Vzniká kategorie pro velké developery. Na přeměnu úřadů máme krátký čas, říká za samosprávy Olšáková

Jaký efekt přinese nový stavební zákon? Zjednoduší a zrychlí zásadně povolování staveb, jak slibují předkladatelé?

Já si to neodvažuji hodnotit a tvrdit, že se tak stane. Já se domnívám, že stavebnictví potřebuje stabilitu a ne další reformu – protože to, co se dnes navrhuje, není jen novela nebo pozměňovací návrh k zákonu. Je to reforma nejen stavebního řízení, ale i územního plánování.

Když jsem se na normu, která je vložena v systému pod sněmovním číslem 67 a má asi 800 stran, velmi zevrubně dívala, tak lhůty, které bych si řekla, že by měly stavby zkracovat nebo urychlovat, tak lhůty zůstávají stejné. Je tam 30 dnů pro vydání povolení pro jednoduchou stavbu, 60 dnů pro složitou.

Čtěte také

Představíme kompletní stavební zákon, aby se nezdržovalo stavební řízení, slibuje Havlíček z hnutí ANO

Co mě zarazilo a co by mohlo být motivační pro rychlejší vydávání stavebního povolení, je vložené ustanovení, že pokud nebude rozhodnuto, tak se stavebníkovi vrací poplatek. Ale jinak, když se na to podívám, já tam úplné urychlení nevidím.

Když bych to měla hodnotit i z pohledu obcí, dnes podle návrhu víme, že vznikne superúřad, Úřad rozvoje území ČR. Pak vzniknou krajské, tzv. úřady rozvoje území kraje, které budou zřizovat svá územní pracoviště. Ale návrh také říká, že tato územní pracoviště mohou být zřízené i v obcích, je-li to potřebné. Takže nevíme, jestli územních pracovišť bude 205, podle počtu obcí s rozšířenou působností v ČR, anebo jestli jich bude více, protože dnes máme asi 670 úřadů. Těžko říct, jak stavební řízení bude vypadat.

Donedávna jste byla jako emeritní starostka Valašských Klobouk předsedkyní Sdružení místních samospráv. Probírali s vámi předkladatelé novely jejich pojetí stavebního zákona? Odpovídá návrh vašim potřebám a požadavkům?

Já musím říct, že jednoznačně ne. Já jsem se právě kolegů ze Sdružení místních samospráv ptala, jestli jsme byli seznámeni s návrhem, který vládou dnes prošel. My jsme byli seznámeni na jednom setkání, velmi obecně, do žádných detailů jsme nešli.  

Co je zarážející na tomto zákoně, který, jak říkám, je reformou, tak neprošel meziresortním připomínkovým řízením, takže se k němu žádné svazy, ani odborníci, ani gesční ministerstva nevyjadřovala.

Meziresortní připomínkové řízení není pro to, abyste proces zpomalil, ale aby se odhalily věci, které tam nejsou správné a nebudou fungovat. To znamená, často se připomínky zapracovávají – fakt ne všechno napoprvé z pera se dá použít v praxi. Takže ne, určitě s námi, s obcemi nikdo nic neprojednával.

Čtěte také

Jeden úřad, jedno razítko podruhé. Urychlí princip výstavbu bydlení? Poslechněte si debatu poslankyň a ministra

Na druhou stranu, jestli tomu dobře rozumím, tak to není úplná novinka, protože návrh vychází z původního návrhu Kláry Dostálové někdy z roku 2021.

Ano, máte pravdu. Ale také si pamatuji, že v roce 2021 byl super úřad, ten centrální stavební úřad, odmítnut Senátem a také odbornou veřejností. Byla jsem garantem toho tisku za poslance hnutí STAN a vím, že v té době jsem stavební zákon považovala za úplně příkladnou právní normu, kdy jsme se shodli i s poslanci hnutí ANO. V té době byla Klára Dostálová předsedkyně Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a i za jejího přičinění jsme se potom byli schopni domluvit, protože ona znala proces z předchozího vládního angažmá.

Takže mě tento návrh velmi překvapil, musím říct. Samozřejmě, v médiích se objevovalo, že bude. I ve volební kampani o tom hodně mluvili. Ale trošku mám pocit, nejen já, že je to spíš přizpůsobené velkým developerům na velké stavby. Moc to ale neusnadní malé bytové domy a výstavbu v obcích nebo v místech, kde chceme, aby lidé zůstávali žít. Protože všichni nemůžeme být v Praze.

Náplň centrálního úřadu

On má vzniknout nový Úřad rozvoje území ČR, to je oficiální název. Vy mluvíte o superúřadu. Někdo tvrdí, že de facto nevzniká nový úřad, že to je jen přeskupení současných úředníků. Jak tomu rozumět?

Já jsem řekla superúřad, ono se tomu tak říkalo. Ale jak říkáte správně, je to úřad rozvoje území ČR; zkráceně úřad bude mít sídlo v Praze. Počítá se s tím, jak jsem říkala, že se to bude rozpadat na kraje a na územní pracoviště, že přejdou úředníci a přejdou archivy. To by se mělo stát od 1. července příštího roku. Ale tam je také velmi šibeniční lhůta.

Je tam lhůta jednoho měsíce, kdy pracovník řekne, že nepřejde, že nechce být pod státní správou. Pak je otázka, jestli bude dostatek odborníků na úřadech. A je také otázka, kdo bude vypořádávat tento přechod, protože dnes máte uzavřenou pracovní smlouvu se svým zaměstnavatelem, obcí, podle zákoníku práce – tak jestli je vůbec možné to překlopit, jestli tento zákon bude nadřazený nad zákoník práce a bude se to automaticky překlápět.

