V belgicko-nizozemském Baarle vedou hranice skrz domovní dveře

S Willemem van Goolem, ředitelem místního informačního centra, jsme zastavili před radnicí belgického Baarle-Hertogu. Tato nepříliš vzhledná, krychlovitá budova má ovšem jeden unikát. Hranice mezi oběma státy prochází přímo skrz ni.

Případ pro Cimrmana

„Hranici vidíte na zdi vyznačenou těmi světlými kolečky. Na pravé straně radnice je Belgie a na levé Holandsko," ukazuje ředitel centra. Stejná kolečka jsou pak i na trávníku před radnicí. Momentálně tak šlapu po belgickém trávníku, ale když udělám jeden krok k Willemovi, už jsem v Nizozemsku.

Hraniční čára prochází i zasedací místností radnice, jak je opět vidět na podlaze. „Zejména při svatbách je potřeba dávat pozor, aby svatebčané stáli na té správné straně, jinak je sňatek neplatný," podotýká můj průvodce.

Město dvou tváří

Změť hranic v Baarle je pozůstatkem středověkých panství. Hraniční čáry v podobě bílých křížků nebo puntíků tu vedou přes náměstí, prostředkem ulic i skrz domy. U nich platí, že patří k tomu státu, kde jsou vchodové dveře.

„Tady jsme u jediné výjimky. U tohoto domu vede hranice přímo skrz domovní dveře. Má proto jak belgické, tak nizozemské číslo popisné a jeho obyvatelé si mohou vybrat, jestli budou Belgičany, nebo Nizozemci," upozorňuje na pozoruhodnost Willem van Gool.

Většina institucí v devítitisícovém Baarle funguje dvojmo - jedna pro belgickou část a druhá pro nizozemskou. Z finančních důvodů město spojilo jen hasiče a zdejší turistické centrum. Příslušnost ke dvěma státům má podle Willema pro místní obyvatele ale i nezanedbatelné výhody.

„Například takové plenky jsou v Belgii hrozně drahé, zatímco v Nizozemsku vyjdou levně. Lidé z belgické části si je proto ve velkém kupují v nizozemských obchodech," říká k tomu ředitel turistického centra. „V Belgii je zase levnější benzin, a tak si Nizozemci třeba z vedlejší ulice přijíždějí naplnit nádrže sem a pak jedou zase zpátky."