Zesnulého psa nebo kočku na zahradě nezakopávejte, porušíte předpisy

18. únor 2015
Žurnál servis

V Česku chovají lidé miliony psů, koček i dalších domácích mazlíčků, a mnoho z nich jsou milovaní členové rodiny. U takto blízkých přátel se pochopitelně majiteli nemusí zamlouvat představa, že po smrti jejich ostatky skončí v kafilerii. Je možné pozůstatky zemřelého zvířete pochovat někde v zeleni, kam se na ně budete moci chodit dívat? Na to jsme se ptali veterinářky Martiny Načeradské.

Donedávna bylo nejsnazší pozůstatky zvířecího kamaráda uložit na vlastní zahradě – u zvířete do 30 kilogramů to bylo povolené. V polovině roku 2014 nicméně začala platit vyhláška, která to prakticky znemožnila.

§ 2 vyhlášky 82/2014 Sb.
Veterinární a hygienické požadavky pro místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu
(1) Na místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu lze uložit pouze kadáver zvířete v zájmovém chovu, a to na tlecí dobu minimálně 10 let.
(2) Místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu nesmí kontaminovat vodní zdroj a musí být vzdáleno od
a) vodního zdroje nejméně 200 m,
b) nejbližší stavby pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci a pozemní komunikace, s výjimkou příjezdové pozemní komunikace, nejméně 100 m a
c) hranice sousedního pozemku nejméně 50 m.
(3) (...) Je-li kadáver zvířete v zájmovém chovu ukládán do výkopu v obalu, musí být obal v půdě rozložitelný a nesmí poškozovat životní prostředí. Kadáver zvířete v zájmovém chovu musí být ošetřen nehašeným vápnem nebo jiným vhodným desinfekčním prostředkem a následně zasypán vrstvou zkypřené zeminy ve výši nejméně 50 cm do úrovně terénu, v případě kadáveru zvířete v zájmovém chovu o hmotnosti vyšší než 100 kg ve výši nejméně 100 cm do úrovně terénu.
(4) Každé jednotlivé místo uloženého kadáveru zvířete v zájmovém chovu musí být nezaměnitelně označeno s vyznačením data uložení.
(5) Místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu musí být zajištěno proti vniknutí zvířat.

„Splnit podmínky stanovené vyhláškou je prakticky nemožné. Kdo z nás má například tak velkou oplocenou zahradu, aby mohl zvíře uložit 100 metrů od domu a zároveň 50 metrů od sousedního pozemku?“ odkazuje na vyhlášku veterinářka.

Náročné na splnění jsou i podmínky týkající se hloubky, v níž musí být tělo zvířete uloženo. „I u křečka nebo morčete musí jít alespoň o 50 centimetrů,“ upozorňuje doktorka Načeradská.

Někteří lidé by si možná přáli uložit zvíře na místě, kde spolu rádi pobývali, třeba v lese nebo na louce, i když jim tento pozemek nepatří. To ale není možné v žádném případě, a nešlo to ani v době platnosti „starých pravidel“.

„Bylo by to hezké si pohřbít psa na místě, kde to míval rád, ale to je bohužel nezákonné,“ konstatuje veterinářka.

Důstojné, a přitom legální způsoby, jak naložit s ostatky domácích mazlíčků, ovšem existují. Jde například o zvířecí hřbitovy.

„Na jednom z nich mám i svého vlastního kocoura. Dokonce provádějí při pohřbívaní i smuteční obřad, pokud má majitel zájem. Je možné si nechat vyrobit i náhrobní kámen s fotkou či rytinou,“ popisuje doktorka Načeradská, jak pohřeb psa či kočky může probíhat.

Jediný pražský zvířecí hřbitov už je řadu let uzavřený, tato zařízení ale fungují v řadě menších měst – například v Kutné Hoře, Jimlíně, Písku, Jedlové u Mariánských Lázní, Pardubicích nebo Vražkově.

Je rovněž možné nechat pozůstatky domácího zvířete zpopelnit v krematoriu. V Česku už nyní fungují dvě a v plánu jsou i další.

„Jsou schopni si zvíře sami vyzvednout, a pro rozloučení vystrojit smuteční obřad a dát na výběr z různých druhů uren. Majitel se dokonce může zúčastnit kremace, pokud o to má zájem, což mi přijde už trochu morbidní,“ přiznává se veterinářka.

A pro zesnulé mazlíčky rozhodně doporučuje uložení ostatků v souladu s předpisy. „Možnosti jsou, takže není nutné pohřbívat si svého čtyřnohého přítele někde nelegálně,“ uzavírá doktora Načeradská.

autor: Karolína Procházková
Spustit audio

Související