Voborníková po osmém místě: Na střelnici jsem to zvládla. Na trati už to nebylo podle představ

Terezo, těší vás víc předvedený výkon nebo další umístění v elitní desítce?

Na střelnici to nebylo vůbec jednoduché. Na to, jak jsem měla zmrzlé prsty, můžu být ráda, že jsem to tak odstřílela. Na trati už to nebylo takové, jako bych si představovala. Celkově mám větší radost z umístění.

U první střelecké položky jste na pátou ránu docela čekala. Bylo vaší strategií být stejně jako ve vytrvalostním závodě co nejvíc úspěšná ve střelbě?

O to se snažím v každém závodě. Mně ale na poslední ránu přišel velký poryv větru a pořád jsem čekala, až to povolí. Věděla jsem, že kdybych tu ránu spustila, tak by šla někam do pryč. Proto jsem čekala, dokud vítr nepovolí.

Přijde mi, že si na střelnici dáváte v klidu a pohodě na čas. Je to promyšlená strategie, kterou probíráte s hlavním koučem Egilem Gjellandem?

Ne. S Egilem se o střelbě vůbec nebavíme. Střílím, jak na to v aktuální chvíli mám. Když nejsem tolik zadýchaná, tak můžu střílet rychle. Někdy ale cítím, že to jinak nejde a musím ty rány prodýchávat a dávat si na čas.

Jak se po náročném programu s vytrvalostním závodem a závodem s hromadným startem cítíte před nedělí, kdy jsou na programu štafety?

Zítra už to bude hodně těžké, ale to bude pro všechny. Máme za sebou dva těžké dlouhé závody. Jen bych si přála, aby bylo trochu přívětivější počasí než doposud, abychom si poslední závod alespoň trochu užily. Dnes na trati navíc hodně foukalo, takže to bylo mnohem těžší. Pokusím se to nějak přežít.