Vědci Masarykovy univerzity vysílají na Antarktidu letos už druhou expedici. Tentokrát bude ovšem hlavně uklízet
Tým českých vědců je na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse u východního pobřeží Antarktidy už od začátku roku. V pondělí z Brna na Antarktidu vyráží další speciální expedice. Tentokrát je cílem expertů z Masarykovy univerzity dříve soukromé zařízení Eco-Nelson.
Obří ledová kra u Antarktidy se dala do pohybu. Vědci to zatím neumějí vysvětlit
Vědci sledují, kam se vydá obří kra A-68. Ta se loni v červenci odtrhla od antarktického ledovce Larsen-C. Má rozlohu šest tisíc kilometrů čtverečních a je šestou největší zaznamenanou krou v historii měření. Skoro rok byla gigantická ledová plocha v klidu a jen velice pomalu se vzdalovala od mateřského ledového příkrovu. Před několika týdny se ale začala hýbat a možná se vydala na svou poslední cestu.
Třináct členů dvouměsíční vědecké expedice na základně Masarykovy univerzity už od začátku ledna pilně pracuje. Na Antarktidě je léto a provází ho příznivé počasí a teploty venku se pohybují kolem nuly. „Dneska je navíc krásný slunný den, nefouká, takže je příjemná teplota,“ telefonuje přes satelitní spojení do Brna na vzdálenost 14 tisíc kilometrů meteorolog Marek Lahoda.
V nejbližších dnech se k němu a k jeho kolegům přidá dalších šestice. Jejím cílem je však od Mendelovy stanice zhruba 200 kilometrů vzdálený ostrov Nelson. Asi před třiceti lety na něm vznikla soukromá základna. Majitel ji nedávno bezplatně převedl do vlastnictví Českého antarktického nadačního fondu.
Dvě základny, různé poznatky
Oblast Jižních Shatland, kde se malé zařízení, dříve známé jako Eco-Nelson, nachází, je podle prezidenta fondu Pavla Proška vědecky atraktivní. Své základny tam má řada států, mezi nimi například Čína, Chile, Uruguay, Jižní Korea, Rusko nebo Paraguay. Vědecký potenciál oblasti ovšem podle zakladatele Mendelovy stanice na ostrově Jamese Rosse ještě není vyčerpaný.
Klima se mění, dokazují čeští vědci na Antarktidě
Na Antarktidě už strávil pěknou část života. Během čtyř různých vědeckých expedic tu prožil kolem 150 dní. A to na kontinentě, který nemá nejzápadnější ani nejvýchodnější bod a který není trvale obydlen, není rozhodně málo. „Příští rok nejspíš nepojedu. Z vlastního rozhodnutí. Dva roky po sobě stačily, chci si udělat pauzu,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou geomorfolog Filip Hrbáček.
Porovnávání dat z obou míst může přinést cenné poznatky. „Zatímco ostrov Nelson má jednoznačně mořské klima, pozice Mendelovy stanice na východním okraji antarktického poloostrova už daleko víc podléhá pevninským klimatickým vlivům,“ vysvětluje Pavel Prošek. „Z rozdílnosti klimatu plyne také rozdílnost biologické složky prostředí – jaké jsou tam rostliny, jak se od sebe liší, jak je to s živočichy a podobně,“ popisuje vědec.
Odpadky zamořily už i Jižní oceán
Šestičlenný tým pomůže stanici, která je ve špatném technickém stavu, uklidit a připravit na rekonstrukci. Vedoucí druhé výpravy Pavel Kapler s sebou domů plánuje přivézt i netradiční suvenýr – odpadky vyplavené mořem. „Chceme oslovit širokou veřejnost a upozornit na to, že s planetou se děje něco velmi špatného. Proto část tohoto odpadu přivezeme do České republiky a vystavíme jej formou uměleckého díla,“ vysvětluje.
Dvě stanice nejsou jediným letošním cílem tuzemských badatelů. Dva vědci z Masarykovy univerzity se letos účastní také expedic chilského a tureckého národního antarktického programu, a to na Ostrov krále Jiřího a ostrov Horse Shoe.
