Za první světové války skrývala 130 tisíc vojáků, objevil se v ní i Švejk. Pevnost Přemyšl rozebrali lidé na cihly
Polské nezvykle kopcovité město Přemyšl obklopuje od 19. století prstenec pevností. Dnes už svému původnímu obrannému účelu neslouží. Zatímco část budov chátrá, v jiných vznikla zajímavá muzea. Systém desítek pevností a pevnůstek tak nabízí pro každého něco – poučení i procházku ruinami pohlcenými přírodou. Vypravila se tam natáčet naše zpravodajka v Polsku Kateřina Havlíková. A začala rovnou na Fortu 1 Salis Soglio
Je po dešti. Nezpevněná cesta rozbitá koly těžkých aut je plná kaluží. Tu největší zakrývá prkenná lávka. Díky ní se dá projít lešením zakrytou branou z rudých cihel. Ještě před lety to vypadalo, že se její zdi zhroutí. Teď se o ně starají konzervátoři.
Za červenou branou rostou z jílu a písku šedé kamenné a betonové zdi Fortu I Solis Soglio, pojmenovaného podle velitele dělostřelectva a staviteli pevnosti Přemyšl generálu Danielovi Salis Sogliovi. Pevnost je vícepatrová. Částečně je zapuštěná do jednoho z četných kopců kolem Přemyšli. Tvoří ji nádvoří, kasárna－nezvykle umístěné do centrální části pevnosti－chodby, nábřeží s dělostřeleckými stanovišti a nouzové úkryty. Její vršek dnes pokrývá les. Pevnost je poměrně dobře zachovalá, i když je už přes sto let nečinná.
Nebo aspoň většina je zachovaná. Vedle důstojnických latrín je zával. Kus pevnosti se tu zhroutil. Popadané šedivé bloky jde ale obejít k zachovalému schodišti, po kterém se vystoupá na vrchní nábřeží. Člověk ale musí být opatrný. Okraje pevnosti nejsou zabezpečené, na což upozorňují i varovné cedule u Fortu.
130 tisíc vojáků s 21 tisíci koňmi
Obranné historii místa u dnešní hranice s Ukrajinou, která náleží do karpatského regionu a dřív byla jedním z center Haliče, se přímo ve městě věnuje Muzeum Pevnosti Přemyšl. V něm jsou k vidění mapy, filmy, modely objektů i používaných zbraní, předměty nalezené na místě či donesené místními obyvateli.
„Tvrz Přemyšl je kolem celého města a dodnes se zachovalo velké množství jejích objektů. Je to opravdu působivý komplex. Tvoří ho 21 pevností a pak jsou tu ještě pomocné, podpůrné pevnůstky a stavby,“ popisuje Konrad Gawczyński z Muzea tvrzi Přemyšl vojenský komplex, který obsluhovalo 130 tisíc vojáků s 21 tisíci koňmi.
„Výstavbu zahájilo Rakousko v roce 1854. Tehdy taky zuřila Krymská válka, při níž se prudce zhoršily vztahy mezi monarchií a Ruskem,“ vysvětluje Konrad důvod, proč vznikla myšlenka, nebo spíš potřeba vybudovat takovou pevnost. A tak práce začaly. V dalších letech je ale zastavil smír a rakousko-uherský císař projekt výstavby obnovil v 70. letech 19. století.
Odříznutá pevnost během první války
Pevnost rostla, modernizovala se, dostávala novou a lepší obrannou techniku. A pak vypukla první světová válka, při které pevnost sehrála důležitou roli. „Rusové na pevnost zaútočili. Nejdřív to zkoušeli silou přes východní část, ale utrpěli velké ztráty, protože obránci Přemyšli si vedli dobře. Tehdy zemřelo asi 20 tisíc ruských vojáků. Obránců asi tři až čtyři tisíce. Proto se Rusové napodruhé rozhodli pevnost obklíčit, oblehnout a vyhladovět vojáky uvnitř. Pevnost v listopadu 1914 odřízli a čekali, až v ní dojdou zásoby.“
Strategie se ukázala jako účinná. Rakousko-uherským vojákům se po prvním útoku nepodařilo doplnit ani zásoby jídla ani munice.
„Velitel císařské armády generál Hermann Kusmanek například vydal rozkaz, aby vojáci snědli koně,“ popisuje Konrad zoufalou situaci vojáků uvnitř obléhané pevnosti. „Byla zima, v pevnosti chybělo i teplé oblečení, protože nedorazilo včas. Neúspěchem skončil i pokus probít se do ruských skladů zásob. Takže nakonec vojáci zničili hlavní části pevnosti i obrannou techniku, aby nepadla do rukou nepřítele, a vzdali se,“ uzavírá bojovou historii místa.
Osudy dobrého vojáka Švejka
Ruskové pevnost získali 22. března 1915. A pak ji dobyla německá vojska. Do dalších bojů pevnost v Přemyšli už nezasáhla. Stala se ale dějištěm čtvrtého dílu románu Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, ve kterém se Švejk dostane do Přemyšli jako zajatec a domnělý ruský špion.
Čtěte také
Švejk má dnes v Přemyšli svou sochu, ulici i pamětní desku. O jeho památku pečuje spolek Przemyskie Stowarzyszenie Przyjaciół Dobrego Wojaka Szwejka.
Po válce už pevnost víceméně sloužila jen místním, kteří ji částečně rozebrali na stavební materiál. Kasematy měly stěny z cihel, tak je lidé rozebrali na stavbu vlastních domů. Některé objekty tak skoro zanikly, zatímco jiné se podařilo zakonzervovat, nebo přebudovat na muzea, jako je například Fort XII Werner.
Nedaleko od Fortu I je i Fort XV Borek. Objekt z rudých cihel, ze kterého je krásný výhled do okolí. Stavba prošla konzervací, interiér ale není přístupný. V bojové pohotovosti ji obsluhovalo 94 lidí. Teď jsem tu ale sama, jen s třemi koňmi, kteří se před sílícím deštěm schovávají pod stromem v ohradě.
