Živí nás běžkaři, říká nestor českých horských chatařů z boudy Paprsek. Plno má na dva roky dopředu

Chata Paprsek stojí na rozhraní Rychlebských hor a Jeseníku v nadmořské výšce 1022 metrů
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Chata Paprsek stojí na rozhraní Rychlebských hor a Jeseníku v nadmořské výšce 1022 metrů

Dobrá horská chata je zvláště v zimě k nezaplacení. A chatu dělá chatař. Jedním z nejdéle sloužících chatařů na českých a moravských horách je Miloslav Mika. Od roku 1983 vede historickou chatu Paprsek na rozhraní Rychlebských hor a Jeseníku v nadmořské výšce 1022 metrů. Běžkaři ho chválí za údržbu tras, pokoje vypadají jako v Alpách a co je důležité znamení, personál se na Paprsku nestřídá.

Za chatou ve stopě směrem na Rampu stojí na lyžích Jaroslav Trávníček a přemýšlí, co namaže. Jezdí sem každoročně a často, přitom mu to trvá autem z Vyškova na jižní Moravě skoro dvě a půl hodiny.

Ondra Lajtner a Jaroslav Trávníček si jezdí do Paprsku zaběžkovat pravidelně každý rok až z jižní Moravy

„Tady jsou nejlepší stopy v celých Jeseníkách, a navíc i pěkný členitý terén,“ pochvaluje si ostřílený běžkař, který má za sebou stovky závodů po celé Evropě a na Jizerské padesátce startuje se zlatým číslem.

Jeho kamarád Ondra Lajtner přikyvuje a usmívá se: „Od pomerančových hájů musíme dojíždět až sem, skoro do Polska. Ale dělají tu nejlepší stopy. A chata je super.“

Běžky jsou trendy

Stopy spravuje sedmdesátník Miloslav Mika. Za ideálního počasí udržuje sedmdesát kilometrů tras. Z poloviny je hradí Sdružení cestovního ruchu Jeseníky, druhá půlka nákladů jde za chatařem.

Čtěte také

„Běžkařů pořád přibývá. Udržovat stopy je nutnost a běžkaři nás živí. Proto jsem taky koupil novou rolbu za pět milionů korun,“ vysvětluje Mika u dřevěného stolu na chatě, která je vyzdobená historickými fotografiemi dalších horských bud v Jeseníku.

„Mám pronajatou i sjezdovku, ale běžky jsou dneska trendem,“ dodává zkušený chatař.

Spokojený personál, spokojený zákazník

Miloslav Mika se pohybuje na horách od mládí. Jako nosič vynášel zásoby na boudu na Šerák, od roku 1977 pracoval na známé chatě Návrší a v roce 1983 zakotvil na Paprsku. O deset let později historickou chatu koupil a začal tu žít.

„Bydlím přímo tady, jinak to nejde. Aby chata fungovala a lidi byli spokojení, musím u toho pořád být,“ vysvětluje svoji jednoduchou, ale náročnou strategii chatař, který tu se ženou vychoval i děti.

Kaplička u chaty Paprsek. Horská romantika přiláká ročně na okolní běžkařské trasy tisícovky milovníků lyžování v krásné přírodě

Do Paprsku se vejde čtyřicet nocležníků, ale díky sjezdovce a lyžařským tratím je tu o víkendech pořádný nával. Za jeden den kuchaři připraví i 1300 borůvkových knedlíků.

David tu pracuje za barem nepřetržitě třináct let: „Jezdí sem ze sedmdesáti procent stejná klientela, takže se už známe. Ale hlavě díky šéfovi je tady pohoda a je nás tu víc, co tu děláme přes deset let.“

Kdo nemaže, nejede

O stavu sněhu, počasí a úpravě stop chata informuje každé ráno na webu a podle běžkařů se dá na údaje spolehnout. Na chodbě visí na stěně dotyková obrazovka s radami o tom, jaké je právě počasí a jak podle toho správně namazat.

Tyto informace má na starost chatařův letitý kamarád, horolezec Víťa Dokoupil, který dal jméno i dlouhému okruhu přes polskou hranici. „Kdysi jsem tam jel na skútru a nějaký naštvaný polský skialpinista na mě křičel, co tam dělám. Tak mě napadla odpověď: Přece je Schengen! Tak je to na mapách Šengen,“ usmívá se.

Stále bílé Jeseníky

Miloslav Mika je jedním z nejdéle sloužících chatařů na českých a moravských horách. Chatu Paprsek spravuje od roku 1983

Běžecké trasy vedou v nadmořské výšce nad tisíc metrů, kde se i přes letošní nepříznivou zimu drží sníh. „Těch třicet čtyřicet kilometrů se nám zatím daří udržovat. Stopu projíždíme několikrát do týdne,“ potvrzuje Dokoupil, který mimo jiné jako horolezec založil, vybudoval a udržuje Českou nemocnici v jednom horském údolí v Pakistánu.

Ani chatař Míka se ještě v rozletu nezastavil a vedle Paprsku vybudoval moderní ubytovací chatu Slezský dům. „Já tu pracuju, žiju a nestěžuju si,“ říká. Proč by taky měl, jeho chata je na zimní sezónu obsazená až do začátku roku 2022.

Spustit audio
autoři: Ľubomír Smatana, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související