Adámková: Práce na vakcíně zatím rozpočet nepřesáhly. Šance na úspěch je určitě větší než 10 procent
Na začátku května ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (hnutí ANO) oznámil, že Česká republika chystá vlastní vakcínu proti novému typu koronaviru. Kam se vývoj za poslední měsíc posunul? „Po celou dobu tým usilovně pracuje a vývoj pokračuje podle plánu,“ tvrdí vedoucí projektu vývoje vakcíny a předsedkyně zdravotního výboru za hnutí ANO Věra Adámková.
Odborníci, kteří se na projektu podílejí, podle Věry Adámkové stihli za první měsíc udělat hodně práce. „Zvládli všechny náležitosti, které jsou potřeba, včetně pomnožování viru a buněčných kultur.“
Čtěte také
„Je toho opravdu hodně, protože to nefunguje tak, že bychom mohli přikázat, že se přijdeme podívat za dvě hodiny a musí tam něco být,“ popisuje to, jak složitý je celý proces vývoje Věra Adámková (hnutí ANO).
Na úvodní tiskové konferenci padaly odhady, že by vývoj vakcíny mohl stát desítky milionů korun. „Finance jsou v rukou ředitelů jednotlivých organizací a mají svá pravidla. Mají také dohodu s ministrem zdravotnictví o tom, že kdyby byly vyšší náklady, tak se na nich může ministerstvo podílet,“ vysvětluje Adámková.
Kritika projektu z řad odborníků
Projekt hned od začátku čelí kritice mnohých odborníků. Představitelé Učené společnosti psali o naivitě, nekompetentnosti a podfinancování. Bývalý šéf a spolumajitel farmaceutické firmy Zentiva pro Seznam Zprávy přirovnal práci týmu ke kováři, který se ve své dílně rozhodl, že vyrobí elektroauto s vodíkovým palivem a to již příští rok.
Čtěte také
„Každý má právo na svůj názor, ale musím říct, že ministr má plné právo pověřit úkolem své přímo řízené organizace, ty jsou mu zodpovědné a úkol splní,“ reaguje vedoucí projektu vývoje vakcíny.
Další z výhrad se týká toho, že na vývoji spolupracují jen tři organizace – IKEM, Státní zdravotní ústav a Ústav hematologie a krevní transfúze. „Myslím, že už druhý den po první tiskové konferenci pan ministr řekl, že kdyby měl někdo dobrý nápad a mohl mu ho poskytnout, tak to uvítá. Mluvila jsme s ním dnes a nikdo se mu s nabídkou spolupráce neozval.“
Navíc se množí hlasy, které tvrdí, že v Česku není dostatečná kapacita na to, aby se případná vakcína dala vyrábět. „Na to jsme upozornili ministerstvo a oni uvidí, jakým způsobem se bude celý systém vyvíjet a budou s tím pracovat. To je mimo náš tým,“ vysvětluje Věra Adámková.
Související
-
Odborníci zvažují, kde a jak budou testovat vyvíjené vakcíny proti koronaviru
V řadě zemí se už podařilo zamezit nekontrolovanému šíření koronaviru. Tento úspěch ale může paradoxně zkomplikovat testování vakcín.
-
Konvalinka: Potřebujeme, aby vakcína proti koronaviru byla úspěšná alespoň z poloviny
Kandidátních vakcín proti nemoci covid-19 je aktuálně víc než stovka, u deseti z nich už výrobci postupují ke klinickému vývoji. Je úspěšný lék v dohledu?
-
Koronavirus můžeme zvládnout i bez vakcíny, míní biochemik Konvalinka. Nové léky ho pomohou zatlačit
Získané sekvence nového typu koronaviru ukazují, že je mnohem stabilnější, než se odborníci původně domnívali. Zdá se tedy, že se nemusíme tolik bát zákeřných mutací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
