Velvyslanec Spolkové republiky Německo v ČR Michael Libal

Host (Michael Libal): Guten Tag. Důvod byl všeobecný, že atmosféra se vyvinula takovým způsobem, že nebyla příznivá pro návštěvu. Vznikla situace, kterou vlastně, které jsme chtěli zabránit tou společnou deklarací, že totiž pozornost soustředíme jenom na minulost. Kdežto my jsme měli zájem na tom a to platilo i pro českou vládu, abychom se soustředili na spolupráci, orientovanou do budoucnosti, a to tenkrát nebylo možné.

Moderátor (Jan Pokorný): Německý ministr zahraničí Joschka Fischer při nedávné návštěvě České republiky řekl, cituji: Češi a Němci jsou dobrými přáteli, kteří by se měli zabývat svou minulostí, ale nestat se jejími zajatci. Je tohle, pane velvyslanče, i hlavní motto pro návštěvu kancléře Schrödera?

Host (Michael Libal): Ano. Já si myslím, že se to dá říct. Musíme rozlišovat, že vlády na základě společné deklarace chtějí spolupracovat pro budoucnost bilaterálně a multilaterálně. Kdežto společnosti, samozřejmě, veřejnost obou zemí, se budou zabývat ještě chvíli minulostí.

Moderátor (Jan Pokorný): Mimochodem, co si v této souvislosti myslíte o tom, že by mělo v Německu vzniknout Centrum proti vyhánění?

Host (Michael Libal): Je velice důležitě, že způsob, jak Němci pamatují na vlastní oběti, aby toto nevedlo ke zhoršení sousedů ve střední a východní Evropě. To znamená, že všechno, co v této souvislosti se děje, musí dbát na větší historickou souvislost mezi nacistickou politikou a s tím, co během války a po válce se stalo Němcům. Že tato souvislost zůstane u vědomí.

Moderátor (Jan Pokorný): Joschka Fischer při té nedávné návštěvě Prahy prohlásil, že na tuto věc by měli Němci pohlížet jako na evropský projekt a vzít v úvahu to, co vysídlení německých menšin předcházelo. Komu, pane velvyslanče, byla tato slova zejména určena?

Host (Michael Libal): To by vedlo k tomu, že tento negativní efekt na vztahy se neuskuteční, nýbrž že společně se můžeme věnovat tématům minulosti, také tématům, které při vyhánění se zvlášť týkají Němců.

Moderátor (Jan Pokorný): Abychom měli další ožehavé téma za sebou, tak se vás ještě zeptám. Je pravda, že německý kancléř Schröder by měl při své páteční návštěvě v Praze nastolit i téma jaderné elektrárny Temelín?

Host (Michael Libal): K tomu v tomto okamžiku nemohu nic říct.

Moderátor (Jan Pokorný): S tím požadavkem se obrátil na kancléře Schrödera bavorský zemský ministr životního prostředí Verner Schnapauf.

Host (Michael Libal): Ano. Nesmíme zapomenout na to, že je, probíhá moderní kampaň v Bavorsku.

Moderátor (Jan Pokorný): Příští rok v květnu se Česká republika stane členským státem Evropské unie. Jak v téhle souvislosti, pane velvyslanče, přemýšlíte o vztahu malých a velkých členských států?

Host (Michael Libal): To vlastně není téma v Evropské unii, protože rozhodnutí a usnesení, které se tam dělají, navíc se neusnášejí na základě pevných aliancí. Je tomu tak, že u každé otázky se vytvoří nové kombinace na základě souhlasujících zájmů. Nikdy nebyla u konfrontace mezi velkými a malými státy. Malé státy ostatně mohou hrát roli, pokud politicky a koncepčně budou aktivní, a budou hrát roli, která je větší, než jejich vlastní velikost. Zvláště například roli státníků ze států Benelux v Evropské unii.

Moderátor (Jan Pokorný): Nicméně jsou odlišné názory na podobu chystané Ústavy Evropské unie. Německo spolu s Francií její pracovní verzi podporuje. Česká republika se některým návrhům brání. Rozumíte postoji české diplomacie?

Host (Michael Libal): Ano, samozřejmě to chápu. To neznamená, že německá strana sdílí starosti české strany. Je tomu přece tak, že právě menší státy by měly mít vitální zájem na efektivních evropských institucích. Je tomu tak, že návrh Konventu v mnoha pohledech i při hlasování vychází vstříc přáním menších států. Důležité je, že balík toho Konventu se nerozbalí úplně. Konvent udělal vynikající práci. V Americe 1778 bylo 13 států, tentokrát 25. A vzhledem k těmto předpokladům je výsledek obdivuhodně dobrý, který se nemělo vcelku zpochybňovat.

