Yma – Ein Kessel Buntes v moderním hávu
Yma – příliš pěkná, než aby to byla pravda. Tak se jmenuje nová show, která měla tento týden premiéru v berlínském Friedrichstadtpalastu, tedy na místě pro zábavu stvořeném. Zda show je skutečně tak pěkná a bombastická, jak slibovali její tvůrci, jsem se byla osobně přesvědčit a hned mne napadlo srovnání s někdejší východoněmeckou estrádou, kterou si řada z nás pamatuje.
Té reklamě se nedalo uniknout. Yma koukala už měsíce snad z každého klandru, na její fotku jste narazili v S-bahnu i U-bahnu, usmívala se ze stránek všech berlínských deníků. Nabídce zúčastnit se předpremiéry se těžko odolávalo.
A tak sedím v sále, odkud se léta vysílal všem Čechům dobře známý Ein Kessel Buntes. Právě tento zážitek v člověku vyvolává obavy, co asi tak může přijít. Světová premiéra začíná. Intendant divadla Bernard Schmidt se chlubí, že zatímco v Las Vegas se na pódiu představí maximálně kolem 80 účinkujících, tady je jich rovná stovka.
„V čem Las Vegas velmi boduje a v čem s ním nemůžeme držet krok, je technika. Americké efekty jsou opravdu impozantní a přesahující naše možnosti,“ připouští. Přesto se ve Friedrichstadtpalastu snaží. Yma hned v úvodu sjíždí ze stropu v lesknoucí se kouli, jindy na jeviště vyjede velký válec o průměru 8 metrů, v němž si pohrává muž s ohněm.
Nádherné baletky s krásnýma nohama, které obdivuje především mužské publikum, se zase na závěr své taneční sekvence vykoupají v bazénu. Už z toho je ovšem jasné, že duch Ein Kessel Buntes tu přetrvává.
Asi naivně jsme si myslela, že půjde o jakýsi muzikál. Ve skutečnosti sleduji akrobatickou show. „Dobrovolně bych si na to lístky asi nekoupil,“ říká kolega. I on však uznává, že akrobatické výkony jsou prvotřídní.
Mega show si žádá mega produkci – na představení pracovalo 600 lidí z celého světa. Kostýmy tanečnic, jejichž kankán vyvolává nadšení, jsou prý ručně pošity dvěma sty druhů různých flitrů, scénu osvětluje 312 tisíc lamp.
Zdaleka největšímu ohlasu se těší moment, kdy se na jevišti objeví skupinka asi deset mužů ve fosforeskujících trikotech, kteří rozehrajou naprosto nevídanou skokanskou show. Jejich výskoky z trampolíny do výšky snad 10 metrů a běhy po stěně hradu, který na chvíli ve Friedrichstadtpalastu vyrostl, strhává publikum k nevídanému nadšení.
Mezitím se po rozlehlém jevišti, ve výšce i v parteru, pohybuje elegantní dívka z plakátu. Její promluvy na téma žena a láska evokují někdejší Ein Kessel Buntes asi nejsilněji. Pamětníci si možná vybaví komentář tehdejšího překladatele televizního přenosu Jiřího Šrámka, který vždy říkával: „A na scénu teď přicházejí naši oblíbení 3 dialektici. Čímpak nás dnes asi překvapí?“
Yma rozhodně překvapila. V titulní roli totiž vystupuje Andreas Reneé Swoboda, který na sebe v závěru divákům prozradí, že je homosexuál. Důvod této zápletky mi sice uniká, představení ale není náročným divadelním dramatem. Jde jen a pouze o velkolepou a strhující akrobatickou a taneční show 21. století. O nic víc a o nic míň.
Milovníka opery či Ibsenových dramat neosloví, ale ostatní náročné výkony ocení. A některé – jako třeba moji sousedku, starší paní, která po celou dobu představení vykřikovala, tleskala a hlasitě jásala – uvedou brilantní výkony přímo do extáze: „Bylo to moc pěkné. Nikdy jsem nic lepšího neviděla! Nejvíce se mi líbili akrobaté na laně, jak létali po celém jevišti, to bylo úžasné!“
Zvětšit mapu: Friedrichstadtpalast v Berlíně
