32. den. Modré pondělí uprostřed léta

Celý areál je výjimečný industriální prostor, jakých už je málo. Skvělá architektura minulého století si to zaslouží, jen jestli to dopadne dobře. Bude to stát ranec peněz a těch se nedostává.

Na vratech do kulturní fabriky je plakát s programem na květen, což o zájmu o areál moc nesvědčí. Žongléři mají propůjčené dvě malé místnosti s vysokým stropem. Z něj visí šály, na kterých lze provozovat různé akrobatické kousky.

Já zůstal u pokusu o žonglování se třemi míčky. Zasvěcoval mě Martin Škába, který žongluje už šestnáct let. Pokoušel se o nemožné, i když tvrdí, že za jednu hodinu někteří jedinci už pohazovat třemi míčky najednou zvládnou.

Tanec s řetězy

Raději jsem si nechal ukázat žonglování s řetězy, při kterých se Martin pohyboval tak pomalu a ladně, až jsem měl pocit, že tančí. Od chlapíka, který se živí opravováním elektroniky v tramvajích, bych to nečekal. „Ono to chce cvičit tak čtyři hodiny denně,“ říká.

Martinovi zdatně sekundoval Martin Černý s buřinkou na hlavě, jinak člen divadla Alfa. Každé pondělí odpoledne tu zdarma zaučují zájemce o žonglování nebo jen předvádějí, co všechno lze s ohnivými tyčemi nebo třeba kuželkami dokázat.

Vidno, že Martin pracuje v divadle Alfa|foto: Ľubomír Smatana

Třeba tento týden jedou v rámci terapie do Psychiatrické léčebny v Dobřanech. Snad budou pacienti úspěšnější než já.

Muzeum na šikmé ploše

S některými muzei to jde z kopce a je jim to ku prospěchu. Třeba ve Spáleném Poříčí u Plzně vybudovali na šikmé ploše barokního špejcharu Ve Dvoře muzeum smíchu.

Šedesát metrů dlouhá sýpka s lehce nakloněnou podlahou je plná kreseb Jiřího Wintera Neprakty a letos je viděly už tři tisíce lidí. Nepraktova manželka má v městečku spolužačku, a proto sem kreslíř pravidelně jezdil. Otvíral tady i hotel, který vybudovalo město, ovšem na vernisáž své stálé výstavy na jaře 2011 se už omluvil. Zemřel na podzim téhož roku.

Muzeum má zapůjčená práva a může dokonce vyrábět suvenýry s motivem Nepraktových kreseb. Jeho manželka Daniela Pavlatová je pouze chce vidět, než jdou do prodeje. Velmi velkorysý přístup.

Oblíbený koutek pubescentů|foto: Ľubomír Smatana

Koutek pro pubescenty

Návštěvníky pubertálního věku zajímá nejvíce koutek kreseb věnovaný Adamovi a Evě a ostatním věcem sexuální povahy. Takových je tu ovšem docela dost. Mě zaujala nadčasová a zároveň typicky nepraktovská kresba nešťastníka s hlavou na špalku a vedle stojícího kata s pěknou sekyrou: „Tak vás přece jen zbavili imunity, pane poslanče?“

Muzeum smíchu je ve třetím patře. O patro níž je výstava věnovaná historii pohoří Brdy. Z ní se například dozvíte, že Brdy jsou kolébkou českého trampingu. Ono to bude asi trochu jinak, ale Brdy směrem ku Praze bývaly trempů plné. Takže odlesk slávy dopadá i na západní část pohoří, která se dotýká Spáleného Poříčí.

U muzea je restaurace, ostatně hospod je ve městě víc a přes léto se park přilehlého zámku mění na letní kino. Příjemná zastávka na rodinném výletě to určitě je. Ostatně v muzeu si mohou děti na většinu exponátů sáhnout a třeba se nechat i povozit v historickém dětském kočárku.

Čtěte také