Zprávy o šesté 18. prosince 2011

Zemřel Václav Havel

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Bývalý prezident, dramatik a disident Václav Havel ráno zemřel ve věku 75 let. V poslední době se potýkal se zdravotními problémy, minulý týden se ještě setkal v Praze se svým starým přítelem, tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.

Václava VAŘEKOVÁ:
Své první články publikoval Václav Havel v druhé polovině padesátých let, v šedesátých letech uváděla divadla jeho první hry. V roce 1977 stál u zrodu iniciativy s příznačným názvem Charta 77. Stal se také jedním z jejích prvních mluvčích, o dva roky později spoluzaložil Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, ve vězení kvůli svým postojům skončil celkem třikrát, za mřížemi strávil téměř pět let. V roce 1989 se stal jednou z vůdčích osobností listopadové revoluce, dva dny před koncem téhož roku ho Federální shromáždění zvolilo československým prezidentem, stejně jako o půl roku později. Václav Havel se stal i prvním prezidentem samostatné České republiky, v úřadu vytrval do roku 2003. I po odchodu z vysoké politiky se angažoval především v oblasti dodržování lidských práv, několikrát byl nominovaný na Nobelovu cenu míru. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
V jednom s posledních rozhovorů pro Radiožurnál Václav Havel označil svůj život za dobrodružství.

Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky:
Měl jsem život pestrý a zajímavé na tom je, že jsem měl dobrodružný život a přitom vůbec nejsem povahou dobrodruh, já jsem člověk velmi klidný, nenápadný, střízlivý a za svůj dobrodružný život vděčím spíš osudu, dějinám než sobě, jakožto nějakému vyhledávači dobrodružství.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Zítra se mimořádně sejde vláda, v souvislosti s úmrtím exprezidenta Václava Havla rozhodne o vyhlášení státního smutku, prezident Václav Klaus ve svém mimořádném vystoupení označil Václava Havla za symbol novodobého českého státu.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Zasloužil se o něj jak svým neohroženým bojem proti komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost naší sametové revoluce a jako první prezident naší svobodné země. Jeho osobnost, jméno i dílo podstatně napomohly tomu, aby se Česká republika rychle začlenila do společenství svobodných a demokratických zemí. Osobně jsem choval vůči Václavu Havlovi respekt již od 60. let, kdy jsem měl možnost ho poznat. Byl to také on, kdo mne v listopadu 1989 přizval do rodícího se Občanského fóra. Za plodné považuji i naše stýkání se, i občasné polemiky, když jsme oba v 90. letech zastávali nejvyšší ústavní funkce.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Symbol boje proti totalitě, excelentní politik i nesmírně vstřícný a laskavý člověk, tak vzpomínají politici, umělci i přátelé na Václava Havla.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Klíčová osobnost sametové revoluce i politik, který dokázal Česku vydobýt respekt a prestiž v zahraničí, shodné komentáře na adresu Václava Havla zaznívají od politiků bez ohledu na stranickou příslušnost.

Petr NEČAS, premiér:
Pan prezident Havel představoval symbol pozitivních společenských, ekonomických a politických změn po listopadu 1989.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Říká premiér Petr Nečas. Podle místopředsedy Sněmovny a ČSSD Lubomíra Zaorálka teď hlavně nesmíme zapomenout na Havlův odkaz.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR /ČSSD/:
Pokud nějakým způsobem nebudeme navazovat nejenom na to čím se podepsal v politice, ale i na tom, o co se snažil hodnotově, tak politika nenajde cestu k lidem.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Odchod Václava Havla těžce zasáhl jeho kolegy z disidentu, spolupracovníky a přátele, zavzpomínal na něj například jeho bývalý mluvčí Ladislav Špaček.

Ladislav ŠPAČEK, bývalý mluvčí Václava Havla:
Já si ho vybavuji především jako člověka neuvěřitelné síly, jakoby duševní síly. Když třeba některá jednání trvala nekonečné hodiny, všichni byli zcela vyčerpáni, zdálo se, že prostě jaksi jeho zdroje energie nejsou z tohoto světa.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Pražský arcibiskup Dominik Duka znal Havla řadu let, za komunistického režimu s ním prožil těžké chvíle ve věznici na Borech.

