Velké malé zprávy 18. května 2003

Na skutečnost, že toho víme víc o vesmíru než o nitru vlastní planety upozorňuje v časopisu Nature americký vědec David Stevenson. Vypracoval už plán, jak to napravit. Navrhuje, aby se do povrchu Země udělal pomocí silné exploze co nejhlubší otvor. Do toho by se nalil roztavený kov, který by se zavrtával níž a níž, a zároveň by otvor nad sebou uzavíral. Během týdne by se měl dostat až k zemskému jádru.

Uvnitř horkého kovu by byla sonda o velikosti grapefruitu - obsahovala by přístroje na zjišťování teploty, chemického složení a elektrické vodivosti. Získaná data by vysílala zpět na povrch ve formě zvukových vln. Nejvíce otazníků halí podle Stevensona samotný začátek výpravy do nitra Země - tedy exploze.

Aby vůbec k něčemu byla, musela by být stejně silná jako zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy škály nebo výbuch jaderné bomby. Ani samotný autor si přitom není příliš jistý výsledkem - připouští, že není vůbec jasné, jestli se dá vnitřní obal Země uměle narušit.

V Belgii vzbudilo velkou pozornost narození prvního dítěte, u kterého si jeho rodiče dopředu vybrali pohlaví. Takovou možnost nabízí tamní lékař Frank Comhair.

Pacientům, kteří se bojí, že by během pobytu v nemocnici mohli omylem dostat špatné léky, vyšla vstříc jedna japonská firma. Ta vymyslela speciální systém, který by se dal zavést v libovolné nemocnici. Pacienti by okamžitě po příchodu dostali takzvanou chytrou kartu, která obsahuje identifikační kód a jednoduché zařízení, které je v bezdrátovém spojení s hlavní nemocniční databází.

Na malé obrazovce přímo u pacienta se pak promítají potřebné informace, které může ukazovat lékařům nebo sestrám. O tom, že by toto opatření plánovala některá z našich z nemocnic, se zatím nic neví.