Zesnulého psa nebo kočku na zahradě nezakopávejte, porušíte předpisy
V Česku chovají lidé miliony psů, koček i dalších domácích mazlíčků, a mnoho z nich jsou milovaní členové rodiny. U takto blízkých přátel se pochopitelně majiteli nemusí zamlouvat představa, že po smrti jejich ostatky skončí v kafilerii. Je možné pozůstatky zemřelého zvířete pochovat někde v zeleni, kam se na ně budete moci chodit dívat? Na to jsme se ptali veterinářky Martiny Načeradské.
Donedávna bylo nejsnazší pozůstatky zvířecího kamaráda uložit na vlastní zahradě – u zvířete do 30 kilogramů to bylo povolené. V polovině roku 2014 nicméně začala platit vyhláška, která to prakticky znemožnila.
§ 2 vyhlášky 82/2014 Sb.
Veterinární a hygienické požadavky pro místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu
(1) Na místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu lze uložit pouze kadáver zvířete v zájmovém chovu, a to na tlecí dobu minimálně 10 let.
(2) Místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu nesmí kontaminovat vodní zdroj a musí být vzdáleno od
a) vodního zdroje nejméně 200 m,
b) nejbližší stavby pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci a pozemní komunikace, s výjimkou příjezdové pozemní komunikace, nejméně 100 m a
c) hranice sousedního pozemku nejméně 50 m.
(3) (...) Je-li kadáver zvířete v zájmovém chovu ukládán do výkopu v obalu, musí být obal v půdě rozložitelný a nesmí poškozovat životní prostředí. Kadáver zvířete v zájmovém chovu musí být ošetřen nehašeným vápnem nebo jiným vhodným desinfekčním prostředkem a následně zasypán vrstvou zkypřené zeminy ve výši nejméně 50 cm do úrovně terénu, v případě kadáveru zvířete v zájmovém chovu o hmotnosti vyšší než 100 kg ve výši nejméně 100 cm do úrovně terénu.
(4) Každé jednotlivé místo uloženého kadáveru zvířete v zájmovém chovu musí být nezaměnitelně označeno s vyznačením data uložení.
(5) Místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu musí být zajištěno proti vniknutí zvířat.
„Splnit podmínky stanovené vyhláškou je prakticky nemožné. Kdo z nás má například tak velkou oplocenou zahradu, aby mohl zvíře uložit 100 metrů od domu a zároveň 50 metrů od sousedního pozemku?“ odkazuje na vyhlášku veterinářka.
Náročné na splnění jsou i podmínky týkající se hloubky, v níž musí být tělo zvířete uloženo. „I u křečka nebo morčete musí jít alespoň o 50 centimetrů,“ upozorňuje doktorka Načeradská.
Někteří lidé by si možná přáli uložit zvíře na místě, kde spolu rádi pobývali, třeba v lese nebo na louce, i když jim tento pozemek nepatří. To ale není možné v žádném případě, a nešlo to ani v době platnosti „starých pravidel“.
„Bylo by to hezké si pohřbít psa na místě, kde to míval rád, ale to je bohužel nezákonné,“ konstatuje veterinářka.
Důstojné, a přitom legální způsoby, jak naložit s ostatky domácích mazlíčků, ovšem existují. Jde například o zvířecí hřbitovy.
„Na jednom z nich mám i svého vlastního kocoura. Dokonce provádějí při pohřbívaní i smuteční obřad, pokud má majitel zájem. Je možné si nechat vyrobit i náhrobní kámen s fotkou či rytinou,“ popisuje doktorka Načeradská, jak pohřeb psa či kočky může probíhat.
Jediný pražský zvířecí hřbitov už je řadu let uzavřený, tato zařízení ale fungují v řadě menších měst – například v Kutné Hoře, Jimlíně, Písku, Jedlové u Mariánských Lázní, Pardubicích nebo Vražkově.
Je rovněž možné nechat pozůstatky domácího zvířete zpopelnit v krematoriu. V Česku už nyní fungují dvě a v plánu jsou i další.
„Jsou schopni si zvíře sami vyzvednout, a pro rozloučení vystrojit smuteční obřad a dát na výběr z různých druhů uren. Majitel se dokonce může zúčastnit kremace, pokud o to má zájem, což mi přijde už trochu morbidní,“ přiznává se veterinářka.
A pro zesnulé mazlíčky rozhodně doporučuje uložení ostatků v souladu s předpisy. „Možnosti jsou, takže není nutné pohřbívat si svého čtyřnohého přítele někde nelegálně,“ uzavírá doktora Načeradská.
Související
-
Delfíni a labutě v Benátkách. Vrací se do města kanálů díky úbytku turistů některá zvířata?
Kritická situace v Itálii paralyzovala celou zemi, která je v současnosti nejhůře postiženou novým typem koronaviru.
-
Puštík bělavý byl u nás léta považován za vyhynulého. Teď je díky vypouštění mláďat zpět v přírodě
Sova bojovnice, která dokáže urputně a agresivně bránit své hnízdo. To je puštík bělavý. Tento kriticky ohrožený šedobílý pták žije díky projektu ochranářů opět na Šumavě.
-
Láska (nejen) valentýnská: Co zamilovanost v organismu způsobuje? A která zvířata jsou nejvěrnější?
Na svátek sv. Valentýna, patrona všech zamilovaných, se spousta lidí dívá jako na cizý americký zvyk. Ve skutečnosti má evropské kořeny. Vydejte se na expedici plnou lásky.
