Zvyšování úrokových sazeb může v dlouhodobějším horizontu přinést větší problémy, než je o měsíc delší inflace, upozorňuje rektor Dvořák

Česká centrální banka loni reagovala na růst cenové hladiny a poměrně prudce zvyšovala úrokovou sazbu, která se postupně dostala na současných sedm procent. Nový guvernér a obměněná bankovní rada ale v létě opakovaně zvyšování sazeb zastavili, aby příliš vysoké úročení nepoškodilo tuzemskou ekonomiku.

Čtěte také

Vláda přikládá pod kotel inflace. Možná by ČNB přece jen měla o něco zvýšit úrokové sazby, nabádá ekonom Stroukal

Proti jednání současné bankovní rady se vymezuje bývalý guvernér Jiří Rusnok, který zastává názor, že by se v současné situaci měly úrokové sazby nadále zvyšovat.

„V situaci, kdy máme 16procentní inflaci a výhled je nejistý, tak musíme mít vyšší sazby. Je to elementární měnová teorie. Samozřejmě když se ukáže, že půjdou ceny rychle dolů, tak musíme sazby také snížit. Říkat, že tady s námi zůstanou po delší dobu je úplná rezignace,“ říká Rusnok.

Centrální banka by měla kvůli zpoždění účinnosti přestat zvyšovat sazby ještě před vrcholem inflace.
Aleš Michl

Současný guvernér Aleš Michl si ale myslí opak a upozorňuje na nesprávnost postupu zvyšování sazeb. „Správně by centrální banka měla kvůli zpoždění účinnosti přestat zvyšovat sazby ještě před vrcholem inflace. Naopak ekonomicky nesprávný přístup je jejich navyšování, dokud se nákladová inflace neotočí. Výsledná recese může být pak hlubší, než je nezbytně nutné,“ vysvětluje.

Cesta ke stabilitě

Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, je toho názoru, že by se situace neměla příliš vyhrocovat do podoby, kterou nastiňuje Rusnok. Navíc si myslí, že není vhodné tuto situaci interpretovat tak, jako to udělal bývalý guvernér, jelikož to může ve veřejnosti vyvolat nepříliš dobrá očekávání do budoucna.

Čtěte také

Julie Hrstková: Evropská centrální banka bojuje s inflací, ale musí být opatrná

„To, co zmiňoval pan Rusnok jako učebnicový přístup, tak tam skutečně platí, že při rostoucí inflaci je třeba zvyšovat sazby. Ale je důležité si uvědomit celkové prostředí, ve kterém se nyní nacházíme, a také vnímat to, že nárůst sazeb má poměrně velké další dopady, které je také nutné brát v úvahu,“ nastiňuje Dvořák

„V dlouhodobějším horizontu zvyšování sazeb tedy může znamenat, že se budeme potýkat s úplně jinými problémy, které mohou být ještě horší než to, že budeme mít o měsíc déle inflaci.“

Sám také zmiňuje, že je důležité, aby centrální banky sledovaly poptávkovou a nabídkovou inflaci kvůli možným dalším postupům. Přesto ale říká, že ve fázi, ve které se nyní česká ekonomika nachází, to není potřeba tolik rozlišovat a je nutné hlavně reagovat.

Je nutné dělat aktivní kroky, které nemohou být čistě jenom ze strany banky v podobě navyšování úrokových sazeb.
Petr Dvořák

„Zkrocení cen energií a určitý výhled, který by dával naději na stabilní vývoj, považuji za jeden z klíčových faktorů, který bude na inflaci působit. Nesmíme ale zapomínat, že i na poptávkové straně, a to jsou zejména rozhodnutí, která byla spíše v loňském a předloňském roce, také působí. Je potřeba si uvědomit, že opatření, která je nutná dělat proti inflaci, nejsou ale jenom na straně centrální banky,“ zdůrazňuje.

Rapidní pokles inflace?

Centrální banka slibuje k druhé polovině příštího roku snížení inflace ke dvěma procentům. Podle Dvořáka ale nikdo nemůže předem predikovat, zdali k tak razantnímu snížení ze 16 procent dojde.

Čtěte také

Julie Hrstková: Česká inflace dlouhodobě nad evropským průměrem

Navíc tu podle něj existuje i riziko, že by inflační krize mohla v Česku trvat i několik let jako tomu bylo ve Spojených státech v minulém století.

„Je tu určité riziko, ale věřím, že se snad nenaplní. Nicméně je nutné v tomto směru dělat aktivní kroky, které nemohou být čistě jenom ze strany banky v podobě navyšování úrokových sazeb, ale je nutné ta řešení přijímat v širším kontextu jako například v rozpočtové oblasti a dalších,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz. Moderuje Naďa Bělovská.