Dominik DUKA, pražský arcibiskup:
Já jsem ho poznal tam, kde se pozná opravdu hodnota člověka, když máte pár metrů a zamřížované okno a mohu říci plachý, nesmírně citlivý a přitom nesmírně statečný člověk, který věděl, že zodpovídá svému svědomí.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Truchlí i umělecká scéna, režisér, herec a scénárista Zdeněk Svěrák Radiožurnálu řekl, že každé setkání s Havlem pro něj bylo svátkem.

Zdeněk SVĚRÁK, herec:
On byl postavou mnohem menší než já, ale když jsem s ním mluvil, tak jsem si uvědomoval, co to je, když se říká malý velký člověk.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Na Václava Havla vzpomene minutou ticha i celá Evropská unie, polské předsednictví totiž rozhodlo, že takto začnou všechna zítřejší jednání v Radě EU. Úmrtí Václava Havla dnes ve světě přebilo všechny ostatní zprávy.

Lech WALESA, bývalý polský prezident:
Rád jsem s ním debatoval, protože velmi rychle nacházel řešení nejrůznějších problémů a dokázal je teoreticky aplikovat, málokdy se potká takový člověk. Velmi jsem si ho vážil a obdivoval jsem ho, dnes cítím kvůli jeho úmrtí velkou ztrátu, řekl Českému rozhlasu Lech Walesa.

Jiří HOŠEK:
Podobně jako bývalý polský prezident to vidí i slovenská premiérka Iveta Radičová, která během sametové revoluce působila jako mluvčí Veřejnosti proti násilí.

Iveta RADIČOVÁ, slovenská premiérka:
Pan Havel se nejen jako spisovatel, ale hlavně jako politik výrazným způsobem podepsal pod podobu našeho světa, obrovský bojovník za občanská a lidská práva. Člověk, který měl obrovské srdce.

Jiří HOŠEK:
Ztratili jsme velkého vůdce, reagovala na skon svého přítele někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová, odchod Václava Havla hluboce zarmoutil i aktivní světové státníky, zvláštní komuniké ke smutné události vydali Barack Obama, David Cameron nebo Nicolas Sarkozy, německá kancléřka Angela Merkelová v kondolenčním dopise nazvala Havla velkým Evropanem, jehož příspěvek v boji za svobodu a demokracii neupadne v zapomnění, stejně jako velká lidskost. Václav Havel se až do poslední chvíle kriticky vyjadřoval k nedemokratickému dění v různých částech světa, naposledy pro list Novaya Gazeta okomentoval povolební dění v Rusku s tím, že se země potýká s nejostřejší formou postkomunismu, připomněla předsedkyně Moskevské helsinské skupiny disidentka Ljudmila Alexejevová.

Ljudmila ALEXEJEVOVÁ, předsedkyně Moskevské helsinské skupiny:
Všechno, co Václav Havel říkal o Rusku bylo velmi důležité, měl obrovskou morální autoritu nejen ve své vlasti, nejen v Evropě, ale po celém světě, takoví lidé a takoví politici se nerodí v každé generaci a v každé zemi.

Jiří HOŠEK:
Jiří Hošek, Radiožurnál.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Památku Václava Havla uctívají lidé po celé republice, v Praze nejčastěji přinášejí květiny a zapalují svíčky na Národní třídě a u sochy sv.Václava na Václavském náměstí, tam máme reportérku Lucii Husárovou.

Lucie HUSÁROVÁ:
Dobrý večer, tak tady na Václavském náměstí je v tuhle chvíli dobře 1 500 lidí a stále sem proudí davy dalších, kteří nosí květiny a hlavně svíčky a taky se tu vytvořila fronta lidí, kteří si připravili texty z děl Václava Havla, aby je předčítali, je to takové spontánní čtení a ty knihy jsou pro nově příchozí k dispozici a každý si může vybrat. Lidé se shodují, že tak chtějí Václavu Havlovi poděkovat za to, co pro tuto zemi udělal. Praha však není jediným místem, kde lidé památku Václava Havla uctívají a spontánně se scházejí i v dalších městech. Z Václavského náměstí v Praze Lucie Husárová, Radiožurnál.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Pohřeb prvního polistopadového prezidenta Václava Havla by měl být pravděpodobně v pátek 23. prosince, na Pražském hradě i na budovách Českého rozhlasu vlají černé vlajky a v 18 hodin se rozezněly zvony všech kostelů a kaplí v Česku. Zítra od deseti hodin budou na Pražském hradě k dispozici kondolenční knihy, rakev s ostatky bývalého prezidenta Václava Havla bude vystavena od středy ve Vladislavském sále Pražského hradu. Po Zprávách o šesté bude pokračovat speciální vysílání Radiožurnálu s Janem Pokorným, hned za několik minut vám nabídneme rozhlasový dokument Marka Janáče z roku 2003 Deset tváří Václava Havla, krátce po tři čtvrtě na sedm pak Radiožurnál nabídne rozhovor s Martou Kubišovou.

