11letá Agátka Berková je Slovenska je úspěšnou hráčkou šachu. Remizovala i s Anatolijem Karpovem

Šach-mat. Toto slovní spojení používá Agátka Berková při hře šachů poměrně často. Její výjimečnost spočívá i v tom, že v rámci celého světa jde podle dostupných zdrojů o jedinou romskou hráčku, která se této královské disciplíně věnuje.

„Se šachy jsem začala ještě ve školce, když mi bylo asi šest let. Naučil mě je otec.“

Milana Berku, Agátčina otce, naučil šachy kamarád. Nyní je z něj zřejmě jediný šachový trenér s licencí, který je romského původu. Pro svoji dceru je otcem, matkou i trenérem. Spojuje je nejen láska k šachům, ale i vůle dělat něco pro ostatní. Milan několik let učí romské děti hrát šachy.

„Bývaly časy, kdy jsme neměli ani prostředky na cestu na mistrovství Slovenska. Díky stipendijnímu programu Divé máky nyní může Agátka nejen trénovat, ale zároveň se zlepšit i ve škole.“

Agátka už otce v šachu poráží, stejně jako jiné o mnoho let starší hráče. Vyhrála žákovské mistrovství Slovenska do 8 let, ze kterého postoupila na mistrovství EU.

„Mým největším oceněním asi byla účast na mistrovství EU. Hrála jsem o třetí místo, ale poslední partii jsem prohrála. Pomocné hodnocení mě posunulo na šesté místo.“

Milan Berko je na svoji dceru za úspěch na mistrovství EU v šachu hrdý:

„Pro nás je to krásný úspěch. Mistrovství v Koutech nad Desnou se zúčastnilo 15 šachových federací. To, že Agátka skončila na šestém místě, je proto velmi cenné.“

Remíza s Karpovem

Romské děvčátko mělo jen sedm let, když v roce 2016 vyhrálo v turnaji nad tehdejším zmocněncem Úřadu vlády pro romské komunity Ábelem Rávaszem:

„Pět šachových partií naráz mi nedělalo problémy. Většinu z nich jsem nevyhrál.“

11letá šachistka považuje za významné setkání s velmistrem Anatolijem Karpovem.

„Když jsem s ním hrála, vůbec jsem nevěděla, o koho jde.“

Z 15 dětí Karpov zahrál remízu se čtyřmi. Agátka byla mezi nimi.

Třebaže je šachovnice černobílá, na Slovensku byl dosud tento sport dominantou majority. Milan Berka svým odhodláním a s pomocí dobrých lidí včetně Agátky a dalších svěřenců dokázal, že Romové patří do šachové rodiny. Více šachoví rozhodčí Zdeněk Gregor a František Jablonický:

„I ty nejzákladnější aktivity stojí hromadu peněz. V rámci možností, které jsme poskytli, se Agátka poloviny aktivit mohla zúčastnit.“

„Celé to může mít obrovský efekt v rámci vzdělávání romské menšiny.“

Šachy se na Slovensku nikdy profesionálně neživý. Agátka Berková chce hrát, dokud ji to bude bavit. Kromě toho má ještě další profesionální cíle. Chce být vědkyní, nebo rozvodovou právničkou.