60 let od Gagarinova letu do vesmíru. Jeho šanci na úspěch tehdy úřady odhadovaly na 50 procent

Přesně před 60 lety začala nová éra dobývání vesmíru. Sovětský svaz tehdy poprvé vyslal člověka do kosmu. Sedmadvacetiletý Jurij Gagarin se na svůj úkol připravoval necelý rok, že při tom možná zemře, dobře věděl – ženě Valentině totiž napsal dopis na rozloučenou.

Jedeme! Právě tahle věta byla před 60 lety tím, co mělo odlehčit vypjaté vteřiny před startem do neznáma. Rozhodnutí o tom, kdo usedne v lodi Vostok 1 přitom padlo jen o čtyři dny dříve. Z finální šestice adeptů nakonec sovětská státní komise vybrala sedmadvacetiletého Jurije Gagarina, jako náhradníka pak Germana Titova.

Přednost dostal skromný, srdečný mladík z chudých poměrů. Oba Gagarinovi rodiče pracovali v kolchozu. On sám se původně vyučil slévačem, než si proklestil cestu na vojenskou leteckou školu.

Jurij Gagarin při návštěvě Prahy v roce 1961

Tvůrce sovětského raketového programu Sergej Koroljov Gagarina prosazoval hlavně kvůli jeho povaze. „Uvědomoval si, že prvního kosmonauta zavalí obrovská sláva a že mu to může zamotat hlavu. Věděl také, že u tohohle hošíka se nic takového nestane,“ vysvětluje neteř prvního kosmonauta Tamara Filatovová.

Jurij Gagarin pro ni byl spíš jako bratr. Dělilo je od sebe 13 let a celá rodina žila pohromadě v jednom domě. „Nikdo o tom nevěděl. Bylo to nanejvýš utajené. Mysleli jsme si, že je zkušebním pilotem.“

Jurij Gagarin se svou neteří Tamarou v roce 1967

Dopis na rozloučenou

To, že jde o mimořádně nebezpečnou misi, Gagarin dobře věděl. Dva dny před letem, 10. dubna, napsal svojí ženě dopis na rozloučenou. „Napsal jí, aby jejich dcery milovala tak, jako je miloval on. Aby pomohla jeho rodičům, jak to bude možné. Že děti jí pomůže vychovat stát. Napsal jí: jednej, jak sama uznáš za vhodné, můžeš založit novou rodinu,“ popisuje Tamara Filatovová.

I když všechno nešlo podle plánu, Gagarin nakonec obletěl Zemi a po 106 minutách úspěšně přistál. Od sovětského vedení za to tehdy dostal černý automobil Volha a přidělený čtyřpokojový byt. Jeho rodičům pak nechali postavit nový, plně vybavený dům. Právě v něm nyní je Gagarinovo muzeum. Na Gagarinově ulici ve městě Gagarin, v Gagarinském rajonu, asi 160 kilometrů od Moskvy.

Krátký a hektický život

Volného času po návratu Gagarin příliš neměl. Absolvoval nekonečnou plejádu cest po Sovětském svazu i zahraničí. Ta vůbec první vedla hned v dubnu 1961 do Československa. Vedle toho byl i velitelem oddílu kosmonautů, zástupcem velitele centra pro leteckou a kosmickou přípravu a taky poslancem.

„Jak to všechno stíhal, prostě nechápu. Často jsem za nimi jezdila o víkendech. Viděla jsem, jak pozdě chodíval z práce. Pohrál si s holčičkami, než šly v devět večer spát, a pak šel k sobě do pracovny. Když jsme si šli lehnout, u něj se ještě svítilo. Když jsme vstávali, zase se tam už svítilo. Spal pravděpodobně nanejvýš čtyři hodiny denně,“ říká jeho neteř Tamara Filatovová.

Město Gžatsk, kde v mládí žil slavný kosmonaut, přejmenovali po jeho smrti na Gagarin

Nikdy se prý ale nevzdal představy, že se do vesmíru vydá znovu. „Snil o letu na Měsíc. To byl jeho největší sen,“ potvrzuje Gagarinova neteř. Toho už se ale nedočkal. Zahynul v březnu 1968 při cvičném letu. Bylo mu 34 let. Dopis na rozloučenou, který napsal před letem do vesmíru, dostala jeho žena Valentina teprve sedm let po jeho smrti. Znovu se už nikdy nevdala.

autoři: Ivana Milenkovičová , vla
Spustit audio

Související