Veřejnoprávní médium má sjednocovat společnost. Nový zákon ale jen prohloubí příkopy, míní ředitel RTVS

Jak hodnotíte situaci RTVS? Jsou dny veřejnoprávních médií na Slovensku sečteny?
Takhle bych to neřekl, ale snaha o jejich likvidaci tady je. Hned od nástupu nové politické garnitury se deklarovalo, že veřejnoprávní prostor by se měl ideálně upravit. Předseda SNS (Slovenské národní strany) Andrej Danko hovořil o zestátnění, ale navrhoval i vznik jakési státní akciové společnosti.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Ficova vláda začala s cenzurou.‘ Trnem v oku slovenských médií je i programová rada pro RTVS

Ministerstvo kultury nicméně před několika dny předložilo zákon. Ten podle mě ovšem nezpůsobí zestátnění RTVS, ale spíše výrazné zpolitizování tohoto veřejnoprávního prostoru.

O co by zestátněním RTVS slovenská mediální scéna přišla?
RTVS poskytuje veřejnosti pohled na celospolečenskou situaci. Někteří členové současné vlády na Slovensku dnes hovoří o tom, že jsme politicky jednobarevní. Jsem ale přesvědčený, že to tak není. Myslím si, že RTVS plní všechny úkoly, které má plnit veřejnoprávní prostor.

To, že si pan Danko a podobní představují, že budou určovat, kdo dostane prostor ve vysílání, tak to by bylo podle mě scestné, takhle by veřejnoprávní instituce fungovat neměla.

Voliči ale hlasovali jinak. Myslíte si, že se vám nepodařilo přesvědčit veřejnost o významu veřejnoprávních institucí?
Myslím si, že se lidé před volební urnou nerozhodovali, komu dají hlas na základě názoru na veřejnoprávní média.

Je ale pravdou, že Slovensko je dlouhodobě hodnotově rozdělené a myslím si, že veřejnoprávní médium má možnost být tmelem společnosti a mělo by se o to snažit. Pokud bude RTVS prezentovat pouze názory vlády, tak to pouze prohloubí příkopy ve společnosti.

Čtěte také

iROZHLAS

Slovenská veřejnoprávní RTVS zanikne. Změny z pera ministerstva televizi a rozhlas podřídí vládě

V čem podle vlády neplníte veřejnoprávní funkci?
To je spíše otázka pro vládu. Podle některých lidí je naše instituce nevyrovnaná, jenže právě pro toto posuzování existuje Rada pro mediální služby. Za rok a půl jsme od Rady nedostali žádnou zásadnější výhradu. To říkám úplně všem: pokud máte nějaké problémy, obraťte se na Radu pro mediální služby. Máme také Radu RTVS, ale ta nemá tolik kompetencí k tomu diskutovat o obsahu vysílání.

Ministryně kultury Martina Šimkovičová řekla, že RTVS by se měla stát institucí, která bude poskytovat prostor každému. Nemá pravdu?
Nelze položit otázku takhle napřímo. Měli bychom dávat prostor všem, kteří mají relevantní a ověřené názory, které jsou v souladu se zákonem. Veřejnoprávní instituce má podle zákona poskytovat kulturní, humanitní a společenské vzdělávací prostředí.

Z tohoto pohledu není opodstatněné dávat prostor také extrémistům, kteří nesplňují zmíněná kritéria. Vyrovnanost nespočívá v tom dát pět minut Hitlerovi a pět minut pro žida. Naším úkolem je poskytovat pozitivní rozvoj celé společnosti.

Návrh nového zákona definuje úlohu celé instituce jako „veřejnoprávní, národní, nezávislá, informační, kulturní a vzdělávací instituce, která poskytuje službu veřejnosti v oblasti televizního a rozhlasového vysílání“. Lze proti tomu něco namítnout?
To nelze. Když jsem ale studoval návrh tohoto zákona, tak jsem zjistil, že 95 procent textu vychází z nyní platného zákona. Nový zákon omezí kontrolní a ovládací mechanismy. Jde účelově o to, aby se organizace zrušila, mně skončil mandát a aby se nová pravidla aplikovala.

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda chce rozhodovat o vysílání. Takhle ale veřejnoprávní médium nefunguje, říká šéf RTVS

Po této změně budou všichni členové kontrolních orgánů voleni těmi, kteří budou u moci. Nyní to funguje tak, že se členové v Radě RTVS mění každé tři roky. S novým zákonem by ale vláda volila všechny členy najednou. Přestože vláda říká, že by tam dosadila odborníky, tak si umím představit, jak by nová rada vypadala.

