Žijeme ve snu o sobě a historii nejsme schopni číst, říká Karel Hvížďala o srpnu 1968

Podle svých slov prožíval situaci jinak než většina lidí. „Vyrůstal jsem v prostředí lidí, kde se nějaký pogrom neustále očekával. Moje okolí rozhodně nevěřilo tomu, že je možné takovou nenormalitu, která vládla pomocí teroru, nějak reformovat,“ vzpomíná spisovatel.

Raději vyhlásil stanné právo, než aby dovolili aby tam vtrhly ruské tanky. Pak mu Adam Michnik, kterého nechal zavřít, napsal předmluvu k jeho pamětem, protože ten krok pochopil. To by se u nás nemohlo stát. Žijeme stále ve snu o sobě a historii nejsme schopni číst jako mapu, ale promítáme tam své frustrace, čímž je ten obraz zkreslený.spisovatel Karel Hvížďala

Těsně před srpnem 1968 se vracel ze Sovětského svazu. „Viděl jsem Ukrajinu plnou tanků. V Německu všichni mluvili o tom, že je jasné, že to budou řešit vojensky. Tady to nikdo nebral vážně,“ diví se Hvížďala.

Jak je ale možné, že jsme tak nepolitický národ, že nejsme schopni v mocenských kategoriích vůbec uvažovat? Podle Hvížďaly jsme si mysleli, „že jsme schopni spasit ten obrovský kolos, který sice stál na hliněných nohách, ale s tanky byl fundament na tu dobu docela pevný.“

„Je to neschopnost se dívat do zrcadla a uvědomit si, že ty situace jsou složitější a jsme součástí nějaké hry. To Poláci vždycky pochopili,“ uvádí situaci na příkladu polského generála Jaruzelského, který v Polsku vyhlásil stanné právo, aby odvrátil invazi.