Všechno by se dělalo na obecním úřadě. Je otázka, kdo za to bude zodpovědný.

V návrhu je i napsáno, že můžete v průběhu toho měsíce říct, že tam nepůjdete pracovat, že vaši složku nikdo na žádný úřad posílat nemá, že zůstáváte pracovat pro obec, anebo odejdete do penze nebo na jinou pozici. To byla velká obava už v roce 2021, když jsme si v rámci Sdružení místních samospráv dělali průzkum na obcích, kde byl stavební úřad. Velká množina úředníků neměla zájem přecházet; říkala, že radši zůstane a bude dělat na majetku obce, ale že nepřejde, že nechce přejít pod státní správu.

Rozumím, ale princip jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko by byl jistě úlevou pro stavebníky, možná přínosem k řešení bytové krize. Na tom se možná shodneme, ne? Podpořil by ho STAN?

Čtěte také

Rodinný dům schválený do 30 dnů. Stavební řízení bude rychlejší, jednodušší a digitální, chválí architekt Kasl

Na tom se shodneme. Na druhou stranu, my už dnes jedno řízení máme. Jedno razítko také, nemáme asi jeden úřad.

Jedno razítko?

My jsme podpořili v zákoně jednotné enviromentální stanovisko, které je součástí žádosti o stavební povolení.  To si stavební úřad všechno zjistí sám, stavebník by neměl nic obíhat. Bohužel, tady nám všechno obrovsky zkomplikovala nepovedená digitalizace. Než dělat další reformu, já bych vyhodnotila, jak to funguje za ten rok a půl a věnovala veškerou sílu a energii do digitalizace stavebního řízení, protože to je to, co podle mě proces urychlí.

Obce by měly podle nového stavebního zákona hlavně zajišťovat územní rozvoj. Myslíte, že se dobrovolně vzdají svých současných pravomocí?

Územní plán, který obec dělá, ve své podstatě vykonává v samostatné působnosti, rozhoduje o něm zastupitelstvo obce. Jenom na část, kdy řešíte zapracování připomínek dotčených orgánů a komunikujete s dotčenými orgány, spadá pod ORP (obce s rozšířenou působností, pozn. red.), kdy vám to pomáhá zpracovávat úředník ORP. Pak si územní plán zase obec schvaluje ve své samostatné působnosti.

Dnes, jak to máme naplánované, jak to nový zákon navrhuje, by se dělalo všechno na obecním úřadě. Je otázka, kdo za to bude zodpovědný. To si myslím, že stanovené nebylo, jestli za to bude zodpovědný starosta, nebo rada nebo celé zastupitelstvo.

Také je tam otazník nad tím, když se nebudou vydávat závazná stanoviska. Je možné územní plán vydávat zrychleně při nepodstatných změnách – tak kdo bude posuzovat nepodstatné změny, jestli opravdu jsou nepodstatné, když se k tomu nebudou vyjadřovat dotčené orgány? To jsou velké otazníky. Na to, jak krátká doba na přeměnu je, a že se to moc nekomunikovalo územím.

Veřejný zájem na bydlení

Výstavba hromadného bydlení, tedy budov o celkové podlahové ploše nad 10 tisíc metrů čtverečních, má být nově ve veřejném zájmu. Jak hodnotíte tento záměr? Urychlí to jejich výstavbu?

Nedovedu odhadovat. Já jsem to zaznamenala, hodně se o tom mluví, že velké bytové domy – o ploše nad 10 tisíc metrů čtverečních, což je 100 bytů a více – že tyto stavby budou vyhrazené. O nich také má rozhodovat přímo centrální úřad, buď v Praze nebo v kraji, ale ne místní úřady. Takže se to možná urychlí, asi se to urychlí, ale je otázka, jaký mohou mít vliv potom občané, kteří tam bydlí, jestli se budou k tomu moci oni vyjadřovat. To já nejsem úplně schopná teď posoudit. Říkám, návrh má 800 stran a je vložen v systému asi necelý týden.

Čtěte také

Prostor pro 400 tisíc bytů, zejména na brownfieldech. Praha otevírá územní plán připomínkám veřejnosti

Je to ve veřejném zájmu? Co to může v praxi znamenat pro průběh stavebního řízení?

Podle mě jsou to takové ústupky, kdy budou nezávazná doporučení dotčených orgánů, možná. Tam se k tomu bude vyjadřovat úřad.

Já si nedovedu dost dobře představit, jakým způsobem se k tomu obce nebo občané postaví, protože veřejný zájem je ten, že ne všechno má být zastavěno, že máme dbát na krajinný ráz, že zemědělský půdní fond je pro nás důležitý. Samozřejmě, bydlení je důležité také, ale měli bychom zemi spravovat i s ohledem na budoucí generace. Takže já si nedovedu představit, jestli toto je opravdu to kýžené urychlení.

Ale každopádně, pokud se na to dívám z pohledu obcí a občanů, řekla bych, že je tady specifická kategorie, která bude sloužit pro velké developery a jejich velké projekty, kdy se jim trošku asi rozváží ruce a oni budou stavět. Otázka je jak. Teď jsem zaznamenala zprávu jedné developerské firmy, která pozastavuje veškeré své stavební činnosti kvůli drahému stavebnímu materiálu. Takže je otázka, jestli to urychlí stavby v současných cenách.

Jaké nedostatky brzdí stavební řízení z pohledu samospráv? A jak se vyrovnávají například s povinností platit nepedagogické pracovníky? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.