Nově by tedy ředitele instituce nevolil parlament, ale sedmičlenná rada. V čem se má lišit tento koncept?
Všude ve světě fungují veřejnoprávní systémy jinak. Zásadním ale je, aby byl tento systém co nejvíce oddělený od exekutivy. Když se ředitel volí poslanci v parlamentu, tak alespoň probíhá debata napříč stranami. Nyní by ředitele volila jednobarevná rada a žádná společenská debata by neproběhla, přestože vláda neustále opakuje, že se bude rada skládat z odborníků.

Předseda výboru pro kulturu a politiku ve Slovenské národní radě Roman Michal Kos (SNS) tento koncept obhajuje jako inspiraci norským nebo španělským modelem veřejnoprávních médiích.
Existuje více modelů pro veřejnoprávní instituce, ale musíme brát ohled na to, že vznikaly v určitém geopolitickém a historickém prostoru. Tato změna bez odborné diskuse je jednoduše účelová.

Například ve Švédsku jsou veřejnoprávní média napojená na státní rozpočet, ale financování mají garantované v ústavě. Ve Švédsku je ale také zcela jiná politická kultura, než je u nás.

Vidíte problém v tom, že podle návrhu zákona má do rady vybírat čtyři členy parlament a další tři členy ministerstvo kultury a financí?
Jsou to představitelé jedné vládní moci, takže nevidím žádnou možnost, že by tam zůstal prostor pro společenskou a odbornou debatu. Je to zcela jednobarevné.

Čtěte také

Noel Curran: Rádio není pomník, ale dynamické médium, které je třeba chránit před politiky i konkurencí

Podle nového zákona také vzniká osm podmínek, na základě kterých je možné generálního ředitele odvolat. Poslední z nich ovšem říká, že lze odvolat i bez udání důvodu. A to si myslím, že je problém, protože si představte, jaký ředitel by mohl za těchto podmínek RTVS vést.

To je podle vás problém...

Určitě je to problém. Neumím si představit, kdo do takové pozice nastoupí. Buď to bude člověk, který se spokojí s tím, že vyhoví všemu, co bude chtít politická moc, anebo to bude sebevrah.

Slovensko už s podobnou situací zkušenost má. Před rokem 2012 žádný z ředitelů celé funkční období nevydržel.

Je rozdíl mezi rozhlasem a televizí. Každé médium má jinou historickou strukturu. V televizi se nicméně vystřídalo okolo dvaceti ředitelů. V podstatě to bylo tak, že každý rok se vyměnil ředitel. Má to potom samozřejmě drtivý dopad na celou strukturu.

Dnes byly schváleny nové zásady ochrany médií, kde se v paragrafu 5 o ochraně veřejnoprávních médií mluví velmi výrazně i o tom, že jednotlivé země musejí garantovat, že generální ředitel dokončí svoje volební období, aby měl prostor pro to svůj projekt zrealizovat a nebyl pod politickým tlakem. Může být odvolaný jen na základě zásadních soukromých nebo společenských podmínek. Musí mít garantované, že nebude odvolávaný z hlediska politických tlaků.

Návrh zákona předpokládá zřízení programové rady, která bude posuzovat a kontrolovat program RTVS z hlediska dodržování veřejnoprávního charakteru vysílání. To by se mohlo vyložit i jako posílení veřejné služby, ne?

Spíše si myslím, že kompetence jsou tak nejasně formulované, že to skoro považuji za cenzorský orgán. Rada má zasedat čtvrtletně, a pokud jejich výhradám management nevyhoví, jistě bez dalších řečí generálního ředitele odvolají. Nevyhovovat může cokoliv. Jakýkoli moderátor nebo pořad může být problémový. Spíše mi to tedy připomíná cenzuru, než posílení veřejnoprávnosti.

Čtěte také

iROZHLAS

Veřejnoprávní média podle Danka mají být taková, jaká chce vláda, říká redaktor o zrušení RTVS

Andrej Danko, předseda Slovenské národní strany volá v té souvislosti po tvrdé ruce státu. Jak si jeho slova vykládáte?

Andrej Danko si představuje, že politici budou rozhodovat o tom, co se bude vysílat a kdo to bude vysílat, takže jde o jasný paternalismus. Všechno, co se momentálně na Slovensku děje, je výrazně, paternalistické. S tím korespondují všechny slogany o silném státě politických subjektů. Já jsem opačného názoru. Podle mě bychom měli naopak posilovat občanské struktury.

Když se ohlížíte zpět, kde se stala chyba? Bylo správné slučovat obě veřejnoprávní instituce?

