Z tradičních dárků pro tchyni jsou v Keni suvenýry
Máte doma suvenýr z Afriky? Kamenného nosorožce nebo třeba slona? Pak je velmi pravděpodobné, že tato soška vznikla ve městě Kisii na jihozápadě Keni, nedaleko Viktoriina jezera. Právě tam má výroba kamenných soch dlouhou tradici.
„Sochařství má v Kisii dlouhou tradici. Nad městem jsou lomy, kde se těží mastek. Před staletími z něj místní umělci vyráběli kamenné misky, které byly součástí věna. Byl to dar ženicha rodičům nevěsty. Když do Keni přišli Britové, řekli si: To jsou přece krásné věci. Ty by se daly prodávat po celém světě,“ říká mi Loitiru. Jeho rodina obchoduje se sochami z mastku už hezkých pár desítek let.
„Tohle jsou zmíněné mísy na jídlo. V takových velkých nádobách se uchovávalo ugali, kaše z kukuřičné krupice. Toto jsou zase talíře na vodu a mléko. Jak jsem říkal, takové nádobí sloužilo jako věno, nedalo se koupit. Každý ženich je musel vyrobit sám," vysvětluje.
Časy se však mění. Dnes neslouží výrobky z mastku k obdarování budoucí tchyně, ale především k potěše turistů. A tak z kamene vznikají nejrůznější zvířecí sošky. Nejčastějším motivem talířů je - hned po západu slunce - portrét Baracka Obamy.
„Na výrobu používáme různé druhy kamene. Některé jsou měkčí, jiné zase tvrdší,“ pokračuje Loitiru a bere do ruky nůž. „To poznáš už podle zvuku. Slyšíš? Tento je tvrdý a tento zase měkký, pěkně se krájí,“ vysvětluje.
Nasedáme do auta a jedeme do nedalekého lomu. Z kopce nad městečkem vykusují dělníci velké kamenné kvádry. Odtud pochází ten nejlepší kámen. Na rozloze dvacet krát dvacet kilometrů je podobných lomů celá řada.
„Práce v lomu s sebou přináší i riziko. Často dochází ke zraněním. Když je lom příliš hluboký, může se zřítit strop a kameny zavalí dělníky. Občas jsou zde i smrtelná zranění. Je to nebezpečná práce,“ říká mi Abasi. Na rameni vláčí velký kámen.
Přímo tady v lomu se rozhodne, jaké umělecké dílo z kterého kamene vznikne. Zruční kameníci si z velké hromady vyberou ty správné kameny. Pak se usadí do stínu stromu a pustí se do práce. Velké kvádry nejprve nařežou na kusy - obyčejnou pilou.
„Tento muž je specialista na lidské postavy. Teď právě pod jeho rukama vzniká odpočívající žena, vidíš? Tento muž zase dělá velkou mísu. A tady právě vzniká velká socha. Začal včera a myslím, že za dva tři dny bude hotová,“ ukazuje mi můj průvodce.
Výroba soch v Kisii je opravdová manufaktura s dělbou práce. Tady na místě se sochy jen nahrubo opracují, potom putují do dílen, kde přijde na řadu jemnější práce - pískování a leštění.
„Jednou za čas sem přijíždějí obchodníci z Nairobi a vždy koupí všechno, co vyrobíme. Třeba takovouto sošku nosorožce jim dám řekněme za 150 šilinků (asi 38 korun). Jistěže ji prodají třeba za trojnásobek, ale co nadělám. Nevím, jestli nás obchodníci vykořisťují. Musím jim to prodat. Komu jinému bych ji prodal?“ říká smířeně Loitiru.
Zvětšit mapu: Kisii, Keňa
