Vydlabali kmen stromu a teď s ním chtějí na moře. Lucie Výborná mluvila s členy expedice Monoxylon
Člun vydlabaný z mohutného kmene a širé moře. Nebezpečná klukovina, nebo seriózní věda? Experimentální archeolog Radek Tichý a Jiří Miler organizují expedici Monoxylon III. Ta má, za pomoci experimentální archeologie, ověřit možnosti dávných plaveb ve Středomoří.
První monoxylon se na vlny vydal už v roce 1995. Od té doby ušli Radek Tichý a Jiří Miler dlouhou cestu. „Bylo důležité zvednout se od počítače a dostat se do kondice, mentální i fyzické,“ popisuje Radek Tichý. „Chtěli jsme také oslovit členy předchozích expedic. 50 procent členů expedice je dnes ale nových. A to je dobře, potřebovali jsme nové duchovno i nové fyzično,“ dodává Jiří Miler.
Po dvaceti letech se chystá další výprava expedice Monoxylon
Archeologové a nadšenci na východočeské přehradě Rozkoš testují repliku pravěkého, osm tisíc let starého plavidla z jednoho kusu kmene. Příští rok se s ním chystají ověřit středozemní námořní trasy.
Cíl expedice se od roku 1995 nezměnil. Expedice Monoxylon vrací dobrodruhy víc než 8000 let zpět – do doby, kdy se v Egejském moři začaly objevovat monoxylony, tedy právě lodě z vydlabaných kmenů stromů. „Chceme detailně zaznamenávat polohu člunu a vliv přírodních podmínek,“ zdůrazňuje Radek Tichý. „Moderní jachta si může pomoct motorem, monoxylon má navíc hlubší ponor a řídí se úplně jinak než ostatní plavidla.“
Dub, nebo topol?
Třetí monoxylon se na vlny spustí už zanedlouho – konkrétně 25. května. Expedice se přitom zúčastní řada lidí: fyzici, archeologové nebo třeba učitelé. Toho, že se s nimi vydlabaný kmen na moři překlopí, se prý příliš nebojí.
„V tom je právě ten experiment,“ usmívá se člen expedice Jiří Miler. „Třeba dub má fantastické jízdní vlastnosti, pohybuje se jako doutník, který pluje. Topol, který jsme měli v roce 1995, se choval úplně jinak, tam jsme museli přidat dokonce vahadlo, které dub nepotřebuje.“
Před plavbou si s mořem popovídám a poděkuju mu. Někdy mu i zazpívám.
Jiří Miler
Třetí monoxylon se na moře vydá po skutečně důkladných přípravách. „Projeli jsme celou trasu a snažili se získat diplomatickou podporu. Možná už toho o životě moc víme,“ směje se Radek Tichý. Situaci „muž přes palubu“ ale na žádné z předchozích plaveb zatím nezažili. A věří, že to tak i zůstane. „Máme dva cíle: ten odborný a také aby všichni přežili.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
