Velká francouzská politická krize? Jejími vítězi mohou být nacionalisté
Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval na loňské výsledky voleb do europarlamentu, ve kterých vyhráli nacionalisté, tím, že rozpustil Národní shromáždění. Toto právo využil jak první prezident od roku 1997. Pak následovaly předčasné volby.
Čtěte také
Ve volbách ale žádná politická síla nezískala většinu. „Viděli jsme svržení Michela Barniera, Francoise Bayeroua, a pak svržení prvního kabinetu Sébastiana Lecournua. Všechno to bylo víceméně kvůli návrhům a projednávání rozpočtu,“ vysvětluje zpravodaj.
A problémy pokračují. „Politická nestabilita pramení z toho, že žádná z těch politických sil v parlamentu nemá většinu, Francie není zvyklá vytvářet koalice jako u nás. Prezident Macon chce po politicích parlamentu něco, čeho on sám není schopný, tedy vytváření koalic, aby se dohodli s protistranou,“ říká Martin Balucha.
Předčasné prezidentské volby?
Jedním z důvodů politického rozkolu ve Francii je postoj k důchodové reformě. Ta, kterou politici schválili v roce 2023 pořítá s tím, že by Francouzi postupně odcházeli do důchodu v 64 letech, teď je to 62 let. Teď bude parlament řešit možné pozastavení této penzijní reformy.
Čtěte také
„Dalšími důvody jsou ale hluboké strukturální problémy, nestabilita veřejných financí, zhoršení ekonomického hodnocení od ratingových agentur, které nevidí ochotu efektivně řešit a snižovat zadlužení země,“ vyjmenovává v podcastu další úskalí Balucha.
Navíc podpora pro prezidenta Emmanuela Macrona klesá, mezi Francouzi i jeho politickými spojenci. „Je izolovaný. Dá se říct, že má kudlu v zádech od jeho nejbližších spojenců. Bývalý premiér Gabriel Attal řekl, že jeho politice nerozumí. Bývalý premiér Édouard Philippe navrhuje předčasné prezidentské volby,“ pokračuje novinář.
Macronův mandát vyprší za dva roky. I když sám chce dovládnout řádně, je otázka, jestli bude jeho pozice udržitelná. Stejně jako u možných předčasných voleb do Národního schromáždění, by i v prezidentských volbách mohli uspět nacionalisté, lepenovci.
Jaká budoucnost může Francii čekat? Jak se liší Macronova domácí politika od té zahraniční? A proč bude zajímavé sledovat v budoucnu česko-francouzské vztahy? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nastává další mocenská změna. Babiš byl doteď ve vztahu s Pavlem v defenzivě, teď už ale nemusí
-
Sociální politika nejsou jen důchody. Superdávka čelí zásadním porodním bolestem, podotýká Juchelka
-
Vánoční strom v Kyjevě září i přes odstávky proudu. Lidé si k němu chodí přát mír
-
Ať Babiš prodá Agrofert, supervelcí nemají pobírat dotace, tvrdí šéf Asociace soukromého zemědělství