Zaměstnanci prohráli koronakrizi zdravotně i příjmově, myslí si předseda odborového svazu Středula

Zaměstnanci v koronakrizi nedostali takřka nic a zatím se ani nepočítá s tím, že by něco dostali v budoucnu, tvrdí Josef Středula
Poslanci vládní koalice ve čtvrtek zablokovali konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, na které chtěla opozice prosadit zrušení odvodů na sociální pojištění pro zaměstnavatele i živnostníky nebo pomoct lidem pracujícím na dohodu. „Je škoda, že se debaty nevedou na půdě Sněmovny. Měla by to být věcná diskuse a občané by ji ocenili,“ myslí si předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Máme před krajskými volbami , tak jsou ta témata zatížena velkým množstvím předvolebního étosu. Ocenili bychom, aby bylo věcných diskuzí více a nebyl to pouze souboj opozice s koalicí,“ doplňuje Josef Středula.
Zaměstnanci od vlády nedostali nic
„Pomoc ekonomickým subjektům, firmám, živnostníkům a podobně je dobrá. Jenže došlo k tomu, že zaměstnancům nebylo dáno vůbec nic. Jen ošetřovné po dobu, co byly zavřené školy,“ popisuje předseda sdružení odborových svazů.
Čtěte také
Mohlo by se zdát, že pomoc podnikatelům – takzvaný kurzarbeit – je zároveň i pomocí pro zaměstnance, protože budou zachovány jejich pracovní pozice. Podle Josefa Středuly je ale otázka, jestli takový dopad opravdu má.
„Pomáhá i zaměstnancům, ale jestliže jsou posláni do karantény, tak mají o 40 procent mzdy méně. Když je překážka na straně zaměstnavatele, nedostanou ani o korunu víc, přestože je to hrazeno z jejich daní, a to považuji za nespravedlnost,“ říká v rozhovoru na Radiožurnálu.
Jak pomoct zaměstnancům?
„Byli bychom rádi, kdyby se prodloužil Antivirus A a B do konce letošního roku a na to plynně navázala česká verze kurzarbeitu. Ale kolem toho bude velká diskuze.“ Problém je podle Středuly v tom, že návrh by musel projít v režimu legislativní nouze, protože v normálních termínech by se do 1. ledna nestihl projednat.
Čtěte také
Ve středu se vláda na podmínkách návrhu nedohodla. Spor se vede o to, jak velký by měl být doplatek chybějící mzdy při zkrácené pracovní době. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje doplácet 70 procent, ale ministryně financí Alena Schillerová (hnutí ANO) mluví o 50 procentech.
„Nechceme, aby to bylo z čisté mzdy, protože v tu chvíli je zřejmé, že dochází ke krácení. Umíme si představit, že by to bylo 80 procent hrubé mzdy. V tom případě se dá mluvit o standardním výdělku,“ popisuje předseda ČMKOS.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nákladné služebky vysvětlil. Šéf sportovní agentury Šebek, přesto musí nově výjezdy do zahraničí hlásit
-
ONLINE: Rusko navrhlo Ukrajině další kolo přímých jednání o míru v Istanbulu, řekl Lavrov
-
Izrael si blokádou poškodil pověst. Hladovějící Gazané Hamás neobměkčí, míní Kalhousová
-
‚Šťastný nejsem.‘ Pelta půjde na 5,5 roku do vězení, Kratochvílová na šest let, rozhodl soud