Vyhlášení konkurzu na dlužníka

Nejprve tedy otázka, kde je možné podat návrh na konkurz? Odpověď zní, u příslušného krajského soudu v případě, že dlužník je buď insolventní nebo předlužený.

Jaroslav Novák: Insolvence znamená, že ten dlužník, ta firma nebo ten člověk, ta fyzická osoba není schopná splácet své splatné závazky. To znamená, že nemá prostě dostatek peněžních prostředků na to, aby uhradil nebo uhradila svoje dluhy.

Vysvětluje advokát Jaroslav Novák.

Jaroslav Novák: Předlužení, to je u podnikatelů, to je tehdy, když platné závazky převyšují majetek toho podnikatele. Například nějaká továrna v nějaké hodnotě má tam samozřejmě stroje, má tam nějaké zásoby, hotovou produkci, nějaké nemovitosti, ale je tak zadlužená u bank, dodavatelů a podobně, že není schopná tím majetkem pokrýt ty dluhy.

Návrh na konkurz může podat jak firma sama na sebe, tak některý z věřitelů, pokud situace dlužníka splňuje zákonem stanovené podmínky. A návrh mohou podat samozřejmě i zaměstnanci zadluženého podniku.

Jaroslav Novák: Pokud jim není vyplacena včas mzda v plné výši, stačí, když se dostane do prodlení jeden měsíc zaměstnavatel nebo nějakou delší dobu, tak u zaměstnanců už to může vyvolávat jaksi opodstatněné obavy o solventnost svého zaměstnavatele a mohou dát návrh na konkurz.

Současně s podáním takového návrhu ale musí věřitel zaplatit soudu zálohu na náklady konkurzu, ta může dosáhnout maximálně padesáti tisíc, konkrétní částku určí soud. Ale je tu ještě jedna možnost pro věřitele, připojit svou pohledávku až, když soud o konkurzu rozhodne.

Jaroslav Novák: Musí tedy sledovat informace na desce příslušného krajského soudu, mělo by to být i v obchodním věstníku a především by to mělo být uveřejněno v obchodním rejstříku, které je i na internetu. Přihlášením těch pohledávek ti věřitelé, včetně třeba těch zaměstnanců, uplatňují to svoje právo a pokud ta pohledávka je v pořádku, pokud není nějaká sporná, tak ji nepochybně správce konkurzní podstaty a soud uzná. A má to stejné účinky jako kdyby ten věřitel měl v ruce rozsudek.

Ale ani tehdy ještě není zcela vyhráno. Soud rozdělí pohledávky na přednostní a další. Mezi přednostní patří například zaměstnanci a nebo i nárok konkurzního správce na odměnu. Teprve potom přijdou na řadu zaměstnanci, stát a další věřitelé. A pokud by ještě něco zbylo z prodeje majetku dlužníku, dostanou určitý podíl i akcionáři. To ale spíš bývá teorie. A teď se vrátíme k otázce, na kterou jste se během vysílání také ptali. Jak je to se jmenováním správce konkurzní podstaty? Kdo ho vlastně jmenuje? Odpověď je jednoduchá. Správce konkurzní podstaty do funkce nikdo nejmenuje, do funkce ho totiž ustavuje konkurzní soud. Ještě přesněji, ustavuje ho konkrétní konkurzní soudce, kterému je tato věc přidělena k rozhodnutí.

Ivana Mlejnková: Soud správce ustavuje zároveň do funkce se svým rozhodnutím o prohlášení konkurzu na majetek úpadce, takže osoba, která se musí být ustavena a nebo o ní rozhodnuto už při prohlášení konkurzu.

Vysvětluje konkurzní soudkyně Městského soudu v Praze Ivana Mlejnková. A zároveň dodává, jak se taková osoba správce vybírá?

Ivana Mlejnková: Soud vybírá osobu správců z takzvaného seznamu správců. Je to zvláštní seznam, jehož vedení spadá do kompetence předsedy konkurzního soudu. Vedení toho seznamu správců i zapisování osob do seznamu správců je upraveno samozřejmě zvláštním prováděcím předpisem. Jaká jsou ta pravidla? Bez dalšího jsou do toho seznamu správců zapisováni advokáti a notáři, kteří předsedu soudu požádají o tento zápis. U nich se nevyžadují žádné zvláštní náležitosti, nemusí nijak prokazovat svoji odbornou způsobilost, musí to být osoby bezúhonné a musí být tedy doloženo, že jde o advokáta a notáře.

Ale správcem konkurzní podstaty nemusejí být pouze právníci. U těchto osob je ale podle Ivany Mlejnkové pak postup trochu jiný.

Ivana Mlejnková: Ty mohou požádat o zápis do seznamu správců prostřednictvím nějaké samosprávné profesní organizace nebo státního orgánu okresního úřadu, ministerstva a podobně. No a tenhle státní orgán, který navrhuje jejich zápis do seznamu, musí přiměřeným způsobem doložit jejich odbornou způsobilost k výkonu funkce. Záleží na předsedovi soudu, který rozhoduje o tom zápisu žadatele, zda si ještě nějakým způsobem bude chtít přezkoušet odbornou způsobilost tohoto uchazeče. Někteří předsedové soudu to dělají, i náš předseda soudu, Městského soudu v Praze zřídil za tím účelem poradní orgán, který je složen z konkurzních soudců a určité přezkoušení způsobilosti uchazečů o zápis koná. Ovšem to se týká jen těch osob, které nejsou notáři nebo advokáti.

Ale zapsat do seznamu uchazečů se mohou i veřejné obchodní společnosti. A teď už se dostáváme i ke druhé možnosti, kdo správce konkurzní podstaty odvolává? Podle Ivany Mlejnkové není odvolání to správné slovo. Konkurzní soudce, který správce do funkce instaloval, rozhoduje pouze o jeho setrvání.

Ivana Mlejnková: Za normálních okolností by správce od svého ustavení měl splnit své zákonné povinnosti, zpeněžit konkurzní podstatu a tak dále, učinit vše, co je nutné k uspokojení konkurzních věřitelů, tedy dokončit konkurz. No a po ukončení konkurzu, po jeho zrušení bude správce soudem zproštěn své funkce. To je tedy normální průběh věci. Z vážných důvodů ovšem je možno, aby soud, soudce zprostil správce jeho funkce už dříve, už v průběhu konkurzního řízení.

Takovými vážnými důvody může být situace, která brání správci ve výkonu funkce, může to samozřejmě být i neuspokojivý výkon funkce. O zproštění může soud rozhodovat z vlastní iniciativy a nebo na návrh některého z konkurzních věřitelů, či na návrh samotného úpadce, na jehož majetek je konkurz veden.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprocházejí korekturou.