník NERV:
Díky a držím palce.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.