Moderátor (Jan Pokorný): K čemu by, pane velvyslanče, podle vás vedlo další otevírání Evropské ústavy a další požadavky?

Host (Michael Libal): Víte, každý stát, ale i různé politické uskupení v Evropské unii, konzervativci, sociálové, liberálové, šli s vlastními představami do Konventu. Muselo se najít kompromis. Pokud se tento kompromis rozbalí, tak mnozí budou říkat, když to můžu zpochybnit v jednom bodě, to já mám tu svobodu nastolit své staré požadavky. A pak je otázka, k čemu vlastně Konvent pracoval?

Moderátor (Jan Pokorný): Německý kancléř Gerhard Schröder se dnes schází s francouzským prezidentem Chiracem, s nímž sdílí podobný postoj k válce v Iráku. Je pro vás v této souvislosti Česká republika spíš státem s jiným názorem na válku v Iráku?

Host (Michael Libal): Ano. To lze tak říci. To nepoškozuje bilaterální vztahy, ale máme rozdílnou perspektivu. Česká republika je součástí koalice. A my jsme toho názoru, že rozšíření mezinárodní, mezinárodního angažmá v Iráku, předpokladem pro toto rozšíření angažmá je změna strategie v Iráku. Hesla, rychlejší irakizace, větší roli pro spojenectví Spojených národů, zapojení jiných regionálních mocností, především arabských států.

Moderátor (Jan Pokorný): Kancléř Gerhard Schröder se zítra setká s prezidentem republiky, s předsedou vlády a s dalšími významnými politiky České republiky. Myslíte si, že jsou tahle setkání svým způsobem i určující pro vztah normálních lidí? Čechů k Němcům a Němců k Čechům?

Host (Michael Libal): Ano. Myslím si, že tato setkání jsou velice důležitá, protože signalizují, že na úrovni vlád a taky na nejvyšší úrovni jsme se vrátili k naprosto normálním vztahům. Na druhou stranu lze říci nebo musíme říci, že vztahy mezi lidmi, mezi obcemi, mezi regiony, že v hospodářské oblasti, v kulturní oblasti, jsou vztahy velice úzké. Dalo by se možná říci, že politikové se zadostiučiněním mohou vidět, jak úzké, jak úzce Němci a Češi ve všech oblastech spolupracují. My se přibližujeme stavu, kterému říkáme v němčině zesítění, prolínání společností. To je stavu, který s našimi západoevropskými sousedy a přáteli už desetiletí máme. A co se týče České republiky, jsme na nejlepší cestě dosáhnout tohoto stavu také.

Moderátor (Jan Pokorný): Pane velvyslanče, děkuju za rozhovor. Na slyšenou.

Host (Michael Libal): Danke.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem byl velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Michael Libal. Vaše názory, dojmy, pocity či připomínky čekáme od této chvíle na dvou telefonních číslech 221 552 155 a 221 552 255. Dobrý den.

Telefonický názor: Halo? Dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.

Telefonický názor: To jsem já?

Moderátor (Jan Pokorný): Ano, jste ve vysílání.

Telefonický názor: Děkuju vám pěkně. Dostál. Rád bych věřil, že to dnešní Německo je jiné, než to, které začalo dvě světové války. Tu druhou prakticky s tim Mnichovem u nás. Ale víte, když se podívám na svá schul richten z druhé třídy obecné vydávané v Praze, na to, jak jsme museli zpívat SA Marschir mit reien festen schrüft. Vzpomenu na Benešovo varování a hlavně na to, jak si počítá dneska ten sovětský landsmanšaft, tak při nejlepší vůli nemohu být přesvědčen, že skončila ta odvěká německá touha ovládnout Evropu a poněmčit taky tu naší českou kotlinu. Děkuju vám.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Další telefonát. Dobrý den.

Telefonický názor: Dobrý den u telefonu Karel, Ústí nad Labem. Já jenom jsem chtěl říct, že na otázku ohledně toho centrálního památku, jak jste mu položil panu velvyslanci. Tak vlastně on velice diplomatickym způsobem vám odpověděl a já jsem tam skutečně nezjistil žádnou trošku pokory prostě, že válku de facto vyvolali oni. Takže ta pokora mi skutečně tam chyběla a ta odpověď byla velice, velice diplomatická. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Hezký den. Další prosím.

Telefonický názor: Jakubec. Dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.

