Vysílací studio v rychlovlaku nebo robotičtí kuchaři: vzpomínky na uplynulou olympiádu očima reportéra

8 fotografií

Pouhopouhých pět vteřin trvá, než olympijský rychlovlak proletí rychlostí 300 kilometrů v hodině jednou ze zastávek na trati. Cestu z centra Pekingu do 200 kilometrů vzdáleného horského střediska Čang-Ťia-kchou zvládne za necelých padesát minut. Po cestě nikde nestaví a slovo zpoždění nemá čínský strojvůdce v manuálu.

Chytrý a atraktivní (rychlo)vlak

„Pomocí algoritmů si vlak sám nastaví optimální rychlost a podmínky jízdy v reálném čase – zohlední přitom aktuální počasí, sklon trati, i váhu celé soupravy, podle toho, kolik v ní zrovna jede pasažérů,“ vysvětluje hrdě pan Mo-Čchi-sung.

Čínská státní železnice dnes provozuje suverénně nejdelší síť vysokorychlostních vlaků na světě. Zájem o čínské know-how mají i Thajsko, Malajsie nebo Indonésie|foto:David Jakš, Český rozhlas

Má na starosti bezpečnost na vysokorychlostních tratích po celé Číně, které už jsou dnes delší, než je obvod rovníku. A třeba čínské televizi CGTN se olympijský rychlovlak tak líbí, že si v něm postavila své olympijské vysílací studio. Má s ním u diváků obrovský úspěch, jak potvrzuje jeden z technických manažerů televize.

„Musíme zkombinovat síť 5G s technikou televizního studia a samotným vlakem a to všechno samozřejmě tak, abychom neohrozili bezpečnostní systémy. Jsme první na světě, kdo má své televizní studio ve vysokorychlostním vlaku. Funguje výborně a reakce diváků jsou skvělé.“

Jak chutná jídlo od robota?

Důraz na moderní technologie a futuristická řešení je vidět i v olympijských kantýnách. Jídlo si sice objednáte klasicky a zaplatíte buď v hotovosti, nebo platební kartou, ale potom vaří robot.

Čtěte také

Každý den dvě stě druhů jídel. V olympijské kantýně je servíruje bezkontaktní robotická obsluha

Do deseti minut usmaží, ohřeje a dopraví na váš stůl. Žijeme v době covidové, takže nakonec vám bezkontaktně spustí jídlo od stropu, doslova až pod nos.

„Koukněte, tady je naprosto všechno – čínská kuchyně, evropská kuchyně, dokonce i pizza a špagety. Je to perfektní!“ je slyšet z jídelny. „Jím tady naprosto všechno – brokolici, kung –pao i ty malé čínské knedlíčky. Všechno je to tak dobré!“ pochvalují si nabídku v olympijské vesnici američtí olympionici.

Plyšová panda do celého světa

Olympijská hlediště zela prázdnotou, ale skvělý byznys dělal napříč jedenapůlmiliardovou Čínou maskot olympiády – panda jménem Bing Dwen Dwen. Olympijské obchody měly věčně vyprodáno a dohánět to musela Čínská pošta, která plyšového medvěda rozesílá do celého světa dnem i nocí.

„Posíláme zásilky do celé Číny a také do Německa, Španělska i do anglicky mluvících zemí. Jednoznačně vedou středně velké tašky a v nich naše panda Bing Dwen Dwen. Je o ní obrovský zájem!“ říká mi poštovní úřednice, slečna Jü u přepážky v hlavním novinářském centru v Olympijském parku v Pekingu.

A ještě jedna položka se Číňanům povedla a kdo jí vyhrál, tomu se líbila. Do každé olympijské medaile zapracovali tři své pradávné mytické symboly – a sice čínské hedvábí, čínský bambus a čínský jadeit.