Závislost na alkoholu, bulimie

Zbavit se závislosti na alkoholu je v každém případě běh na dlouhou trať, upozorňuje primář oddělení závislostí Psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích Karel Nešpor.

Nešpor: Je to stav léčitelný, ale jeden americký kolega dobře říká, že závislost na alkoholu je chronická nemoc a její léčba úspěšná, pokud se léčí jako chronická, to znamená dlouhodobě.

Ústavní léčba trvá tři až čtyři měsíce, pak by měl následovat ještě doléčovací program, který zvyšuje šanci, že klient do závislosti neupadne znovu. Dlouhodobě pak abstinuje zhruba každý třetí, vysvětluje doktorka Olga Pecinovská z oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Pecinovská: Léčebný program a režim je postavený tak, aby co nejvíc napodoboval běžnou zátěž se kterou se člověk v životě běžně potkává.

Během léčby se člověk musí znovu naučit dodržovat pravidelný režim, měl by ale také umět relaxovat a vyplnit svůj volný čas, musí se jakoby naučit znovu žít, ale už bez alkoholové berličky. Pro léčbu je typické, že v ní pacient musí plnit úkoly, které se bodují - pokud pravidla poruší - následuje sankce.

Pecinovská: To je proto, že během rozvoje závislosti člověku většinou vyhasne vnitřní motivace a dělá jen to, k čemu je nucen vnějšími okolnostmi.

Pokud tedy pacient poruší léčebný režim musí například počítat s tím, že přijde o vycházku nebo musí navíc absolvovat nějakou nepopulární činnost - třeba večerní cvičení. Významnou roli hraje psychoterapie - člověk musí pochopit, proč vlastně začal pít. To ostatně platí i o bulimii, tedy chorobném přejídání, kterému podléhají především ženy. I tady hraje velkou roli psychika.

Pecinovská: Učí se rozumět tomu, k čemu bulimie v jejím životě sloužila, od čeho si tímto způsobem ulevovala, jaké jsou souvislosti s jinými vztahy, důsledky a podobně.

Velkou oporou se v obou případech může stát rodina. Některá zdravotnická zařízení rodinným příslušníkům přímo umožňují účastnit se léčebného programu. Doktorka Pecinovská ale doporučuje vždy se nejprve poradit s lékařem, aby rodina pacientovi poskytla opravdu kvalifikovanou pomoc.