Podle prezidenta Václava Klause je přímá volba hlavy státu fatální chybou

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Podle prezidenta Václava Klause je přímá volba hlavy státu fatální chybou, v televizi Prima uvedl, že smysl má přímá volba třeba ve Spojených státech, změnu ústavy u nás tento týden schválili poslanci, teď jí posoudí Senát. Přímá volba prezidenta se bude podle prezidenta Klause podobat nové superstar.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Jestli se někomu zdálo, že ta volba prezidentská nepřímá, to znamená parlamentem, jestli byla komplikovaná se spousty sporů a podezření atd, tak já myslím že to byla selanka proti tomu, co bude v přímé volbě prezidenta. Přímá volba prezidenta bude nová velká česká superstar, kde racionální úvahy půjdou stranou a já se toho strašlivě obávám.

Poslední americký voják opustil irácké území

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Poslední americký voják opustil irácké území a Spojené státy tak definitivně po devíti letech uzavřou éru invaze v Iráku. Téměř čtyři a půl tisíce Američanů a sto tisíc Iráčanů se konce mise nedočkalo, celá operace stála více než 800 miliard dolarů, bojové operace formálně skončily ve čtvrtek, kdy americký prezident Barack Obama v Severní Karolíně promluvil s vojáky, kteří se právě vrátili domů.

Barack OBAMA, americký prezident:
Téměř čtyři a půl tisíce Američanů přinesli oběť nejvyšší, víme, že toto číslo nevypráví úplný příběh Irácké války ani zdaleka, zažili jste nebezpečné hlídky a potkala vás bolest, když jste viděli umírat své přátele a kolegy ve zbrani, museli jste být více než vojáci, námořníci, letci a pobřežní hlídky. Museli jste být také diplomaté, rozvojoví pracovníci, školitelé a míroví vyjednavači, tím vším jste ukázali, proč je americká armáda tou nejlepší bojovou silou na světě.

Přes 650 lidí zemřelo po řádění tajfunu na Filipínách

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Přes 650 lidí zemřelo po řádění tajfunu na Filipínách, přes 800 dalších se stále pohřešuje, povodně a sesuvy půdy nejhůř postihly filipínský ostrov Mindanao, vojáci a policisté tam už druhý den pokračují v záchranných pracích.

Kateřina PROCHÁZKOVÁ:
Nejhůře poškozena jsou po tajfunu a následných povodních jihofilipínská města Cagayan de Oro a Iligan. Červený kříž a vláda tam pomáhají stovkám lidí najít pohřešované příbuzné a blízké, záchranných prací se účastní i armáda, která pátrá nejen po dalších tělech, ale pomáhá také s pohřbíváním stovek obětí. Jen v Iliganu voda smetla 70% domů v tamní chudinské čtvrti, přes 100 000 lidí zůstalo po řádění tajfunu bez střechy nad hlavou. Podle meteorologů už tajfun Washi oslabuje a přesouvá se nad jihočínské moře. Kateřina Procházková, ČRo, jihovýchodní Asie.

Ruští záchranáři pátrají na Dálném východě po obětech havárie

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Ruští záchranáři pátrají na Dálném východě po obětech havárie na ropné plošině, těžební věž plovoucí v Ochotském moři se v bouři převrátila a potopila, podle ruských úřadů se zatím podařilo zachránit 14 lidí, celkem bylo na plošině 67 zaměstnanců.

Lenka KABRHELOVÁ:
Ropná plošina Kolskaja se potopila v centrální části Ochotského moře, zhruba 200 kilometrů od břehů ostrova Sachalin. Podle agentury AFP plavidlo poškodily ledové kry a vlny, posádka nahlásila problémy a čekala na evakuaci. Plošina, do které proudila voda se ale převrhla a potopila, dřív než se pracovníci stačili dostat do záchranných člunů. Na pomoc se jim vydalo několik lodí a vrtulník, záchranné práce ale komplikuje nepříznivé počasí, bouře a vysoké až šestimetrové vlny. Příčinu neštěstí zatím vyšetřovatelé neznají, ruské ministerstvo pro mimořádné situace ujišťuje, že havárie nezpůsobí ekologickou katastrofu.