Září budou tropická jako července. Školní budovy nejsou na horka připravené, poukazuje bioklimatolog Trnka
S jednatřiceti tropickými dny už letošní rok patří mezi nejteplejší, i v září setrvává v teplotách nad 30 stupňů. „Jak jsme s vysokými teplotami počítali v červenci a zčásti v srpnu, tak se bohužel přesunou i do září, s úplně konkrétními dopady, protože začnou ovlivňovat třeba i běžný školní rok. Naše školní budovy nejsou připravené, aby zvládaly takto vysoké teploty po několik dní za sebou,“ říká Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
O kolik tropických dní víc jsme letos v Česku zažili oproti dřívějšímu normálu?
Tropické dny jsou poměrně specifické tím, že se bavíme o tropickém, i když maximální teplota překročí 30 °C, takže v tom celorepublikovém průměru obvykle těch dnů nemáme příliš mnoho, ale jsou oblasti, jako je jižní Morava, ale třeba i pražská kotlina, střední Čechy, které těch dnů můžou mít i několik desítek do roka.
To, co se děje v posledních letech, je, že oproti třeba 60. letům, kdy průměrný počet takových dní třeba na jižní Moravě bylo sedm, tak v posledních deseti letech jižní Morava, konkrétně třeba Brno, takových dnů mívá v průměru dvacet. Ale za těch nejteplejších let, to byl třeba rok 2015, bylo těch dnů 37. A letošní rok se svými zatím 31 dny patří mezi třetí, čtvrtý nejhorší rok. Ale s těmi dny, které teprve přijdou, je pravděpodobné, že to bude druhé místo.
A proč se to děje?
Děje se to proto, že se celkově zvyšuje globální teplota. Ve chvíli, kdy ten indikátor, jako je třeba tropický den, je stanoven jako překročení určité teploty, tak zkrátka pokud máme o něco tepleji, tak je pravděpodobnější, že častěji přesáhneme práh 30 stupňů. To je jedna věc.
Ataké se nám prodlužuje doba, kdy se můžou ty maximální teploty přehoupnout přes třicítku. Protože to, co je výjimečné na letošní epizodě, je, že přichází v září, kdy takových dnů ani na jižní Moravě nemáme příliš mnoho. A je dost možné, že s počtem tropických dní to bude vlastně rekordní září.
Čtěte také
To, co teď říkáte, vlastně potvrzuje i váš projekt Climrisk, který jste pomohl vyvinout. Podle něj se ještě před 30 lety opravdu v září v Česku tropické dny prakticky nevyskytovaly. Byly naprosto výjimečné a průměru jednou za několik let. Jaký je tedy výhled do budoucnosti? Máme si zvykat na to, že září je další velmi teplý až horký měsíc?
Budeme si muset zvykat na to, že v září se ty vysoké teploty budou moci objevit. Tak, jak jsme s nimi počítali v červenci a zčásti srpnu, tak se bohužel přesunou i do září s úplně konkrétními dopady, protože to začne ovlivňovat třeba i běžný školní rok, protože naše školní budovy nejsou připravené na to, aby zvládaly takto vysoké teploty po několik dní za sebou.
Velmi rychle usychá vegetace, zejména ta, která je sezónní, a to zvyšuje třeba potenciální riziko požárů
A co taková pokračující horka podle vás coby bioklimatologa může znamenat například pro zásoby vody, zemědělské plodiny, pro živočišné druhy a přírodu vůbec?
Je to samozřejmě stresový faktor, na který je velká část našich druhů přes ty letní měsíce připravená, ale pokud trvá tak dlouho, tak to není úplně ideální. Navíc plodiny, které jsou teď na poli, jako je třeba cukrová řepa nebo kukuřice, zrovna ty vysoké teploty nemilují, takže tam může docházet k propadu produktivity.
Velmi rychle usychá vegetace, zejména ta, která je sezónní, a to zvyšuje třeba potenciální riziko požárů vegetace, zejména té jemné, řekněme biomasy, která narostla v letošním roce. Těch faktorů, které vysoká teplota ovlivňuje, je spousta, ale velmi důležité je to, že bohužel ta vysoká teplota je nebezpečná i pro člověka a samozřejmě hospodářská zvířata.
Musíme snížit naši náročnost, co se týče produkce skleníkových plynů, které zhoršují globální oteplování. Bez toho se těmto horkům nevyhneme
Česká vláda odkládá schválení strategických dokumentů na proměnu energetiky a na ochranu klimatu. Ekologické organizace ji navíc kritizují, že snížila cíl třeba pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Co je z vašeho pohledu pohledu vědce, bioklimatologa, potřeba udělat v příštích měsících a letech, abychom se v budoucnu v létě lidově řečeno neupekli?
Je potřeba říct, že opatření na ochranu klimatu jsou větší globální souhrn, a my musíme udělat svůj díl, abychom měli vůbec morální právo na to očekávat od ostatních, že oni udělají a naplní ten svůj díl odpovědnosti.
Obecně se v Evropě a Severní Americe bavíme o tom, že musíme snížit naši náročnost, co se týče produkce skleníkových plynů, které zhoršují globální oteplování. A bez toho se nevyhneme tomu, že se budeme potýkat s těmito dny. Bohužel, ani když ta opatření přijmeme relativně rychle, tak se klima okamžitě nezmění. Je tam určitá setrvačnost, která je poměrně dlouhá a budeme muset kromě toho snižování emisí ještě přistupovat k tomu, že budeme muset zvyšovat odolnost naší infrastruktury a společnosti vůči těm klimatickým výkyvům, které nás čekají.
Související
-
Evropa se oteplila už o 2 stupně, rozšiřují se neobyvatelné oblasti světa, říká meteoroložka Míková
Teplotní rekordy padají i letos s větší četností než dřív. Mění se klima rychleji, než jsme si dokázali představit? Budou tropické teploty pro středoevropská léta normou?
-
Emise z dopravy a klima: Vědci nabádají politiky k budování měst krátkých vzdáleností
Začít místo autem cestovat vlaky nebo autobusy by mohlo podle odborníků z OSN ušetřit dvě tuny uhlíkových emisí za rok. Třeba Litoměřice zavedly cestování autobusem zdarma.
-
Oteplování způsobuje další oteplování. Nevíme jen, nakolik se zrychluje už teď, říká klimatolog
Ovocné stromy letos rozkvetly o měsíc dřív než obvykle a počasí v dubnu připomíná červen. Je to pořád jen dočasný teplotní výkyv, nebo je zvyšování teplot definitivní?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.