V roce 2011 jsem byl u toho. Tehdy jsme se účastnili i mezinárodních setkání, kde se hodně debatovalo o tom, jaká bude budoucnost nejen veřejnoprávního, ale vůbec celého mediálního prostoru. Slučování psaného slova, zvuku a obrazu bylo tématem dne. Myslím si, že sloučení z hlediska mediální perspektivy má smysl. Pokud vím, tak ze 47 členů EBU, je jen 11 rozdělených včetně České republiky.

Má to své výhody i nevýhody. Pochopitelně jsme věděli, že je to i účelové, protože to též vedlo k tomu, že skončil mandát tehdejšího generálního ředitele. Na druhé straně je to cesta do budoucnosti. Tištěná média už dnes mají podcasty, které realizují obraz a zvuk. Spojení těchto forem, dodávání obsahu směrem k divákům, posluchačům a čtenářům, je jednoznačná budoucnost médií.

Čtěte také

Veřejnoprávní média placená státem by byla cestou k Orbánovu Maďarsku. Televize i rozhlas jsou pilířem odolné společnosti, říká místopředseda STAN

I se tím dají ušetřit zdroje. V prvním roce sloučení jsme dosáhli úspory až 30 milionů eur. Mělo to tedy smysl. Nevýhodou bylo, že to bylo velmi rychlé a účelové. V současnosti už je to ale tak, že využíváme synergii mezi rozhlasem a televizí.

Mimochodem teď se objevily názory, že by se měly rozdělit. Ze záměru ale sešlo. Tušíte proč?

Racionálně jsme argumentovali tím, co by to stálo. Dnes už je technologie vysílání, účetnictví, personalistiky sjednocená. Rozdělení by tedy nebylo jednoduché ani levné. Znamenalo by to i návrat mnoha lidí. Pokud někteří poslanci hovořili o tom, že jde o ochranu rozhlasu, já jsem přesvědčený, že by rozhlas na to doplatil.

Snahy o ovládnutí médií veřejné služby politiky tu byly dávno. Nezačalo plíživé zestátňování RTVS zrušením koncesionářských poplatků už za minulé vlády? Bylo prozíravé spokojit se s financováním ze státního rozpočtu?

Toto byl problém. Bylo jasné, že pro pana Sulíka to byla politická agenda. Upozorňovali jsme, že zrušení koncesí může být problém. On to chápal z hlediska ekonomického, argumentoval tím, že to je nepřímá daň, že zákon není spravedlivý, a takto to prosadil. Byla to chyba.

Čtěte také

iROZHLAS

Na Slovensku skončily koncesionářské poplatky. Po volbách může veřejnoprávní média ohrozit Fico

Na  druhé straně koncese na Slovensku nebyly 18 let upravované a nebyla politická vůle s tím něco dělat. S výší 4,64 bychom dlouho nevydrželi. Pokud bychom měli 0,17 HDP odštěp do našeho rozpočtu a bylo by to kryté ústavou, tento problém bychom teď neměli. Bohužel dva hlasy tehdy chyběli a ústavou to neprošlo.

Generální ředitel EBU ve svém prohlášení vyzval slovenskou vládu, aby od svého záměru na změnu postavení RTVS upustila. Může to mít na vládu Slovenska vliv?

Sám jsem na to, jak budou reflektovat novou legislativu Evropského parlamentu, která by měla chránit veřejnoprávní prostor. Pochopitelně je to velmi výrazné stanovisko, kterého si velmi vážím. Generální ředitel zítra vystoupí v televizi, kde bude deklarovat svůj názor na tuto snahu. Se situací je obeznámen, posílali jsme mu legislativní věci, které s touto událostí souvisejí. Podporu nám vyjádřili i další členové EBU. Vědí, že toto je snaha, která se může rozšířit i do dalších zemí.

Zaměstnanci RTVS chystají vlastní prohlášení. Víte něco o jeho obsahu?

Prohlášení jsem viděl, nijak do něj ale nevstupuji. Podepsalo to už více než 400 zaměstnanců, čehož si velmi vážím. Jsem přesvědčený, že o ochraně veřejnoprávního prostoru ještě nebylo řečeno vše a že to bude dlouhotrvající proces. Uvidíme, jaký návrh zákona půjde 16. dubna do parlamentu. Věřím, že bude upravený. Ideální by bylo, aby se stáhl a aby se o něm začalo odborně diskutovat. Mám o tom ale pochybnosti.

Opoziční strany Progesivní Slovensko a Svoboda a solidarita svolávají na pátek další protivládní demonstraci i na podporu RTVS. Existuje ještě naděje, že bude veřejná mediální služba na Slovensku zachována?

Naděje umírá poslední. Do poslední chvilky bude celý management obhajovat nezávislost veřejnoprávního média. Zda se to podaří, se ukáže v následujících týdnech...