Karel Pacner vzpomíná na setkání s Jurijem Gagarinem: Působil na mne jako oběť režimu
Před letem do vesmíru dostali ředitelé sovětské televize, rozhlasu a agentury TASS tři obálky a pokyn, že se dozví, kterou obálku otevřít. V první bylo, že Jurij Alexejevič Gagarin šťastně přistál, ve druhé, že se ztratil a ve třetí, že bohužel zahynul. Sovětský kosmonaut tehdy musel počítat s tím, že jde do neznáma, připomíná publicista Karel Pacner.
„Gagarin byl při letu disciplinovaný, do ničeho nesáhl, neměl to ve svých pokynech,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Kosmickou loď Vostok totiž řídil automatický pilot a nikdo netušil, nakolik bude let bezpečný.
Kód s číslem 125 na odblokování automatického pilota měl Gagarin za letu v obálce, jeho spolupracovníci mu ho ale těsně před letem prozradili. „Mysleli si, že by nemusel mít čas obálku otevřít,“ říká.
Návrat kosmické lodi ale provázely komplikace – přístrojová část se měla oddělit od kabiny, ve které seděl kosmonaut, a shořet ve vesmíru. Jenže při oddělení začaly obě části viset na elektrických kabelech a trvalo několik minut, než je žár přežehl. „V určité době bylo přetížení návratu tak silné, že Gagarin ztrácel vědomí,“ upozorňuje.
První let člověka do vesmíru se nakonec povedl, což Američané podle něj nesli velice těžce – nepočítali totiž s tím, že by Rusové, kteří ve 20. letech začali vyrábět první auta a kterým dodávali odborníky a technologie, něco takového dokázali dříve než oni.
A jak vzpomíná na osobní setkání se sovětským kosmonautem? „Působil na mne jako chudák, kterého naši funkcionáři pořád někam ženou, místo aby si odpočinul,“ říká.
Jako novinář si pro Gagarina připravil co nejrafinovanější otázky, ale on odpovídal takřka strojově. „Nepůsobil na mne dobře – jako oběť režimu,“ vzpomíná.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.