Žádný prezident nevybírá ústavní soudce sám. Zítra Pavel Senátu vysvětlí, čím ho kandidáti zaujali, říká prezidentův poradce

Josef Baxa, Jan Wintr a Daniela Zemanová. To jsou tři jména, která předložil Senátu prezident jako adepty na ústavní soudce. Rozumím tomu správně, že vzešla původně od vás jako od šéfa konzultačního panelu pro nominaci ústavních soudců?

Čtěte také

iROZHLAS

Baxa, Wintr i Zemanová. Všechny tři kandidáty na Ústavní soud podpořil senátní výbor pro lidská práva

Vzešla z jednání našeho panelu, protože tím, že se ta první tři místa na Ústavním soudu uvolňovala už na začátku května, prezident republiky nastoupil do úřadu 9.března, tak toho času bylo poměrně málo. Na základě minulých kritik prezidentů Zemana i Klause jsme nabyli dojmu, že nechávat uvolněná místa na Ústavním soudu v počtu vyšším než jeden, řekněme po delší dobu, vede nejen ke zvýšené zátěži zbylých 12 ústavních soudců, ale že to vyvolává nelibost jak v Senátu, tak v širší veřejnosti.

Ve chvíli, kdy chcete takové nelibosti čelit, si potom počínáte poměrně svižně, což jsme se snažili, a proto se v první trojici prezident republiky rozhodl nabídnout Senátu tři jména, která jsou nejen dosti dobře známá. Aby to nebylo tak, že když to vyslovíte, začnete zjišťovat, co jsou ti lidé vlastně zač. Takže nejen, že jsou dosti známá, ale zdálo se nám, že jde o kandidáty do té míry renomované, respektované a dobré, že by nemuseli vzbuzovat žádnou zvláštní pochybnost.

Bylo pro vás velké překvapení, že dva ze tří nominantů u senátního ústavně-právního výboru neuspěli?

Že takto neuspěli. To myslím, že bylo překvapení. Protože to, že v předchozích dnech a týdnech byly formulovány určité pochybnosti, toho si bylo jen těžko možné nevšimnout. Ale že by takto neuspěli to jistě překvapení bylo.

Podle jakých kritérií jste v poradním panelu prezidenta vybírali adepty pro Ústavní soud?

Čtěte také

iROZHLAS

Prohra právnické ‚první ligy‘. Důvody Baxova neúspěchu chybí, Zemanová senátory ‚nepřesvědčila‘

Kritéria představil prezident republiky na tiskovce během března, pak o nich opakovaně mluvil. Jsou to v podstatě kritéria, která odpovídají odůvodněnému volání po tom, aby Ústavní soud, který je řekněme soudem na pomezí práva a politiky, soudem poslední instance, nebo taky se někdy říká hraničním orgánem, aby zkrátka nebyl úplně monolitický. Ve chvíli, kdy mluvíte o nějaké různorodosti nebo rozmanitosti, jde o to, co si pod ní představíte.

Kritéria, která můžete odvodit z praxe Václava Havla, z toho, jak se skládají Ústavní soudy v zahraničí i z toho, jak by se asi na základě nějakého pocitu správnosti zkrátka skládat měly, tak zahrnují nějakou profesní různorodost. Nemají to být jen soudci obecných soudů, nemají to být jen akademici, má to být někdo další. A těmi dalšími můžou být advokáti. To mohou být státní zástupci podle toho, v jaké jste zemi anebo v jaké jste vývojové fázi. To můžou být politici.

Ústavní soud by neměl být úplně monolitický.

Víte, že na našem ústavním soudu v minulosti působilo několik lidí, kteří měli za sebou politickou kariéru. Kromě tohoto profesního zřetele je to zřetel odbornosti. Asi by tam měli být lidé, kteří dělají ústavní právo, ale nemůžou to být jen lidé, kteří dělají čisté ústavní právo. Musíte mít zastoupeno trestní právo, soukromé právo, správní právo. Neměli by být všichni spojeni jen s brněnskou nebo pražskou právnickou fakultou. Takže postupujete tímto způsobem.

Mimo jiné víte, že Zemanův ústavní soud byl dosti kritizován kvůli tomu, že měl jen dvě ženy mezi soudci. Pak jen jednu, a nakonec tedy jsme ve stavu, kdy nemáme žádnou. Takže ve chvíli, kdy je nějaká poptávka, zjevně z důvodů reprezentativnosti, legitimity autority Ústavního soudu, mít zastoupení žen, dá-li se to tak říci, významnější, než jsou ty dvě, tak samozřejmě berete v potaz i toto. Máte nějaké generační rozrůznění.

