Znamená Spolchemie riziko pro Ústí nad Labem?

29. říjen 2002
Pod kůži

Moderátor (Petr Vavrouška): Podle informací v médiích by se mohlo zdát, že Spolana Neratovice je černou ovcí ve stádu vzorných českých chemických firem. Mluví se o ní stále, také kvůli řadě havárií. Poslední se stala čtrnáctého října, tedy minulý týden. Lidé ze severu Čech však varují, že rizikem může být i Spolchemie v Ústí nad Labem. Srpnová povodeň tento podnik téměř nezasáhla. Jeho zaměstnanci stačili podle dostupných informací odvést veškeré chemikálie mimo nebezpečí. Ústečtí obyvatelé však říkají, že chemička znamená dlouhodobě obrovské riziko pro celé sto tisícové město. Bližší informace má spolupracovník Radiožurnálu Jakub Knězů, reportér České televize.

Redaktor (Jakub Knězů): Chlór, epichlór, hydrin, propylen látky, které nepřinášejí klid obyvatelům Ústí na Labem. V tamní Spolchemii, která vyrábí například rozpouštědla a odmašťovače jsou totiž ohromné zásobníky těchto látek.

Host (Jan Kaiseršat): Tady jsou zásobníky chlóru, který jsou naprosto neobvyklý a srovnáme-li to například s Neratovicemi, kde se jedná o desítky tun chlóru, zde jsou stovky tun. Přesně vám můžu říct, že to je tisíc dvě stě tun chlóru, který jsou tady umístěny. Ale podstatné je to, nejde o samotný chlór, nejde o samotné zásobníky, ona je tady i rozbuška, to znamená, zásobníky propylenu, tj. látka, která exploduje bez jakýkoliv zápalnýho podnětu a může tady dojít k řetězový reakci.

Moderátor (Petr Vavrouška): Říká Jan Kaiseršat z ústecké občanské ligy a dodává.

Host (Jan Kaiseršat): Podobné provozy už nemůžou být ani v afrických zemích. Je to tak, že Spolchemie právě svým umístěním a dislokací těchto nebezpečných provozů v centru města je tím nejhorším. Myslím, že něco podobného se nevyskytuje na celém světě.

Moderátor (Petr Vavrouška): Tiskový mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř tato slova odmítá.

Host (Zdeněk Rytíř): Každá chemická výroba pracuje s řadou látek, která jsou z toho technického pohledu dosti riziková. Ať jsou to třeba hořlaviny nebo toxické látky, taková chemie prostě je a samozřejmě všichni naši odborníci se snaží maximálně o to, aby ta rizika navenek byla naprosto minimalizována. To znamená, snažíme se stále vylepšovat technologie, minimalizujem dopady vlinu naší činností na životní prostředí.

Moderátor (Petr Vavrouška): Podle zástupců občanské ligy, která se Spolchemií věnuje už čtrnáct let, jsou jednotlivé provozy i zásobníky Spolchemie za hranicí životnost. Navíc se na příští jaro chystá stavba nové výrobny nízkomolekulárních pryskyřic, která prý přinese další rizika. To odmítá náměstek ústeckého primátora Ladislav Hruška, který je zároveň členem dozorčí rady Spolechemie.

Host (Ladislav Hruška): Tahleta technologie, která je zamyšlena realizovat, je v pořádku ve vztahu k životnímu prostředí a je to daleko bezpečnější technologie než předchozí. A jestli si někdo myslí, že uděláme město jako lázeňský nebo bankéřské nebo nějaké takové, tak pořád si myslím, že Ústí nové musí stavět na tradici průmyslové.

Moderátor (Petr Vavrouška): Celý areál Spolchemie je prakticky součástí centra města, tudíž případná havárie by pro Ústí měla obrovské následky.

Host (Václav Pucherna): Chlór byl za první světové války používán jako bojový plyn a samozřejmě vzhledem k tomu, že se chemička nachází v těsné blízkosti centra města, tak samozřejmě tam by bylo možný vohrozit i řadu lidí na životech a to jenom prostým únikem toho chlóru, ať už je to havárie cisterny nebo havárie některého provozu, ale ten epichlor hydrin to je ještě větší nebezpečí, protože tam kdyby došlo k výbuchu, tak by ty dopady byly na město skutečně tragické.

Moderátor (Petr Vavrouška): Říká náměstek primátora pro životní prostředí Václav Pucherna. Náměstek primátora Hruška vnímá Spolchemii odlišně.

Host (Ladislav Hruška): To je z historického hlediska tak jak to je,že jo. Každý z nás by jsme si asi dovedli představit, že by Spolchemie mohla být někde jinde za městem a pokud možno hodně daleko, ale z historie města a z historie chemičky je to tak jak to je a teď pojďme se domlouvat vo tom jak to udělat lepší.

Moderátor (Petr Vavrouška): Miroslav Šuta z hnutí Greenpeace tvrdí, že provoz Spolchemie je pro Ústí nad Labem nebezpečný. Podle bezpečnostních zpráv, které má Greenpeace k dispozici, by v případě velké havárie bylo smrtelně zasaženo několik tisíc lidí a desetitisíce by měli velké zdravotní problémy.

Host (Miroslav Šuta): A chlórová chemie, která běží ve Spolchemii je velmi nebezpečná a je zdrojem velkého množství ekologických a zdravotních problémů. My jsme v letech 1997 až 1998 odebírali vzorky vody vytékající ze Spolchemie a prokázali jsme tam vysoké množství nebezpečných chlór organických látek, našlo se tam mimo jiné DDT.

Moderátor (Petr Vavrouška): DDT je jed, který může zapříčinit například vznik rakoviny, poškození jater nebo oslabení imunitního systému. Mluvčí Spolchemie však popírá, že by množství DDT v odpadních vodách Spolchemie bylo životu nebezpečné.

Host (Zdeněk Rytíř): V odpadních vodách bylo naměřeno DDT a to v takových koncentracích, která jsou podobné povoleným koncentracím DDT v pitné vodě, čili tím to nechci zlehčit, ale jenom chci upozornit, že to není nic prostě dramatického, mimořádného.

Moderátor (Petr Vavrouška): Tato tvrzení Greenpeace odmítá.

Host (Miroslav Šuta): Není to tak, my jsme měřili vody v těch letech 1997, 1998 na mnoha místech Labe a pan Rytíř nemluví pravdu. A je fakt, že to množství v té vodě není tak obrovské, aby mohlo bezprostředně způsobit ale nějaký vážný zdravotní problém.

Moderátor (Petr Vavrouška): V současnosti je Spolchemie v majetku státu. Stále přísnější ekologické standardy nutí firmu zlepšovat zabezpečení jednotlivých provozů. Nemělo by se tedy stát ani to co v roce 1997, kdy se primátor Ústí dověděl o významném úniku síry z podniku až s desetidenním zpožděním. Ústecká inspekce životního prostředí žádné velké úniky nebezpečných látek už dlouho nezjistila. Spolchemii naopak její zaměstnanci spíše vychvalují a odmítají spekulovat, co by se v případě velké havárie stalo.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jakub Knězů