Alan Turing zachránil milióny životů, přesto se málem dočkal vězení
Jak si představujete takového hrdinu druhé světové války? Svalovce v potrhané uniformě s tváří ošlehanou od slunce a větru, kterak v ruce třímá samopal? Jak by se vám líbil nesmělý muž v tvídovém saku žužlající obyčejnou tužku? Právě takový popis sedí na geniálního britského matematika Alana Turinga, který se svými kolegy dokázal rozluštit i ty nejsložitější německé kódy.
„Má se za to, že práce v Bletchley Parku zkrátila válku o dva roky. Když si uvědomíte, že během světového konfliktu zahynulo mezi 55 a 65 milióny lidí, tak si odvodíte, kolik to znamenalo miliónů zachráněných životů,“ dozvídám se na úvod prohlídky Bletchley Parku, místa, kde Turing za války pracoval.
Mike Chapman, můj průvodce po dnes trochu ospalém Bletchley, potvrzuje moji domněnku o síle tužky, papíru a brilantního mozku. Přesně tím disponoval zvídavý matematik, trochu podivínský Alan Turing.
„Neustále se chytal nových věcí, oborů a poznatků a posouval hranice myšlení. Škoda, že nežil déle. Později koketoval s biologií a kdo ví, jak by to bývalo dopadlo,“ vzpomíná na slavného předka Turingův synovec Dermot.
Luštit kód bylo jako závod s časem
To už poslouchám, jak zní dešifrovací stroj Bombe používaný v Bletchley Parku, který Alan Turing vyvinul s dalším geniálním matematikem Gordonem Welchmanem. Do značné míry navázali na předválečnou práci polských kryptoanalytiků.
S tím mimochodem souvisí i název stroje. Polští kryptoanalytici totiž chodili mlsat zmrzlinový pohár jménem Bombe. Pojmenovali tak i svůj vynález. Britové název později převzali.
„Problém spočíval v tom, že v Bletchley sice mohli rozluštit kód Enigma, ale nastavení šifrovacího stroje Němci měnili každé ráno. Turing a spol. tak museli šifru luštit každý den znovu a znovu, což byl velký závod s časem,“ popisuje kurátor výstavy o slavném matematikovi v londýnském Muzeu vědy David Rooney.
„Všechny zásadní rozluštěné německé zprávy, které přicházely z Bletchley, měly označení ULTRA. To byl nápad Winstona Churchilla. Měly ještě větší stupeň utajení než ‚přísně tajné‘. Končily právě na stole premiéra,“ vysvětluje Mike Chapman z památníku strategického areálu, o jehož existenci neměli Němci, přesvědčení o dokonalosti svých šifrovacích strojů Lorenz a Enigma, ani potuchy.
V Bletchley pracovaly tisíce nejlepších mozků své doby
Britové pro práci v Bletchley Parku vybrali ty nejlepší mozky: vědce, překladatele, ale třeba taky luštitele křížovek. O osudech vojáků, leteckých perutí i námořních konvojů se rozhodovalo v jednoduchých dřevěných baráčcích, ve kterých panovaly extrémní klimatické podmínky i bezpečnostní předpisy.
„Bývali bychom rádi řekli svým rodičům, že jsme měli prsty tady v tom nebo onom námořním vítězství, ale 30 let jsme museli držet jazyk za zuby. Je stejně neskutečné, že 8000 lidí opravdu dodrželo slib mlčenlivosti,“ vzpomíná specialistka na německý romantismus Mavis Bateyová, která v Bletchley taky našla uplatnění.
Rozluštit kód Enigma nepomohly Alanu Turingovi jen jeho genialita a dešifrovací stroje, ale také formální styl, kterým Němci psali své zprávy. Turing si třeba mohl být prakticky jistý, že posledních deset písmen každé depeše znamená Heil Hitler.
„Německým telegrafistům vtloukali do hlavy určitý dril, jehož se drželi po puntíku. Co lidem kolem Alana Turinga pomáhalo každý den luštit nové šifry, byly taky chyby telegrafistů nebo používané zkratky,“ zjišťuji.
Smutný konec génia
Na začátku 50. let se provalily informace o Turingově homosexualitě, která byla tehdy v Británii ještě trestná. Aby nemusel do vězení, souhlasil Alan Turing s podáváním estrogenových injekcí.
V roce 1954 zemřel za záhadných okolností na otravu kyanidem draselným. O 55 let později se premiér Gordon Brown omluvil za příkoří spáchaná na člověku, který zachránil možná až milióny lidských životů.
Zajímá vás, jak práce kryptoanalytiků za 2. světové války vypadala? Alespoň částečnou představu můžete získat díky zábavné hře, kterou nabízí Science Museum v Londýně.