Parametrů pro výběr ústavních soudců je pět nebo šest a mají různou váhu.

Zkrátka těch parametrů je pět nebo šest, mají samozřejmě různou váhu a na základě toho, že máte k dispozici nějaký seznam, ten si rozškatulkujeme podle těchto kritérií a pak vám z toho něco vyjde. Takže víte, když máte na seznamu asi 22 nebo 20 soudců a obsazujete 13 míst, tak je vcelku zřejmé, že musíte vybírat i mezi soudci. Máte-li na seznamu šest lidí, jejichž dominantním profilem je trestní právo, je evidentní, že je nepošlete k Ústavnímu soudu všechny, protože chcete mít dva nebo tři.

Podle šéfa ústavně právního výboru Tomáše Goláně by měl prezident adepty na ústavní soudce vybírat sám, nenechávat to na poradním panelu. Co si o tom myslíte?

Čtěte také

iROZHLAS

Prezidentův poradce Kysela: Pokud bychom sestavili Ústavní soud bez žen, ochudí ho to a zazní kritika

Každý prezident republiky vybíral soudce Ústavního soudu za pomoci někoho. Jen nikdy ten prezident republiky neřekl úplně přesně jak, za pomoci koho, eventuálně na základě jakých kritérií. Takže my víme na základě vzpomínkové literatury, že Václav Havel se opíral o nějaký panel, jak bychom dnes řekli, v jehož čele byl nejspíše Otakar Motejl. Ale kdo byli ti další členové, to já popravdě řečeno nevím.

Václav Klaus si ustanovil takový širší poradní tým. To měl být tým lidí, kteří mu mají radit s výkonem kompetencí. Ten tým se nicméně nescházel příliš často. Tady jeho dominantní role byla právě, že má vybírat kandidáty. V zásadě vybírali kandidáty zejména ze svého středu. Ti kandidáti v Senátu nebyli moc úspěšní, což taky byl možná důvod, proč se ten tým posléze přestal scházet.

Václav Havel se při výběru ústavních soudců opíral o poradní panel v čele s Otakarem Motejlem.

U Miloše Zemana žádná taková struktura zveřejněna nebyla. Zdá se mi, že se obecně ví nebo soudí, že významnou roli na počátku vytváření v uvozovkách Zemanova Ústavního soudu sehrával Pavel Rychetský jako už tehdejší předseda Ústavního soudu. Ale ta role postupně slábla tak, jak se Miloš Zeman a Pavel Rychetský odcizovali. Zkrátka je vcelku zřejmé, že žádný prezident republiky, a to nejen proto, že není právník, ale žádný prezident republiky prostě nevybírá soudce Ústavního soudu sám. Vždy to dělá za pomoci někoho.

A tento prezident republiky řekl za pomoci koho nebo s radou koho, což možná byla taktická chyba. Neumím to posoudit, ale obsahový rozdíl to žádný zvláštní není. Každopádně prezident republiky je ten, který má nad celou tou svojí fází úplnou kontrolu a rozhodně to není tak, že jsme ho unesli a generujeme nějaký náš soukromý Ústavní soud.

Čtěte také

Prezidentův postup při výběru ústavních soudců má svá rizika. Nechat si poradit je ale v pořádku, hodnotí senátorka Kordová Marvanová

 S čím se chystá zítra dopoledne před Senát předstoupit prezident Petr Pavel?

Já mám za to, že kandidáty představí v tom smyslu, že objasní důvod, proč si zrovna tyto vybral a čím ho zaujali. To si tak myslím, že bude obsahem jeho sdělení.

A co se tedy stane, pokud nebudou nominanti zítra zvoleni?

To si musí v první řadě vyhodnotit prezident republiky. Pakliže se mu podaří identifikovat důvody, pro které konkrétní kandidát neprošel, tak by na ně musel nějak reagovat. Jestli to změní jeho plány z hlediska rychlosti anebo výběru těch jmen. Protože nějaký předvýběr už nejspíše učinil. To záleží zkrátka na něm.

Kdo se stane předsedou Ústavního soudu? A jak si Jan Kysela vysvětluje, že se favoritem mezi kandidáty stal právě Jan Wintr? Poslechněte si celý rozhovor.