Za odsun sovětských vojsk by měl být Kocáb svatořečen, říká Sommerová. Natočila o rockerovi a politikovi dokument

31. červenec 2022

Šla jsem tím životem a najednou témata ke mně přilétávala, musí tam být nadšení, vysvětluje dokumentaristka a spisovatelka Olga Sommerová. Její nový film Michael Kocáb – rocker verus politik má premiéru na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. „Bylo pro mě podstatné, že jsem se rozhodla film natočit, protože Michala celý život obdivuju. A také protože miluji rockovou i vážnou hudbu.“

Co v sobě musí mít dobrý dokumentarista?

Čtěte také

Důležité je nadšení, člověk se musí nadchnout pro nějaké téma. Z 90 procent jsem si vybírala, takže jsem se musela vždy pro téma nadchnout. A většinou to bylo tak, že jsem šla tím životem a najednou témata ke mně přilétávala. A to, co mě zrovna pálilo, nebo čím jsem byla nadšená v té době, tak to jsem si vyvolila jako téma svého filmu. Etika dokumentaristy je omílané téma, ale já tomu naprosto věřím, souzním s tím a nikdy bych nikoho nepodvedla, protože ti lidé se mi dají všanc. Můj život formovalo natáčení filmů se skvělými lidmi, a také natáčení témat.

Na Letní filmové škole představujete nový dokument Michael Kocáb – rocker versus politik. Proč to nutně musí stát jako protiklad, politika s rockerstvím nejde dohromady?

Nevím, jestli politika jde s rockerstvím dohromady, ale určitě jde s rockerstvím dohromady občanská angažovanost. A Michal byl takto angažován celý život, do politiky vstoupil v září 1988, kdy založili s Michalem Horáčkem iniciativu Most, která skutečně pomohla, aby se uskutečnil dialog mezi komunistickou mocí a disentem. To bylo pro revoluci a její vývoj velice důležité. Michal se tam také projevil jako stratég, člověk, který má čuch na společensko-politické situace. Takže za revoluce udělal spoustu dobrých věcí. Jednou z věcí je, že jel do Tábora za generálem Zachariášem, který byl připravený k akci Zásah, která měla vystrašit demonstranty, že by vojska vyjela na Prahu. On s ním hovořil a generál se sám rozhodl, že k té akci nepřistoupí. Druhá věc, které si cením, je, že navrhl, aby se Václav Havel stal prezidentem.

A co jste se během natáčení o něm dozvěděla?

Znala jsem ho jenom ze společnosti. Dozvěděla jsem se o něm, že je zaťatej, že je beran, i když znamením Lev jako já. Lvi se mají určitě rádi, ale možná se také hezky umějí poprat.

A stalo se něco, že jste třeba vytáhli drápy?

Také jsme vytáhli drápy, protože jsme oba měli představu o tom, jak film má vypadat. On je velmi silná osobnost, ale já jsem se také nedala. Ale mám ho moc ráda a on má rád mě, považuji si, že to je hodný člověk, který pomáhá přátelům. A také miluje rodinu, že miluje děti. A to je u muže strašně krásné, když to člověk vidí, že to je autentické…

A naprosto zásadní věcí pro mě je, že byl iniciátorem odsunu sovětských vojsk, šel za tím jako ohař. Jak se toho chopil a jak za tím šel, tak si myslím, že kdyby nebylo jeho, tak bůh ví, jak by se to vyvíjelo. Dnes to můžeme docenit a jsem ráda, že jsem ho mohla takhle ve filmu představit. Odsun je důležitá a podstatná sekvence, navštívili jsme dva bunkry, kde měli rusové jaderné hlavice. Takže si myslím je, že za to by měl být skoro svatořečen. Já vím dávno, kdo jsou Rusové, ale můžeme si toho odsunu dneska obzvlášť cenit. 

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související