Žáček: Rozpočet na obranu bude třeba brzy radikálně zvýšit. Metnar: První je otázka, za co utrácet

Pane Žáčku, jsou pro nás – po všech výrocích a po dění posledních dní – Spojené státy stále plnohodnotným partnerem? Může se na ně Evropa i nadále spolehnout?

Pavel Žáček (ODS): Já si myslím, že to do značné míry závisí na nás. Mám takové pocity i na základě posledního jednání Parlamentního shromáždění NATO, které teď proběhlo několik dní v Bruselu.

Nicméně s nástupem Donalda Trumpa si budeme muset zvyknout na jinou formu jeho politiky – na jakési brutální výkřiky do světa, které nemusí být ani pravdivé. A s kterými se musíme nějak vyrovnat, protože i ony ovlivňují politiku vzhledem k postavení amerického prezidenta na celém světě.

Pane Metnare, jak to vidíte vy?

Lubomír Metnar (ANO): Já to vidím trošku odlišně. Myslím si, že se můžeme stále na Spojené státy spolehnout. Vidíme akční politiku, která s nástupem Donalda Trumpa přišla. Já z toho překvapený nejsem, protože jsem tu politiku sledoval i v jeho minulém volebním období, setkal jsem se tehdy s americkou administrativou.

Jenom chci říct, že s řešením ukrajinského konfliktu tak jak to teď vidíme, samozřejmě přichází nebo jsou vyřčeny některé věci.

Já nevím, jaká ta situace je, protože informace jsme měli podle mě jednostranné. A jak to vypadá, to uvidíme. Jak se říká, a to kolega velmi dobře ví, až historie ukáže.

Jak to myslíte? Jednostranné informace?

Metnar: No, jednostranné informace. Teď slyšíme nějaké výkřiky.

Čtěte také

Trump na začátku jednání s Ruskem zahodil největší trumf, říká místopředseda Progresivního Slovenska

Odkud myslíte? Teď vám nerozumím.

Metnar: Od amerického prezidenta – kdo začal válku a jaké je hodnocení těchto věcí. Protože jak řekl, myslím, že to byl Winston Churchill: První, co ve válce padne, je pravda.

Tak počkejte, pane Metnare, na tom se shodneme, kdo válku začal?

Metnar: Z mého úhlu pohledu ano – agresor je Rusko. Ale teď slyšíme některé věci, já jsem z toho poměrně překvapen, jak se to bude vyvíjet. Historie nám ukáže, jaké ty věci opravdu byly.

Pavel Žáček (ODS) a Lubomír Metnar (ANO)|foto:Koláž Českého rozhlasu

Pane Žáčku, vy už jste zmiňoval, že jste se vrátil z Bruselu z Parlamentního shromáždění NATO. Jaká tam byla mezi spojenci atmosféra?

Žáček: Byla bouřlivější než kdykoliv jindy, to je nutné říci. Padaly tam i otázky, které jsem na této půdě ještě nikdy neslyšel. Na druhou stranu jsme byli ujištěni, a v tomto směru je to jedna z věcí, u které bych souhlasil s panem kolegou Metnarem, že i Trumpova administrativa vyjádřila názor, že chce silné NATO.

Čtěte také

Landovský: Evropa nemá zdroje, Evropa nemá energie, Evropa nemá peníze na obranu

To ale znamená, že požadují od evropských členských států NATO zásadní navýšení rozpočtu a vojenských kapacit.

Já bych ještě možná doplnil k vaší první otázce. Tam je problémem ta kakofonie. Protože podívejme se, co říká, co píše prezident Trump. A co třeba vyjadřuje zmocněnec pro Ukrajinu nebo ministr zahraničních věcí Spojených států. Tam je plejáda názorů i na pomoc Ukrajině i na další strategicky důležité věci, včetně spojenectví s Evropou. Můžeme tam nalézt různé názory.

Čili počkejme si, až skončí tato fáze výkřiků a až Spojené státy přikročí k faktické realizaci zahraniční politiky.

Obranný rozpočet

Pane Metnare, pokud bude hnutí ANO ve vládě, s jakým navýšením rozpočtu na obranné výdaje byste počítali? Současná vláda už mluvila o možnosti tří procent, Spojené státy požadují pět. Jak byste se k tomu postavili vy?

Metnar: Já si myslím, že jsme teprve na začátku této diskuse. Uvidíme. Možná budeme moudřejší po summitu v Haagu, který bude v červnu. Tak uvidíme.

No, vyjednává se o tom ale už teď. Už ve středu se z Paříže ozývalo, že je nutné to udělat.

