Výstava Vypovedaní zachycuje život Romů očima umělců
Romové žijící na periferii společnosti se stali v 19. a 20. století častým námětem pro mnohé výtvarníky, které zaujal především způsob jejich života - jejich volnost a svoboda. To je i téma výstavy Vypovedaní / Cigáni v slovenskom výtvarnom umení 19. a 20. storočia. Až do září je k vidění v Středoslovenské galerii v Banské Bystrici. Navštívil ji i Miroslav Strelec.
Z téměř 80 procent je výstava tvořena díly ze sbírkového fondu Východoslovenské galerie. Právě tam v roce 2017 měla výstava svou premiéru. Další pak pocházejí z dalších slovenských muzeí a galerií, říká kurátor výstavy Miroslav Kleban:
„Uvědomovali jsme si, že jde o velmi citlivé téma. Šlo nám o to udělat průřez od 19. století až po 80. léta 20. století a zachytit, jak toto téma umělci vnímali a zobrazovali. Jsou zde portréty Romů, skupinové výjevy apod. Vždy mají za sebou hlubší a skrytější příběh. Jde například o Jozefa Bendíka, který se tomuto tématu věnoval programově, a vystavujeme také díla uherských malířů.“
Zmínil jste, že jde o citlivé téma. Romská otázka taková bezesporu je. Je to vidět i v jednotlivých uměleckých dílech?
„Nemyslím si, že pro samotnou uměleckou produkci 19. a 20. století bylo toto téma vnímáno jako citlivé. Můžeme jej vidět i v kontextu světového umění, kdy se pro impresionisty a postimpresionisty stávaly zajímavé právě jiné kultury a jiné národy.“
Kteří umělci jsou na výstavě zastoupeni?
„Najdeme zde díla asi 40 autorů. Z 19. století patří k těm nejvýznamnějším například Ladislav Mednyanszký nebo Elemír Halász-Hradil. Pak jsou zde reprezentanti košické moderny-Konštantín Bauer, Anton Jaszusch. Je zde už zmíněný Jozef Bendík atd.“
Objevují se tady i někteří malíři romského původu?
„Všichni autoři jsou neromského původu kromě Rudolfa Dzurka, který nedávno zemřel. Pocházel z východního Slovenska, ale žil v Česku. Nebyl vystudovaný umělec a kromě malování se věnoval i různým řemeslům.“
Jaké téma ze života Romů je nejčastěji zobrazováno?
„Rodina a hudba. Nejlépe prožívání romského způsobu života dokázal zobrazit Jozef Bendík, najdeme u něj motivy kočování, různých vesnických zábav apod.“
V 19. a 20. století žili Romové svým způsobem na okraji společnosti. Zachycují obrazy i tuto skutečnost?
„V podstatě ano. Celá výstava začíná vlastně periférií, naznačujeme, že tato skupina obyvatelstva byla vždy minoritou a na okraji zájmu společnosti. Umělci to začali řešit i jako sociálně kritické téma, které reflektují psychologické sondy. Jsou zde i portréty, které mají nějaký emocionální nebo psychologický podtext.“
Neuvažujete o tom, že byste výstavu obohatili o díla umělců 21. století?
„Výstavný projekt je určený k dalšímu výzkumu. Určitě s ním nekončíme. Výstava by se dala doplnit třeba o díla z maďarských sbírek. V maďarském umění je toto téma také velmi často reflektováno. Takže i tady se nabízí další rozšíření.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka