Žádný tanec a u stolu jen čtyři osoby. Stovky policistů budou o víkendu kontrolovat kluby

Může policie pomoci při kontrole dodržování protiepidemických opatření? Jak se vedení policie vyrovnává s kritikou za to, že nedokázala předejít vraždě zaměstnankyně úřadu práce? A je migrace vážný bezpečnostní problém pro ČR? Tomáš Pancíř se ptá prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška.

Adam Vojtěch minulý týden řekl, že požádal hlavní hygieničku, aby se společně s policií zaměřila na kontroly nočních klubů. Dohodli jste se, že posílíte tyto kontroly, nebo o tom stále jednáte?

Čtěte také

Dohodli jsme se, že budeme asistovat při kontrolních akcích, některé akce provádíme i samostatně. Už na tento víkend máme na území hlavního města Prahy naplánováno několik akcí v součinnosti s krajskou hygienickou stanicí. Budeme se zaměřovat hlavně na vybrané noční podniky, kde je potřeba dodržovat pravidla: prokázat negativitu, v podniku by nemělo být víc lidí než míst k sezení, u stolu jen čtyři osoby, mezi hudebníky a zákazníky je předepsaná vzdálenost a je zakázaný tanec. To všechno budeme kontrolovat.

Kolik podniků zkontrolujete?

V součtu půjde o desítky podniků.

Migrace jako předvolební téma

V souvislosti s blížícími se volbami se ve veřejném prostoru opět mluví o migraci. Máte statistiky, jestli a jak se migranti podílejí na trestné činnosti?

Migrace se vždy před volbami stává tématem. Veřejnost by měla vědět, jak to s migrací je, a neměly by být vytrhávány jednotlivé skutečnosti z kontextu. V současnosti migrace jako taková v Česku kontinuálně stoupá od roku 2018 – ale z čísla 5000 v roce 2018 na 7000 v roce 2020 a 5444 v prvním pololetí 2021. Je tu tedy patrný nárůst, ten má ale velkou souvislost s covidovými opatřeními a s omezením legální možnosti sem přijet a pracovat.

Čtěte také

Na vnější hranici na letištích máme jen jednotky procent nelegální migrace, zbylých 5340 cizinců, které jsme tu letos odhalili, se zpravidla dopustili jen nelegálního pobytu. A to proto, že se jim nepodařilo přicestovat přes hygienická opatření v minulých letech, nebo proto, že si nemohli požádat o vízum, protože vízové programy ČR byly významně omezeny, nebo proto, že získali na Ukrajině biometrický doklad, se kterým legálně přicestovali, ale už tu nelegálně pracovali.

Co sledujeme, je chování cizinců na území naší republiky. Mají na svědomí od 8 do 9 procent trestné činnosti ročně. U cizinců se podíl trestné činnosti meziročně nemění.

Říkáte, že se nemění, mění se ale třeba struktura trestných činů, kterých se cizinci v Česku dopouštějí?

Struktura trestné činnosti u nás je také celkem stabilní a nemění se ani ve vztahu k cizincům. S radostí mohu konstatovat, že když porovnám první pololetí letošního roku s prvním pololetím loňského roku, došlo k poklesu trestné činnosti u nás o 18 procent.

Jsou tu ale dvě ale. Covidová omezení mají pozitivní vliv na páchání kriminality a loni také došlo ke zvýšení škodního limitu majetkových trestních činů z pěti na deset tisíc. To jsou faktory, které velice zkreslují porovnávání meziroční kriminality.

autoři: Tomáš Pancíř , als
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.