Vzpomínka na Gérarda Philipa
Byl jedním z nejslavnějších francouzských herců a navíc českého původu. Jeho babička byla Češka, maminka se narodila v Praze. Možná jen pamětníci budou znát jméno Gérard Philipe. Kdyby byl dnes naživu, bylo by mu 87 let. Jenže Gérard Philipe naživu není už dlouho. Uplynulo totiž padesát let od smrti tohoto slavného herce.
Samozřejmě, že jsem se na Rue de Tournon zajel ve středu 25. listopadu podívat. Pršelo a déšť zvláštní smutek ještě umocňoval. Před domem číslo 17 jsem nikoho nepotkal, nikdo sem nepoložil květinu. Pokud byla organizována zvláštní vzpomínka na Gérarda Philipa, tak možná v klubu jeho přátel. Padesát let od úmrtí připomínala pouze jediná věc - vedle dveří někdo vylepil velký plakát Gérarda Philipa v převleku Cida jako vzpomínku na jeho nejslavnější divadelní roli.
Ve filmu se zviditelnil spíše postavou Fanfána Tulipána. Právě díky ní se proslavil na celém světě.
Tento týden se konají vzpomínkové akce v Ramatuelle, kde je pohřben, a také v Avignonu v muzeu Jeana Vilara, který Philipa zlákal na každoroční divadelní festival. Mezi filmy, které se jako zvláštní vzpomínka promítají, patří samozřejmě i ten, v němž se Philipe objevil po boku Giny Lolobrigidy.
"Samozřejmě, že si vzpomínám na filmy, které jsem viděl, když jsem byl mladý, jako jsou Fanfán Tulipán nebo Velké manévry. Úspěch Gérarda Philipa byl založen na kontaktu s širokým publikem. Díky projektu s Jeanem Vilarem hrál na festivalu v Avignonu a lidé měli pocit, že je jedním z nich," vzpomíná na herce jeden Pařížan.
"Znala jsem Gérarda Philipa, když mu bylo devatenáct a mně patnáct. Jezdili jsme spolu na kole a pak jsme spolu hráli divadlo. Náš vztah byl velmi nevinný, zůstali jsme dlouholetými přáteli, nic mezi námi nebylo, ale protože jsme se znali tak mladí, tak jsme si zůstali blízcí i později, když se Gérard proslavil," vzpomíná jeho první láska Daniele Delormeová.
"Byl hezký, vysoký a skromný. Nijak se nevyvyšoval, přestože byl slavný. Lidé měli pocit, že jim není vzdálený. Cením si především jeho rolí v divadle, protože si myslím, že film nedokáže postihnout všechny formy výrazu tak, jako dramatické umění," soudí profesorka historie v důchodu.
Gérard Philipe miloval divadlo, ale objevil se i ve více než třiceti filmech, například Montparnasse 19, kde hrál slavného malíře Modiglianiho, Červený a černý a několik měsíců před smrtí i v roli Valmonta v Nebezpečných známostech režiséra Rogera Vadima. Posledním jeho snímkem byl film točený v Mexiku - Horečka stoupá v El Paso.
Začátkem podzimu cítil Gérard Philipe únavu, kterou však přičítal pracovnímu vytížení. Souhlasil s nenáročnou operací, během níž však lékaři zjistili příčinu únavy - Gérardu Philipovi zbývaly jen dva týdny života.
"Byla jsem mladičkou profesorkou v Provence. Když jsem se vrátila domů ze školy, tak mi soused řekl, že ve zprávách hlásili úmrtí Gérarda Philipa. Jeho smrt pro mě byla absolutním šokem. Byla to tehdy zvláštní doba, během níž odcházeli velmi zajímaví lidé. Myslím, že Albert Camus tragicky zemřel měsíc na to," vzpomíná jiná z pamětnic.
Když se Gérarda Philipa ptali, co nejvíce obdivuje na životě, herec, aniž by tehdy tušil svůj osud, odpověděl, že jeho krátkost. Poslední dny života popsala jeho manželka Anne v knize Kratší než vzdech.
Gérard Philip neznal svou diagnózu, znala ji pouze Anne, která během dvou posledních týdnů musela hrát nejtěžší roli svého života. Herec trávil poslední dny života v bytě, v druhém patře čísla 17 ulice Tournon, která se nachází na dohled od Lucemburské zahrady.
Když jsem před několika týdny psal o osudu Nicolase Fouqueho, použil jsem Voltairův citát "Ten den byl ještě v deset hodin večer králem, ve dvě ráno už nebyl ničím." Jako by Voltaire měl na mysli Gérarda Philipa. Není totiž lepší příklad pomíjivosti času. Ještě před padesáti lety byl krásný, mladý, slavný člověk. A dnes?
