Zhoršení psychické pohody v práci během pandemie připustilo až 70 % zaměstnanců. Kde hledat pomoc?

Z dat Národního ústavu duševního zdraví vyplývá, že zatímco v listopadu 2017 trpělo duševním onemocněním 20 procent dospělých, loni na podzim to bylo 30 procent. V české populaci přibylo úzkostí, stoupl trojnásobně výskyt deprese a riziko sebevražd.

Na konci září šéf ústavu Petr Winkler pro Český rozhlas řekl, že dle dostupných dat k nárůstu počtu dokonaných sebevražd od začátku epidemie nedošlo. Problémy se podle něj ovšem můžou projevit s delším časovým odstupem.

Nárůst deprese i úzkostných poruch

Z loňského průzkumu Národního ústavu duševního zdraví, který probíhal napříč obory, vyplynulo, že zhruba polovina českých zaměstnanců trpěla minimálně mírnou formou deprese.

Čtěte také

Jak bojovat s postcovidovou úzkostí? Strachem mozek reaguje na nebezpečí, upozorňují odborníci

Letos v srpnu pak zkoumal průzkum neziskové organizace Dělám, co můžu dopady epidemie na psychickou pohodu v práci a její vliv na pracovní výkon. Téměř 70 procent zaměstnanců uvádělo zhoršení psychické pohody v práci, polovina pozorovala zhoršení pracovní výkonnosti.

Tomu odpovídají i data od lékařů a psychologů. Podle průzkumu mezi členy Psychiatrické společnosti přes 80 procent psychiatrů v době epidemie skutečně zaznamenalo nárůst počtu pacientů s depresemi, a to až o třetinu. Lékaři se setkali i s vyšším výskytem úzkostných poruch. Psychiatři zároveň uváděli, že jako problém vnímají omezenou dostupnost psychoterapie, která je jednou z možností léčby.

Co dělat, když pociťujete příznaky duševní nepohody?

Dobré je kontaktovat svého praktického lékaře, který by měl poradit, případně odkázat na specialistu. Ti jsou v současnosti ale velmi vytížení, proto je možné využít i možnost takzvaných samoscreeningů. Nejen ty ale i další rady jsou k dispozici na webu Opatruj.se. Najdete tam rozcestník pomoci, včetně telefonních čísel na krizové linky.