Židovské muzejní sbírky ve stínu smrti
Hned v několika historických budovách, často velmi starobylých, najdete na pražském Josefově Židovské muzeum, které patří k nejznámějším a nejbohatším na světě. Jeho historie sahá až k počátku 20. století, ovšem největší podíl na obrovském růstu jeho sbírek měla paradoxně událost pro Židy nejtragičtější – holocaust.
„Židovské muzeum v Praze vzniklo roku 1906, v bezprostřední souvislosti s asanací někdejšího židovského ghetta, během níž byly zbořeny některé synagogy. Ve stejné době se také objevilo židovské sběratelství,“ vypráví mi současný ředitel muzea Leo Pavlát.
„Za okupace bylo muzeum uzavřeno a tehdy také začíná tragická souvislost růstu jeho sbírek s osudem českých Židů. Před válkou žilo v Čechách a na Moravě asi 120 tisíc Židů a muzeum vlastnilo asi tisíc sbírkových předmětů. Po válce jich mělo asi 40 tisíc, ale více než 80 tisíc Židů mezitím zahynulo.
„Během války se předměty muzeální hodnoty zkonfiskované židovským obcím, ale i jednotlivcům dostaly sem do Židovského muzea a zůstaly zde, protože jejich majitelé byli zavražděni,“ konstatuje Leo Pavlát. V tom je tragická výjimečnost pražského Židovského muzea.
Nešťastnou shodou historických okolností vznikla sbírka, která nemá ve světě obdobu jak co do početnosti, tak co se týče regionální celistvosti. Vesměs se jedná o předměty z Čech a Moravy, na kterých je možné doložit tisíciletý vývoj židovstva v zemích Koruny české.
Ovšem ještě několik desítek let po válce bylo vystavování těchto exponátů poplatné politické ideologii. „Za komunistického režimu byla drtivá většina předmětů zestátněna a nebyla vystavována. Nakonec režim řešil pro něj příznačné dilema – jak něco židovského ukázat turistům a světu a současně o Židech nic neříct. Proto tyto předměty nebyly představeny v historickém a náboženském kontextu, ale čistě jako materiál,“ vysvětluje ředitel muzea.
Až v roce 1994 byly budovy na Josefově vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí České republiky. Současně vzniklo Židovské muzeum jako nestátní instituce. Jeho sbírky dnes najdete v synagogách Staronové, Maiselově, Pinkasově, Klausové a Španělské, ale také v bývalé obřadní síni. Návštěvník si může prohlédnout i Starý židovský hřbitov a zajít na výstavu do Galerie Roberta Guttmanna pojmenované po známém pražském naivním malíři.
Jelikož je Židovské muzeum nestátní institucí, musí si na svůj provoz vydělat. Tomu odpovídá i výše vstupného. I přesto je Židovské muzeum v Praze zpravidla každý rok naším nejnavštěvovanějším muzeem. Jeho expozice často vyhledávají zahraniční turisté, ale stojí tu i o domácí návštěvníky.
„Pro školy pořádáme zvláštní vzdělávací a kulturní programy za symbolickou jednu korunu, na něž přijde ročně přibližně deset tisíc studentů, žáků a učitelů. Nově nabízíme také slevový program pro všechny majitele Opencard, což je většina Pražanů,“ láká na závěr k návštěvě Leo Pavlát.