Válku na Ukrajině teď nechce ukončit ani Moskva, ani Kyjev, ani Evropská unie
Delegace Američanů a Rusů daly v Istanbulu jasně najevo, že jednají o normalizaci působení svých diplomatických misí, a nikoli o válce na Ukrajině. Kromě Donalda Trumpa, který sní o získání Nobelovy ceny míru, nechce Rusko ani Ukrajina, ani Evropská unie konflikt v této chvíli ukončit. Nikdo není spokojen se svou vyjednávací pozicí a v sázce je pověst všech, píše politoložka Nina Chruščovová z americké New School v New Yorku pro server organizace Project Syndicate.
Obzvlášť nelákavé jsou podle autorky článku možnosti Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj nemůže navzdory odvážnému odporu proti ruským útokům zajistit navrácení všech území, které Rusko okupuje nebo anektovalo, ani plné členství v NATO se spolehlivými bezpečnostními zárukami.
Čtěte také
To si přál i bývalý americký prezident Joe Biden, jeho nástupce Donald Trump však tyto požadavky označil za nepraktické. Trump dokonce na Zelenského tlačí, aby výměnou za americkou pomoc poskytl Spojeným státům přístup k ukrajinským nalezištím vzácných nerostů, a nenabízí za to žádné bezpečnostní záruky.
Zelenskyj tak stojí před nezáviděníhodnou volbou: buď přijmout zásadní ústupky vůči Americe i Rusku, nebo trvat na iluzorním snu o naprostém vítězství za cenu dalších mrtvých.
Evropa nepodporuje mírovou dohodu o nic víc než Ukrajina. Představitelé Evropské unie soudí, že Vladimir Putin nesmí ani pomyslet na opětovné získání sféry ruského vlivu v zemích bývalého Sovětského svazu. To by podle nich znamenalo hrozbu pro Evropu.
Putin testuje Trumpa
Rusko může dohodou o míru přijít o mnohem méně a Putin by neztratil tvář, kdyby konflikt ukončil. Země přestála sankce i další omezení a nedošlo k její destabilizaci. A i když Rusko plně neanektovalo Doněck, Cherson, Luhansk nebo Záporoží, způsobilo Ukrajině značné územní ztráty, které se nejspíš nepodaří úplně zvrátit.
Čtěte také
Snad nejdůležitější ale je, že Trump chce uzavřít dohodu tak moc, že možná přistoupí na hlavní ruské požadavky, tedy aby se Kyjev nestal členem NATO.
Putin však s mírovou dohodou nespěchá. Přestože Washington i Moskva označily bilaterální jednání za „diplomatický průlom“, výroky ruských představitelů naznačují, že k pokroku nedošlo. Jedním z důvodů může být i to, že se rozhovorů neúčastní Ukrajina ani Evropská unie, což omezuje možnosti, které Trump může nabídnout.
Možná ještě důležitější je, že se Putin snaží zjistit, kde tyto meze jsou. Proto požadoval zrušení sankcí proti výrobcům a vývozcům zemědělských produktů a některým finančním institucím. O příměří bude jednat, až budou tyto podmínky splněny a Kreml bude vědět, jak daleko Trump zajde, aby naplnil své mírotvorné ambice.
Diplomacie, nebo byznys?
Putin podniká i další kroky, aby Rusku zajistil úspěch v jednáních. Nedávno vyslal do Ameriky svého „investičního zmocněnce“ Kirilla Dmitrijeva, bývalého investičního bankéře z firmy Goldman Sachs, který řídí ruský Fond přímých investic. Američanům měl zdůraznit ekonomické výhody obnovené spolupráce. Pochválil Trumpa, že „odvrátil třetí světovou válku“, a nabídl mu lákavý přístup k ruským arktickým přírodním zdrojům i společnou misi na Mars a Měsíc.
Čtěte také
Přestože jednání žádný konkrétní pokrok nepřineslo, Dmitrijev prohlásil, že obě strany učinily „tři kroky vpřed“ ke zlepšení vztahů. Ty by mohly být určeny přímo americkému prezidentovi. Trump je především podnikatel a už dlouho se chce uchytit i v Moskvě.
Chruščovová vzpomíná, jak jí v roce 1996 řekl, že chce v Rusku uspořádat soutěž Miss Universe, což se mu podařilo až v roce 2013, anebo postavit v ruské metropoli mrakodrap Trump Tower. Co kdyby mu teď Kreml za zmírnění sankcí nabídl nějaké výnosné nemovitosti na Rudém náměstí nebo jiný lukrativní obchod?
Trump momentálně tvrdí, že je na Putina naštvaný, protože nepřistoupil na jeho návrhy příměří. Ruský prezident by však mohl pomocí správné kombinace dobře vymyšlených požadavků a lákavých nabídek získat navrch.
Zatím však bude Kreml trvat na svých nesmlouvavých požadavcích anebo bude Dmitrijev Trumpovi nabízet lákavé hospodářské výhody, soudí politoložka Nina Chruščovová v analýze pro Project Syndicate.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách: Všechny trumfy v americko-čínské obchodní válce má v ruce Si Ťin-pching. V americko-íránských jednáních schází téma lidských práv. Evropská unie vymýšlí, jak prodloužit ruské sankce bez maďarského vydírání. Německo dodnes pátrá po nacistických zločincích.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.