Trumpovi bych návštěvu Ukrajiny doporučila, jeho duchovní rádce Burns poté obrátil, říká Stromšíková

Ruská agrese vůči ukrajinským civilistům není ojedinělá, zdůrazňuje Stromšíková: „Kdyby šlo jenom o jeden útok na město Sumy, tak bychom o tom dost možná mohli nějakým způsobem spekulovat. Můžu ale připomenout vraždění v Buči, kde nelze najít absolutně žádnou výmluvu. A takových útoků bychom našli dlouhou řadu.“

Čtěte také

iROZHLAS

Další ruský zločin. Útok na Sumy ukazuje, že Moskvě nejde o mír, nechce ho, míní náměstek Marian

„Čili jestli teď přijdou Rusové a tvrdí nám, že útok na Sumy byl ať už omyl, nebo útok ve skutečnosti mířený na vojenský cíl, tak to nemá žádnou věrohodnost v kontextu toho, jak se Rusko dlouhodobě od začátku své agrese chová.“

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová opakuje, že je zjevné, že to je Kreml, kdo chce pokračovat ve válce. Podle ní je nutné na něj vyvinout maximální tlak.

„Já bych spojovala slova Kallasové jednak se snahou podpořit přijetí sedmnáctého sankčního balíčku během polského předsednictví co nejdříve, ale samozřejmě i s apelem na pokračující a pokud možno zesílenou vojenskou podporu Ukrajině. Protože Ukrajina je stát, který dnes stojí mezi námi a Ruskem,“ komentuje ředitelka bezpečnostní sekce ministerstva zahraničních věcí.

Čtěte také

Objeví se dron a jste mrtvý. V tom mají Rusové výhodu, nevadí jim obětovat vojáky, říká reportér Novák

Efekt sankcí podle ní ukazuje požadavek Ruska na jejich zrušení, který vyšel najevo na setkání s americkými představiteli v Rijádu.

„Kdyby ty sankce byly bezzubé, neúčinné, vlastně by Rusům nevadily. Nebyla by to záležitost, kterou jako první položí na stůl, kromě dalších nehorázných požadavků vůči americké delegaci,“ myslí si Stromšíková a doplňuje:

„Jdou po tom, aby sankce byly zrušeny. Ony samozřejmě nefungují stoprocentně a nemohou za situaci, kdy masivně Rusko zásobuje Čína, mimo jiné i vojenskými technologiemi. O Severní Koreji snad ani nebudu mluvit.“

USA jako partner

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se na Ukrajinu přijel podívat před tím, než učiní další rozhodnutí týkající se jeho země.

Čtěte také

Krupař: Ukrajinští vojáci jsou utahaní. Čekali by větší podporu, ale vidí, že společnost si zvykla

„Já bych mu to naprosto doporučila. Viděli jsme, že například jeho duchovní rádce Mark Burns nedávno navštívil právě Kryvyj Rih, místo dalšího ruského masakru civilistů. A to je člověk, který byl původně zcela proti další vojenské pomoci Ukrajině ze strany Spojených států. Po této návštěvě obrátil. Řekl, že to, co viděl, je tak strašlivé, že změní názor, což je obdivuhodné a chvályhodné,“ poukazuje Stromšíková a dodává, že tam sama strávila uplynulý týden.

V přístupu k Ukrajině považuje Spojené státy dále za partnera. „Já jsem si i ověřila minulý týden na Ukrajině, že dodávky americké pomoci dále běží. Je pravda, že některé specifické systémy, zejména Patrioty, by od nich Ukrajinci urgentně potřebovali. My jsme taky na Američany v tomto smyslu apelovali,“ říká. 

„Zároveň těchto systémů není na rozdávání, takže je třeba hledat řešení mezi Evropou a Spojenými státy. Ale my chceme rozhodně Američany udržet na naší straně. I ta jednání, která vedou Britové a Francouzi ohledně případné vojenské přítomnosti na Ukrajině, neustále počítají s podporou Spojených států, třeba i jenom logistickou.“

Úkol Evropy

Úkolem pro Evropu zůstává dodávání vojenského materiálu na Ukrajinu: munice, bojových vozidel, pěchoty, tanků, protivzdušné obrany, dronů.

„A to je mimochodem pomoc, kterou se snaží dodávat i Česká republika. Naše vlajková loď je muniční iniciativa, té byla zasvěcená většina jednání ukrajinské mise mých kolegů z ministerstva obrany, které jsem se účastnila minulý týden,“ popisuje Stromšíková z ministerstva zahraničních věcí.

Čtěte také

Češka Radouch létá s drony na ukrajinské frontě. „Svoboda není samozřejmost, proto tu jsem,“ říká

Eurokomisařka Kallasová v pondělním projevu uvedla, že Evropská unie by měla v letošním roce poskytnout Ukrajině pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice a že už jsou údajně sesbírány dvě třetiny potřebných financí. Stromšíková vysvětluje, že to, o čem hovoří Kallasová, je nadmnožinou české muniční iniciativy.

„Jak vidíte, tak opravdu masivní většinový podíl běží přes českou muniční iniciativu, kde Česká republika zprostředkovává nejen nákupy za vlastní peníze u českých výrobců, ale většinovou měrou za peníze našich západních donorů, to znamená Nizozemí, Dánsko, Německo, Norsko. Teď nově přispívají i menší země – Litva nově uvolnila peníze. Tohle běží velice dobře,“ uzavírá.

Je třeba při hledání způsobu pomoci, jak pomoci Ukrajině obcházet Maďarsko, případně Slovensko? Jak intenzivní debata se vede v rámci koalice ochotných o vyslání evropských vojáků na Ukrajinu? Poslechněte si celé Interview Plus.