Telefonický názor: Já bych chtěl nejdřív cestou pana mluvčího tady poděkovat panu Schröderovi, že nás přizvali do Evropské unie. Na druhé straně nesouhlasím s nějakými těmi úřady o vyhánění a návratu k tomuhle. Prostě první bylo, že Němci obsadili nás. Udělali nějaké akce a my jsme se museli po válce bránit a Němce odsunout. Ale nikdo je nevyhnal, byl to odsun schválený mezinárodními smlouvami. A druhý věc, druhá věc, která je v současnosti, která trápí ne Německo, ale nás, to je obrovská nezaměstnanost, zadlužování státního rozpočtu. A tady si myslím, že je možnost jednat o tom, co druzí, jak nás, tak Německo a ten dostatek kapitálu. Náš kapitál leží v České národní bance umrtven a nemůžeme začít podnikat. A euro, které by nám umožnilo získat peníze venku, nemůžeme získat, protože platí Maastrichtské kritérium 3 procenta dluhu HDP. To neplní ani Německo, ani Francie. A tady právě je možnost odstoupit od toho, protože Spojené státy mají 6 procent dluh HDP. Díky.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor. Dobrý den. Tady je pořad O kom se mluví. Halo?

Telefonický názor: Dobrý den. Posluchač Bláha z Braňova.

Moderátor (Jan Pokorný): Vítejte.

Telefonický názor: Já mám jenom takovou věc. Před nedávnou dobou Itálie slovně napadávala Německo a i u vás v Radiožurnálu se říkalo, že Němci jsou národ, který se neradi vrací k jisté době válečné a že nemají tuto dobu rádi, že se k tomu nechcou vracet jako k historii. Tak mě zaráží, proč se třeba vracej k těm Benešovejm dekretům? Proč vytahují jiné věci, které by jim mohly třeba prospět, kdyby náhodou vyšly? Proč se spíš neobracejí na to, co udělali špatného, když už se teda chcou vracet? To je můj názor.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za něj. Hezký den.

Telefonický názor: Na slyšenou.

Moderátor (Jan Pokorný): Vítejte. Jste ve vysílání. Posloucháme vás.

Telefonický názor: Dobrý den. Já jsem, prosím vás, chtěla říci...

Moderátor (Jan Pokorný): Promiňte, představíte, představíte se nám?

Telefonický názor: Já jsem Marta z Karlových Varů. Já jsem chtěla říci, prosím vás, že vím, že ti Němci chtěli tehdy odejít tady z toho našeho státu. Že to nebylo ani vyhnání, ani odsun. Oni si to přáli. Oni byli rádi, že jdou do toho rajchu a že tam budou jako se svými lidmi v Německu. Takže, aby si to pan Schröder nějak nevysvětloval, že byli vyhnáni. On je nikdy nikdo nevyhnal, oni si to přáli. A já jsem ráda, že tam jsou, protože asi je jim tam lépe než možná tady u nás doma. Takže děkuji za pochopení. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Ano. Hezký den. Předposlední telefonát do dnešního pořadu O kom se mluví, kde byl hostem německý velvyslanec v České republice Michael Libal. Dobrý den. Máte slovo.

Telefonický názor: Dobrý den. Tady Roubalová. Já jsem se jenom chtěla vyjádřit tady k tomu rozhovoru. Nějak pořád postrádám v těch rozhovorech vo sudetskejch Němcích to, že teda ta válka stála padesát milionů životů. Tam to, co jste, to pořád jenom jde vo majetek, vo majetek Sudeťákům. A co se týče toho přátelství k tý Evropě? No oni sice Francouzi s Němcema jsou veliký přátelé, ale když promluvíte ve Francii německy, tak prostě máte smůlu. A strašně mě zaráží jedna věc. To vám je zajímavý, že všichni táhnou na západ, akorát Němci chtějí na východ. Díky. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. A poslední telefonát. Dobrý den.

Telefonický názor: No, tady je Alena. Dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobrý den.

Telefonický názor: Mám takovou připomínku napřed jenom kratinkou. Pro sdělovací prostředky, že mají v rukou moc, mohou se přičinit o pořádek v zemi vyvést národ z klamných informací. A pokud na to mají a budou chtít pozvednout i úroveň národa, vysvětlit občanům, proč se na prezidentských postech a proč jsou pořád nalezené legitimně... Proč na prezidentských postech jsou nelegitimně dosazovaní děti gestapáků jako Václav Havel a nyní Václav Klaus? Proč soudní orgány...

Moderátor (Jan Pokorný): Asi všichni ostatní posluchači pochopí, že s tímto telefonátem se nelze ztotožnit. A dokonce jej nelze ani dál dávat do vysílání.

Telefonický názor: Moment. Tady je....

Moderátor (Jan Pokorný): A tím věru končí dnešní vydání pořadu O kom se mluví, kde byl hostem velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Michael Libal. Za pět minut už bude třináct hodin. Ve třináct hodin nás čekají na Radiožurnálu zprávy a po nich motoristický magazín Motožurnál. Jan Pokorný přeje dobrý poslech u dalších programů Českého rozhlasu 1.