Čtěte také

Diplomatka: Hledáme odpověď na to, co uděláme, kdyby Rusko zaútočilo na evropské vojáky na Ukrajině

Metnar: A ptáte se mě na co? Já tu výši neznám a pochybuji, že ji v České republice někdo zná, kolik by mělo být vynakládáno.

Dnes vynakládáme kolem dvou procent. To se vyjednávalo tak před deseti lety. Takže já nevím. Já si myslím, že to je otázka diskuse a uvědomění si situace, která je a která se teď nástupem Donalda Trumpa mění.

A s kolika procenty byste byli ochotni přijít vy jako hnutí ANO? 

Metnar: No, já nebudu hovořit o procentech, když nevíme konkrétně, za co ty peníze budeme utrácet.

A souhlasíte s tím, že by se měly výdaje navýšit?

Metnar: Já souhlasím s diskusí na toto téma. Pojďme říci, jak a za co ty peníze utratíme, jak efektivně se to projeví v naší obranyschopnosti. Ale teď vytahovat nějaká procenta, to si myslím, že je špatný přístup. Potom budeme těžko před voliči obhajovat, za co jsme  finanční prostředky utratili.

Čtěte také

Sedláček: Jsme rozmazlení tím, že Amerika platila za obranu. Síla Evropy je v umu naslouchat kritice

Místopředseda ANO Karel Havlíček prohlásil, že by vaše hnutí v případě, že by bylo v nové vládě, nepokračovalo v české muniční iniciativě. To stále platí i za nových okolností?

Metnar: To je otázka. Jak o tom hovořili kolegové Havlíček nebo Radek Vondráček, tak je třeba se na to podívat a celou situaci zrevidovat – jestli je tam všechno v pořádku. Protože my ty informace nemáme.

Já třeba mám některé detaily, ale nemohu o tom mluvit, protože to bylo v režimu, kdy jsem byl předsedou výboru. Moji kolegové informace nemají, takže je třeba je s tím seznámit, popřípadě ještě jednou se na to podívat, jestli je situace a procesy v pořádku. A potom se rozhodnout, zda se v tom bude pokračovat nebo ne.

Ale nutně to tedy neznamená, že by vaše potenciální vláda ukončila zbrojní podporu Ukrajiny?

Metnar: My zatím podporujeme kroky, co se týče pomoci Ukrajiny. Ale jak říkám, na některé věci, a to i s ohledem na informace z médií, je třeba se podívat, jestli je všechno v pořádku.

Zbrojní podpora Ukrajiny

Pane Žáčku, Ursula von der Leyenová mluvila o možnosti do budoucna vyjmout obranné výdaje ze současných rozpočtových omezení a uvolnit tím více ruce jednotlivým státům. Byla by to podle vás správná cesta?

Žáček: Myslím, že by byla správná. Je to výsledek jednání mezi NATO a mezi zástupci Evropské komise.

Těch momentů, které brzdí obranný průmysl v Evropě, jeho rozvoj a jeho výstavbu, je velké množství. Myslím si, že to mělo být uděláno už dávno. Česká republika to prosazovala, ale většinový názor byl v Evropě jiný.

Čtěte také

Evropa nehodnotí Putina stejně vysoko jako Trump. V Mnichově teď sladíme noty, očekává ministerstvo

Dnes pod tlakem Trumpovy administrativy se tyto věci musí velmi rychle udělat. To se týká mimochodem i navýšení finančních prostředků. O tom se opravdu bude rozhodovat v Haagu. Odhad kapacit, které se budou muset navýšit pro východní křídlo – čili ne pro pomoc Ukrajině, ale pro posilování a navýšení východní křídla jako odstrašení proti Ruské federaci – má být až čtyřicet procent.

Tam podle mého názoru nebude prostor pro žádné omluvy. To se bude muset přijmout. 

Tento tlak vyvíjí ona adorovaná Trumpova administrativa, která zdůrazňuje, a podle mě zcela správně, že Evropa v oblasti obrany a bez vlastní bezpečnosti žije na dluh. A teď nám ten dluh velmi vehementně připomínají.

Je shoda, která se přenáší mezi politické lídry Evropské unie: My to budeme muset skokově, velmi rychle zaplatit. Není možné čekat deset patnáct let.

Bude to horizont jen několika let, kdy budeme muset radikálně rozpočet navýšit. Bude naším domácím úkolem, na co to vynaložíme. I s ohledem na to, jaké budeme mít závazky. A některé přijme Česká republika už teď v červnu v Haagu.

Je ve hře i návrat vojny k navýšení počtu lidí v armádě? Poslechněte si celou debatu v audiu na začátku článku.