Vláda přikládá pod kotel inflace. Možná by ČNB přece jen měla o něco zvýšit úrokové sazby, nabádá ekonom Stroukal

A v Osobnosti Plus pokračuje: „Kdyby se ekonomika lehce nebo více propadla a přišla recese – z titulků novin by se na nás hrnulo, že jsme v recesi –, tak je dost dobře možné, že bychom se zavřeli doma, neutráceli a přes noc bychom se klidně mohli přehoupnout do poklesu cen. To tak teď ale nevypadá, minimálně v prognózách, které mají všechny slovutné instituce, které jsem zmiňoval.“

U cen potravin se nečeká, že by měly klesat.
Dominik Stroukal

Ceny, za které ale dnes kupujeme, se podle ekonoma Stroukala jen tak nezmění. „Samozřejmě, že záleží na cenách některých komodit, kdy se situace světová může vyvinout tak, že budou klesat ceny pohonných hmot a doufáme, že časem začnou klesat i ceny plynu a elektřiny.“

Čtěte také

Tempo zdražování už bude jenom zpomalovat. Příští rok by měla být inflace jednociferná, tvrdí bývalý guvernér ČNB Singer

„Tj. některé části spotřebního koše by mohly klesat. Ale to, co nás zajímá, například ceny potravin, tak tam se nečeká, že by měly klesat. Dostali jsme se na nějakou cenovou úroveň a teď doufáme, že akorát nebude ještě růst, a to tempem, kterým teď roste. A že nám začnou růst mzdy tak, abychom doháněli to, co jsme ztratili.“

„Tipoval bych pět šest let, které jsme tímto ztratili. Ale ještě vsuvka: během covidu v roce 2021 jsme měli růst reálných mezd vysoký, inflace tehdy byla nízká. Mzdy rostly hodně, takže nemůžeme říct, že teď neseme celý náklad za vše, co jsme zažili během covidu a války, protože chvíli nám to reálné mzdy zvyšovalo, teď je nám to naopak zase hodně snížilo,“ vysvětluje.

Tipoval bych, že jsme ztratili pět šest let.
Dominik Stroukal

Velkou roli hraje i stále malá nezaměstnanost, která celou ekonomiku velmi pokřivuje.

Proti inflaci vláda může bojovat zejména snižováním rozpočtových schodků. „Je to jeden z kroků,“ komentuje ekonom.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Ceny potravin a dalších komodit začínají klesat, čekejme pokles inflace

„Vláda to má složitější než centrální banka, protože bankéři mohou zvednout sazby a říct, že doufají, že poroste nezaměstnanost. Nikdo jim za to nebude nadávat, ale politici stejné říct nemohou. I proto jsme rádi, že máme nezávislou ČNB.“

„Ve veřejné debatě o boji proti inflaci ze strany vlády jsme se ale zamotali. V tom, že některé kroky jsou protiinflační, protože bojují proti následkům inflace, tím, že dáváme určitým skupinám lidí peníze, ale ekonomicky to jsou kroky proinflační, protože je vlastně rozdáváme.“

Tím, že dáváme skupinám lidí peníze, ekonomicky inflaci podporujeme.
Dominik Stroukal

„Takže vláda z velké části přikládá pod kotel inflace a oproti očekávání některých lidí by možná tohle byl krok, kdy by se ČNB měla zamyslet, jestli ještě není prostor pro zvýšení úrokových sazeb.“

Druhým obrovským nákladem státu se pak podle Stroukala stává obsluha státního dluhu. „Jsou to náklady, které nám jdou z kapes a které musíme platit a navíc s vyššími úroky, které s námi budou déle kvůli inflačním tlakům… V roce 2025 to bude vycházet na nějakých 100 miliard korun, které dáme jen na to, abychom zaplatili úroky, což je ohromný balík peněz.“

Čtěte také

Ekonom Sedláček: Kandidáti na prezidenta jsou sympatičtí a těším se, až je pak vystřídám

Kvůli dluhům budeme muset mít menší výdaje státu a pomáhat hlavně skupinám lidí, kterým pomáhat musíme. „Reálně se pak bavíme o tom, že jsme ty peníze mohli dát jinam anebo je budeme muset vzít z peněženek lidí a někde zvýšit daně,“ vypočítává Stroukal.

„Apokalypsa to není, protože je mnoho jiných zemí, které jsou na tom mnohem hůře a kde řeší velký problém. My jsme do těchto současných problémů vstupovali z poměrně luxusní situace a teď z ní trošku těžíme, možná zbytečně. Možná bychom se mohli vrátit zpátky a podívat se na to, jak se nám dařilo dřív,“ nabádá.

Změny se připravují, není to tak, že by se nedělo nic.
Dominik Stroukal

Stroukal je také členem NERVU, který připravil hned několik kroků, se kterými musí vláda přijít co nejdříve. „Jak do toho začínám z pozice člena NERVu trošku vidět – a pro mne byla politika vždy dost vzdálená, tak chápu, že to mají složité.“

Čtěte také

Nafty máme dost. Výzvou bude dostat ji do Česka, říká šéf Čepra Duspěva

Není to prý tak, že se o něčem rozhodne a je, ale vše musí takzvaně probublat celým systémem byrokracie, což je těžké a dlouhé. Druhá věc je politika, kdy vláda má odpovědnost směrem ke svým voličům, a to i těm budoucím.

Své hraje i koalice ve vládě, protože každá strana má trochu jiné priority. „Takže ty věci se připravují, není to tak, že by se nedělo nic. Takovou kritiku bych s čistým svědomím určitě nebyl schopen říct. Děje se toho hodně, možná, že naše očekávání byla přehnaná,“ připouští.

„Ale něco se děje a v příštím roce se to rozlouskne. Jestli budeme schopní v rozpočtu na rok 2024 připravit některé věci, které jsme v NERVu předpřipravili a jestli tam zapadnou. Tehdy se rozsekne, jestli vláda splní věci, které slíbila, nebo ne,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.