Rozpočty naší vlády vždy dopadly lépe, než se čekalo. Na vnější šoky jsme reagovali dobře, hájí loňské hospodaření státu Stanjura
Stát za loňský rok utratil o 271 miliard víc, než jaké měl příjmy. Je to nejnižší deficit od začátku pandemie covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší v celé historii Česka. Je to úspěch, nebo tristní výsledek, jak tvrdí opozice? Jak skončí rozpočet letos? A jak plní koalice svůj slib z programového prohlášení, že bude řešit vysoký odliv dividend z Česka do zahraničí? Tomáš Pancíř se zeptal ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury.
Včera jste společně s panem premiérem prezentovali výsledky státního rozpočtu za minulý rok. Zdůrazňovali jste, že státní rozpočet za loňský rok skončil nižším deficitem, než se plánovalo. Je to ale fér argumentace, pokud vezmeme v úvahu, že jste deficit na podzim kvůli povodním o 30 miliard navýšili a že jste nakonec z dodatečné částky na povodňové škody vydali jen polovinu, takže jste z toho 15 miliard ušetřili?
Čtěte také
Je to fér. Myslím, že je to v pořádku. Nikdy nemůžete vyloučit, že v průběhu vnějších okolností, v tomto případě ničivých povodní, musíte novelizovat státní rozpočet. Současně platí, že jsme všechny tři roky prokázali, že jsme schopni dodržet plánovaný deficit, aktivně pracovat i v průběhu roku a reagovat na vnější podněty či vnější šoky. To podle mě bylo to hlavní sdělení.
Pokud ale odečteme změny rozpočtu kvůli povodním, tak jste naopak původně plánovaný deficit o čtyři miliardy překročili. Proč to na rovinu nepřiznáte?
Včera jsem to řekl. Je to takové kdyby. Máme zákon, byl schválený rozpočet a deficit byl prostě nižší. To je prostě fakt. A teď můžeme spekulovat, na co se peníze použily, jestli to bylo dobře, nebo špatně...
Vy jste deficit navýšili o 30 miliard, o kterých jste tvrdili, že půjdou přímo na povodňové škody. Z toho jste utratili 15 miliard. Je to pořád fér?
Je to fér. Za prvé čtyři miliardy jsou v objemu státního rozpočtu mizivé ani ne procento. Včera jsem to vysvětloval. Přichází nová americká administrativa, která bude důrazněji než minulá vyžadovat, aby všichni členové NATO plnili své spojenecké závazky, to znamená vydávali na obranu minimálně dvě procenta HDP.
Čtěte také
My jsme rozpočtovali takřka přesně 2 %, což je podle mě riziková věc, protože z objektivních důvodů se vám může stát, že tam bude 1,98 nebo 1,97 %. Chtěli jsme mít jistotu, že po 20 letech to Česká republika splní, proto jsme v posledních měsících výdaje na obranu ještě navýšili. V této chvíli je to odhadem 2,09 %. I kdyby tam tedy byly nějaké mírné korekce, budeme patřit mezi země, které plní spojenecké závazky. To byl hlavní důvod pro zvýšení jistoty, abychom opravdu plnili minimálně 2 %.
Spíše jsem mířil k tomu, jak prezentujete výsledek. Vy jste včera na síti X napsal, že za vaši vládu mluví čísla. „Třetí rok v řadě se nám podařilo nejen dodržet, ale o 10,6 miliardy snížit naplánovaný schodek rozpočtu.“ Neříkají ale ta čísla něco jiného? Neříkají, že jste naopak o čtyři miliardy původní deficit překročili?
Jsou to jednoduché počty, to není ani matematika. Schválený deficit byl 282 miliard, výsledek 271 miliard.
Původně ale 252 miliard navýšených o 30 miliard na povodně, 30 miliard jste ale stejně na povodně nedali...
Je to vždycky takové ale. Tehdy jsem říkal, že je to první odhad, že nemůžeme čekat na přesnou definici škod, protože bychom museli čekat podle zákona až do 18. prosince a na povodně bychom nebyli schopni poslat vůbec nic. Škody jsme nakonec identifikovali v celkové výši asi 70 miliard. V letech 1997 a 2002 se na celkovém objemu škod podílel státní rozpočet zhruba 25 %. Tentokrát to bude vyšší, ale nebude to 40 miliard za 70. Už tehdy jsem říkal, že to je horní odhad škod a že samozřejmě bude lepší, když se něco neutratí, aby byly výdaje nižší. Ale fakta jsou jednoduchá. Schválený rozpočet 282 a výsledek 271. Nevím, proč to relativizovat a polemizovat o tom.
Čtěte také
Nevodíte trochu vaše voličstvo za nos?
Vůbec ne.
Schodek je pátý největší v historii Česka. Přitom loňský rok nebyl tak mimořádný jako ty předešlé s pandemií nebo s energetickou krizí. Neměl by být deficit v takovém případě ještě nižší než oněch 271 miliard?
Kdyby to bylo jenom na mně, tak by nižší byl. Na druhé straně k tomu, aby byl razantně nižší, potřebujete podstatné změny zákonů. Včera jsme prezentovali, kde se navýšily z roku na rok výdaje. Pět nejvyšších navýšení jsou přitom mandatorní výdaje. Pokud byste chtěli razantně snížit deficit, museli bychom sáhnout do mandatorních výdajů a k tomu potřebujete politickou shodu a většinu v obou komorách parlamentu. A taková většina v této chvíli neexistuje.
Jak zafungoval konsolidační balíček? A jsou všechny výdaje na obranu opravdu účelné? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
Související
-
Poradce prezidenta: Takto se státní rozpočet sestavovat nemá. Ještě na něj ale lze změnit názor
„Rozpočet v některých položkách hodnotím negativně, a pokud by se mě na to pan prezident zeptal, tak mu dám své stanovisko,“ říká ekonomický poradce prezidenta David Marek.
-
Nadhodnocené emisní povolenky i málo peněz na dotace. Státní rozpočet tvořila vláda pod tlakem
Prezident Petr Pavel by měl své stanovisko vydat příští týden. Co v rozpočtu nesedí, popsala v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
-
Jsou potřeba peníze, a ty vláda nemá. Musí se navýšit deficit státního rozpočtu, míní Schillerová
Jak Česko zvládá povodně? „Zatím to zvládal především IZS, zvládali to lidé, kteří jsou v těch regionech. Kroky vlády nastupují teď,“ říká Alena Schillerová (ANO).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.