Příměří teď není možné. Rusové stále cítí, že by mohli ještě něčeho dosáhnout, míní expert Macko
Rusko místo dodržování Američany navrženého klidu zbraní spustilo proti Ukrajině sérii masivních vzdušných úderů. Kvůli pátečnímu ruskému útoku na Kryvij Rih s 20 zabitými civilisty žádá Kyjev o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN. „Masivními útoky se Rusové snaží zlomit vůli Ukrajinců. Protože dokud Ukrajinci budou mít vůli, válka bude pokračovat,“ říká pro Český rozhlas Plus Pavel Macko, generálporučík v záloze a bývalý nejvyšší zástupce Slovenska v NATO.
Americký Institut pro studium války uvedl, že postup ruských invazních sil na Ukrajině od loňského listopadu měsíc od měsíce zpomaluje. Potvrzují se v terénu tvrzení institutu?
Vidíme to z map a postupu ruských vojsk. Z toho, co je potvrzené, je vidět, že postup je opravdu pomalejší. Zároveň platí, že Rusové potřebují na každý ten posun stále větší počet útoků.
Čtěte také
Na druhé straně je to potřeba vnímat i v časovém období. Přece jen je jaro a klimatické podmínky nemusí být nejpříznivější.
Ukrajinci se snaží vystužit svou obranu, vylepšit ji. A zároveň Rusové mají angažmá na velmi dlouhém úseku fronty, kde intenzivně bojují, i v Kurské a Bělgorodské oblasti. Důsledkem toho může nastat ono zpomalení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé jednoznačně potvrdil, že ukrajinské jednotky bojují v Kurské a Bělgorodské oblasti na západě Ruska. Co o této situaci víme?
V Kurské oblasti se Rusové snaží vytlačit zbytek ukrajinských vojsk. Stále se bojuje jižně a jihozápadně od Sudže, v oblasti Guyeva a v okolních obcích. Tam se Rusové snaží vytlačit Ukrajince. Ti už zřejmě delší dobu měli zaujmout pevnější obranné linie podél hranice.
Čtěte také
Ale Rusové se tlačí i do Sumské oblasti, kde v oblasti Basivky pronikli na ukrajinské území a snaží se z toho udělat jakési nástupiště pro další možná útok směrem do Sumy.
Ukrajinci zase naopak útočí severozápadně od Bělgorodu v Bělgorodské oblasti. Vidím to tak, že nejde o to, že by se snažili kopírovat svůj vstup do Kurské oblasti. Ale spíš se Ukrajinci snaží rozptýlit pozornost ruských vojsk. Je to taková vyrušovací operace, aby Rusové nepokračovali směrem do Sumy.
Pokud ale má skutečně ruská armáda alespoň do jisté míry s dalším dobýváním ukrajinského území problém, čím to může být způsobené? Mluvil jste o rotaci. Ale třeba ukrajinský vojenský analytik a vysloužilý plukovník Konstantin Mašovec napsal, že Rusku momentálně chybí na Ukrajině asi 100 tisíc vojáků.
Jedno i druhé je faktor. Rusko minulý rok spotřebovalo dokonce i svoje rezervy, u kterých původně předpokládalo, že by je použilo na hlavní bojovou sezónu v tomto roce. Ale snažili se udržet svůj postup.
Čtěte také
Ukrajinci v mezičase ustupovali u Kurachove nebo u Pokrovsku. Vidíme, že v Kurachove se Rusové příliš daleko nedostali. Ukrajinci se systematicky snaží budovat svoje obranné pozice a tím vyztužovat svoji obranu.
Rusové používají méně mechanizované techniky. To může být nejen terénem, ale i tím, že jednoduše už technika není v takovém rozsahu k dispozici. A proto nasazují spíš menší úderné skupiny.
To je způsob boje mimořádně náročný na množství živé síly, protože se nahrazuje technika lidskými vlnami. 100 tisíc vojáků je poměrně vysoký výpadek na takové frontě, jakou se Rusové snaží udržovat.
Navíc Rusové si koncentrují vojska v oblasti Lymanu, které ještě nebyla nasazena. Zřejmě si je drží jako rezervu pro případný útok na začátku letní sezóny.
Parita na bojišti
Když se podíváme na druhou stranu fronty, tak nejvyšší americký generál v Evropě Christopher Cavoli řekl, že Ukrajina vyřešila některé ze svých nedostatků při rekrutaci vojáků bojujících proti Rusku. Včetně rozšíření okruhu vhodných rekrutů. Jestli je to pravda, jak to udělala?
Udělala to tak, že posunula věkovou hranici níže. Předtím Ukrajinci šetřili mladé vojáky. Protože z pohledu budoucího pokračování národa je to přece jen nejproduktivnější část populace. Zároveň Kyjev zvýšil platby za rekrutaci vojáků. Takže je schopen nabírat víc dobrovolníků.
Čtěte také
Samozřejmě má jedna i druhá strana problémy i s dezercemi, zejména u vojáků, kteří jsou nasazeni v bojích už příliš dlouho.
Byla to tedy celá série opatření včetně donucovacích, kterými se Kyjev snaží zabezpečit, aby všichni vojáci a ti, kteří se snažili vojenské službě vyhnout, přece jen nastoupili.
Když to tedy shrnu, dá se říct, že se síly do jisté míry vyrovnávají? Podle odborníků teď nemá žádná ze stran dostatečnou sílu na větší průlom. Je tedy možné, že tohle nakonec obě strany donutí přijmout příměří?
Nemluvil bych o vyrovnání sil, ale o tom, že je tu parita na bojišti. Ani jedna strana nyní nemá kapacitu na to udělat ve vojenském tažení zásadní krok a výrazně změnit situaci.
Ukrajinci momentálně nemají sílu na to vytlačit Rusy. Na to by potřebovali výrazně silnější alespoň lokální leteckou převahu, nebo aby alespoň eliminovali ruskou převahu.
Čtěte také
Rusové na druhé straně postupují poměrně pomalu. Minulý rok zabrali méně než jedno procento ukrajinského území za cenu víc než desítek tisíc ztrát. To je model, který je neudržitelný i pro Rusko.
Proto vidíme ty masivní útoky Rusů. Snaží se zkrátka zlomit vůli Ukrajinců. Pokud ale budou mít vůli, tak bude tento konflikt pokračovat stále opotřebovávacím způsobem až do stadia, kdy obě strany budou na hranici totálního vyčerpání. A ano, pak by mohly uzavřít příměří.
Zatím není možné přijmout příměří proto, že Rusové stále cítí, že by mohli dosáhnout ještě něčeho víc. A dokud budou mít tento pocit a nebude na ně vyvinut vnější tlak, tak budou pokračovat a tento konflikt prodlužovat.
Související
-
NATO z 90. let a podle Putina. Musíme být připraveni na to, že v Pobaltí může dojít k agresi, míní analytik
„Obává-li se momentálně Rusko konfliktu, je to určitě ten s NATO. Pokud by se do něj v rámci Aliance zapojily i Spojené státy, Rusko by jednoznačně bylo slabším protivníkem,“ nastiňuje Jan Ludvík.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.