Dobrý den, majore Gagarine! Úspěch Sovětského svazu sledovali Američané bedlivě

Během pouhých pár hodin od startu Gagarina se tuzemská propaganda začíná opírat o informaci z USA, která je sice pravdivá, a současně není nijak nelogická – vzhledem k časovému posunu mezi Moskvou a Washingtonem.

Přesto se obraz okořeněný notnou dávkou ironie několikrát ve vysílání opakuje. Ve skutečnosti podle odborníka na kosmonautiku Antonína Vítka vyplývá, že Američané věděli o startu Vostoku 1 takřka okamžitě.  

„Američané start zaznamenali v době funkce prvního stupně nosné rakety, což znamená za půl druhé minuty. Bylo to v rámci monitorování startu pomocí radiolokátoru, které měli na území Turecka a Íránu,“ vysvětluje.

NASA formálně zahájila svoji činnost 1. října 1958. 5. května 1961 absolvuje Alan Shepard čtvrthodinový let v Mercury Freedom 7 a 25. května 1961 vyhlašuje prezident Kennedy slavný plán dopravit do konce 60. let člověka na Měsíc a bezpečně zpět. Ne protože to je snadné, ale protože je to těžké.

Poté, co se 20. února 1962 prvním Američanem na oběžné dráze stává John Glenn, se koncem května ze Spojených států hlásí zpravodaj Karel Kyncl. V rámci propagandy s neskrývanou ironií komentuje odklady letu druhého astronauta Carpentra. „Sál je plný nudících se novinářů. Odpalovací věž, z které má startovat ve čtvrtek Carpenter, byla beznadějně opuštěná,“ řekl v tehdy Kyncl Československém rozhlase.

Carpenter nakonec startuje 24. května 1962.