Válka na Ukrajině, rostoucí inflace a ceny energií. Jak pro Česko a jeho vládu dopadl letošní rok?

„První rok vlády Petra Fialy (ODS) nemůžu hodnotit vůbec pozitivně. Nikdo jsme nepředpokládali, že v únoru začne válečný konflikt na Ukrajině. Společně s vládou pomáháme řešit uprchlickou krizi, ale mnohokrát říkáme, že tu máme i krizi hospodářskou a pomáhat se musí na obou stranách,“ zmiňuje hned v úvodu poslankyně hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová.

„Když vláda přišla, hovořila o Babišově drahotě, o lepší komunikaci a rozpočtové odpovědnosti. Bohužel za ten rok jsme svědky nekompetentnosti, arogance a výmluv,“ 

S poslankyní částečně souhlasí i Magdalena Davis, spolupředsedkyně strany Zelených, která do letošního roku byla také starostkou Mníšku pod Brdy. Podle ní si lidé v těžké době také spíše pomohli sami, přesto ale některé kroky vlády chválí a upozorňuje, že v nelehké době je obtížné rozhodovat.

Čtěte také

Rusko bude hrozbou, dokud ho Západ neporazí jako kdysi nacistické Německo, tvrdí novinář Moláček

„Jako komunální politička jsem to sledovala z první linie, a to, jakým způsobem se česká veřejnost zachovala v rámci uprchlické krize, je bezprecedentní a patří ji za to obrovský obdiv. Vláda v některých svých krocích pokulhávala, a to, co zachránila společnost, tak měl později znovu uchopit stát, v některých oblastech se to ne úplně podařilo. Celkový obraz je ale důležité vidět vyváženě, protože ta doba skutečně nebyla jednoduchá,“ říká Davis.

Proti poslankyni Mračkové Vildumetzové a jejímu vyjádření se ohradil senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS), podle kterého inflaci nynější vláda převzala od té předešlé a vyřešit energetickou krizi bylo taktéž obtížné.

ČR byla mezi zeměmi, které reagovaly rychle a celkem kompetentně.
Pavel Telička

„Musím připomenout, že stoupající inflaci jsme zdědili po předešlé vládě a první energetická firma Bohemia Energy zkrachovala tři dny po volbách, a to se říká, že byl Andrej Babiš (ANO)ina energetickém regulačním úřadě, aby nezkrachovala a aby se to neohlásilo před volbami.“

„Mrzí mě tedy ten negativismus, protože to byl velmi složitý rok a souhlasím s paní Davis, že jsme to spolu s českými občany v nějaké korelaci zvládli. Byl to těžký rok, ale nebyl tragický, nemáme tu žádné hladové bouře, i když je ta doba náročná,“ míní Jirsa.

Rychlá pomoc Ukrajině

Ruská invaze na Ukrajinu byla šokem snad téměř pro celý svět. Nicméně ČR se vzpamatovala velmi rychle a podle bývalého eurokomisaře a europoslance Pavla Teličky (HLAS) reagovala také smysluplně.

Čtěte také

Radko Kubičko: Vláda musí zajistit nikoli levné, ale dostupné energie. Jinak riskuje ještě horší krize

„Jsem dost sebekritický člověk, ale tentokrát jsem měl skutečně pocit hrdosti. ČR byla mezi zeměmi, které reagovaly rychle, celkem kompetentně, a dokonce vytvořily určité jádro zemí v rámci EU.“

„To se do značné míry shoduje teritoriálně se střední a východní Evropou, která nejenomže byla oporou Ukrajině od prvních dnů války, ale také sehrála pozitivní roli ve vztahu k dalším členským státům Unie, jež jsou geograficky vzdálenější Ukrajině, a tudíž logicky pro některé aspekty méně citlivé,“ vysvětluje Telička, který ačkoliv má k vládě jiné výhrady, uznává, že v roli celoevropské politiky ČR obstála.

Podle senátora Jirsy je také v rámci pomoci Ukrajině důležité politické hledisko, které Česká republika ukázala světu tím, že pomohla mnoha ukrajinským občanům.

To, že by se pomáhalo více Ukrajincům, než Čechům není pravda.
Magdalena Davis

„Západní Evropě jsme ukázali, že nejsme xenofobní země. Považuji za správné, že se střední a bývalá východní Evropa bránila ilegální muslimské migraci v roce 2015 a dalším. Tehdy jsme za to byli také silně kritizovaní, ale myslím, že v této válce jsme jasně ukázali, že absolutně nejsme xenofobní zemí a umíme pomáhat,“ říká Jirsa.

Od společenské pomoci k nenávisti?

Davis na počátku války viděla ve svém městě, kde bývala v té době starostkou, velkou ochotu ze stran občanů vytvářet dobrovolné spolky a pomáhat Ukrajincům. Ta se ale postupem času vyčerpala stejně jako finance a k tomu se na sociálních sítích začaly objevovat názory, že vláda více pomáhá příchozím migrantům než vlastním lidem.

Lidé potřebují vědět, co se děje, proč se to děje, kolik to stojí, kdo to zaplatí a čím se nám to vrátí.
Magdalena Davis

„To, že by se pomáhalo více Ukrajincům než Čechům není pravda. Je to jasné ze statistik, kde je jednoznačně vidět, že stát pomáhá asi sedmdesátkrát více z hlediska sociálního zabezpečení svým občanům, nežli Ukrajincům, kteří u nás žijí zhruba v trojnásobné chudobě,“ míní Davis, podle které extrémistické a negativní myšlenky vůči Ukrajincům ovlivnily komunální i senátní volby.

Čtěte také

Vláda přikládá pod kotel inflace. Možná by ČNB přece jen měla o něco zvýšit úrokové sazby, nabádá ekonom Stroukal

Hlavním problémem podle Davis byla také již mnohokrát zmiňovaná nedostatečná vládní komunikace, která svým občanům téměř vůbec nevysvětlila situaci s příchozími Ukrajinci do ČR.

„Lidé potřebují vědět, co se děje, proč se to děje, kolik to stojí, kdo to zaplatí a čím se nám to vrátí. Tady se vůbec nekomunikovalo, že řada uprchlíků, kteří k nám přišli, se poměrně rychle zapojila do pracovního systému – začali platit sociální a zdravotní, které za ně na začátku částečně platil stát, ale pak se osamostatnili. To znamená, že jejich finanční přínos do systému byl významný, ale pak už nedošlo ke komunikaci toho, jak to skutečně je, a to si myslím, že byla od vlády velká chyba a měli bychom se z toho znovu poučit,“ dodává Davis.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus, kde se hosté věnují zhodnocení celého roku nové vlády, tedy zvládnutí války na Ukrajině, inflaci a energetické krizi. Moderuje Petr Dudek.