Objeví se dron a jste mrtvý. V tom mají Rusové výhodu, nevadí jim obětovat vojáky, říká reportér Novák

Podle aktuálního zpravodajství vyslalo Rusko na Ukrajinu jen v noci na čtvrtek 145 dronů. „Asi v největší známost vešel páteční masakr ve městě Kryvyj Rih, kde zemřely děti a dospělí, celkem asi 24 lidí, kam dopadla balistická raketa Iskander,“ doplňuje Novák.

Čtěte také

Drony na vodítku jsou nový hit války. Ukrajinci útočí i pozemními roboty

Navíc podle reportéra z posledních údajů vyplývá, že útoky spíše zesílily, spojuje to s nástupem nové americké administrativy. „Po tom, co Trump zahájil takzvaná mírová jednání, to vypadá, že Rusko spíše útoky zesílilo. Je to svérázná odpověď na Trumpovy snahy přimět Rusko k příměří,“ hodnotí.

Na ukrajinskou morálku to ale podle něj vliv nemá. „Tohle je od začátku, že Rusové se snaží těmito útoky Ukrajince demoralizovat, zlomit je a přimět k tomu, aby ztratili vůli se bránit tím, že budou jen přibývat další mrtví,“ popisuje.

„Viděli jsme to v Oděse, viděli jsme to v Dnipru i ve Lvově. Ale myslím si, že to na Ukrajince nefunguje. Že třeba teď, když pohřbívali děti v Kryvém Rihu, starosta říkal: Nepotřebujeme soucit, potřebujeme zbraně, abychom se dál bránili,“ říká redaktor.

Dronová válka

Novák popisuje, že i když mají Rusové převahu v jiných oblastech, tak co se týče dronových útoků a jejich produkce, Ukrajina se jim může rovnat. „Ukrajincům se poměrně daří zasahovat i na ruském území, i na tom okupovaném, ruské kasárny, letiště, skladiště s palivem a tak dále. A Rusové tomuhle úplně nedokážou zabránit,“ vysvětluje.

Čtěte také

Příměří teď není možné. Rusové stále cítí, že by mohli ještě něčeho dosáhnout, míní expert Macko

„Má to pozitivní efekt i v tom smyslu, že Rusové museli třeba letadla a bombardéry odsunout dál od ukrajinských hranic na další letiště. Ale samozřejmě, jak jsme viděli v Kryvém Rihu, úplně to útokům nezabrání,“ doplňuje.

Drony mají podle Nováka i velký vliv na samotný charakter bojů na frontě. „Když se člověk pohybuje kolem fronty nebo v zákopech, tak tam nikdy nevíte. Během pěti sekund, během okamžiku se může najednou objevit dron a jste mrtvý. Dřív to byla hlavně dělostřelecká palba, letadla, bojové helikoptéry. Ale teď to může přijít opravdu absolutně znenadání,“ míní.

„V tomhle asi mají určitou výhodu Rusové, protože ruští velitele moc nehledí na vlastní ztráty. Ruské ztráty na frontě jsou obrovské, ale Rusko je ochotno tuhle cenu platit. Ukrajinci si to dovolit nemůžou,“ srovnává Novák.

Indičtí a čínští vojáci

Ruská armáda je jednoznačně početnější než ta ukrajinská, navíc se ukazuje, že na její straně bojují i vojáci jiných národností. Například to jsou Čečenci, i když jejich reputace tvrdých bojovníků v konfliktu zásadně utrpěla a část Čečenců bojuje také za Ukrajinu, jsou to hlavně odpůrci režimu Vladimira Putina.

Čtěte také

Boháč: Ukrajinci nemají důvod přestat bojovat, dokud nedostanou opravdové bezpečnostní garance

„Také nastala diplomatická roztržka mezi Ruskem a Indií, protože Rusové najali desítky Indů a indické velvyslanectví proti tomu protestovalo. Jsou tam Somálci, Ghaňané, Jemenci. Byl i jeden Slovák, který tam bojoval,“ vypočítává Novák bojovníky na ruské straně.

Nejnověji se mluví o Číňanech, které nedávno zajala Ukrajina. Nejspíš šlo o žoldnéře. Přesto to podle reportéra neznamená, že se Čína otevřeně staví na stranu Ruska.

„Čína samozřejmě pomáhá Rusku ekonomicky, je to pro ni velice výhodné. Ale zatím se snaží držet zpátky vojensky. Nejsou důkazy o tom, že by Peking posílal Rusku zbraně a už vůbec ne, že by čínská vláda posílala vojáky,“ vysvětluje.

Jaké jsou ruské a ukrajinské výrobní kapacity? Má Rusko stále odkud brát nové vojáky? A je možné, že mu dojdou na válku peníze? Poslechněte si celý pořad Interview Plus, moderuje Jan Bumba.