Zachovat klubovnu nebo poskytnout k podnikání? Vesnici Vrčeň rozděluje referendum o rybník

Půlhektarový rybník, takzvaný Opatský, se rozkládá ve spodní části obce. Na tmavě zelené hladině pod vrbičkami parkují dvě loďky a břehy ze dvou stran obklopují stavení. Hráz tvoří silnice mezi Nepomukem a Rožmitálem pod Třemšínem a přichází po ní lídr jedné ze dvou kandidátek, obchodní zástupce, Ladislav Chodora.

„Rybník jsme získali po rybářích v zpustošeném stavu. Vysekali jsme břehy, vyčistili dno, postavili pergolu, kterou máme jako klubovnu, kde se scházíme. Pořádáme tu rybářské závody a spoustu akcí pro děti a veřejnost. Žije to tu. Ještě platíme obci roční nájem, teď navrhujeme sedm tisíc korun,“ popisuje Chodora.

Na dvou židlích

O rybník má nicméně pro komerční účely zájem podnikatel z vedlejší obce a nabízí dvacet tisíc korun. Na své straně má dosavadního místostarostu, povoláním policistu Petra Maška, lídra druhé kandidátky. „Jako dobrý hospodář musím pronajmout rybník tomu, kdo dá větší nabídku. I když uznávám, že se spolek o rybník dobře stará,“ tvrdí Mašek.

Čtěte také

Když se dva nedohodnou a třetí chybí. Obec Trokavec je letos bez kandidátky

To si nemyslí současný starosta Vratislav Chodora (není v příbuzenském vztahu s lídrem kandidátky Ladislavem Chodorou, pozn. red.), který pracuje kontrolním oddělení v Plzni na magistrátu a ví, že se pronajímají spolkům majetky běžně i nekomerčně. „Rozdíl v nabídce spolku a podnikatele je třináct tisíc korun ročně. To je při šestimilionovém rozpočtu naší obce jako plivnutí do rybníka,“ myslí si.

Dosluhující starosta Vratislav Chodora je ale zároveň předseda Spolku Vrčeň a proto se v zastupitelstvu zdržel hlasování, ačkoliv hlasovat podle zákona může. Kdyby hlasoval, rybník by znovu dostal do pronájmu spolek. I kvůli tomuto sporu už kandidovat nebude. „Sedím na dvou židlích a někdy nevím, koho zájmy mám zastávat,“ usmívá se na hrázi rybníka, kde má stavení.  „Jako neuvolněný starosta toho už mám dost, práce je hodně,“ líčí.

Vrčeň je tak jako mnoho obcí rozdělená na dvě velmi vyhraněné skupiny. V hostinci Na Faře je hustá atmosféra silně cítit. Hostinský Jiří Mařík dokonce tvrdí, že jsou tu tři skupiny. „Sem chodí spíš hasiči. Víc o tom nevím,“ říká.

Já se o politiku nestarám

Pivo popíjí na zahrádce dva muži a ani jednomu není do řeči. „Já kandiduju. Za jakou kandidátku? To je jedno,“ říká ten mladší a jméno si nechává pro sebe. „Já se o to nezajímám,“ dodává pohotově ten starší. Servírka zametá smetí, a přestože je místní, neřekne raději nic. „Jste na vesnici, víte, jak by to pak dopadlo, tady se pak kamenuje jeden přes druhého,“ míní.

U hostinské zahrádky zpívají v kleci kanárci a o kus dál je malinká vodní nádrž, kterou si hospodský zřídil jako atrakci pro zákazníky a pro svoje potěšení. Má svůj vlastní rybník, o pronájem obecního se starat nemusí a protože ani není místní, v referendu hlasovat nebude. „Tady nemám kapry, to jsou koja, je tu Veslonos americký, mám tu vyzu a jesetery,“ říká zálibně a hned po vzoru hostinského Palivce z Dobrého vojáka Švejka dodává. „Host jako host, já se o politiku nestarám,“ uzavírá.